Reklama

Boj o české obilí. Zakažte vývoz, volají potravináři. Stát je proti

Pšenice, ilustrační foto
Pixabay
Dušan Kütner

Dvojnásobný i výraznější nárůst cen obilí proti sobě postavil tuzemské producenty potravin a stát. Skupování obilí a budoucí úrody zahraničními nákupčími za přemrštěné ceny je trnem v oku některým tuzemským výrobcům, kteří musí zvýšené ceny promítnout do svých cen a přispět tak k razantnímu růstu cen potravin. Volají proto po zákazu vývozu, jak už učinila kvůli válečnému konfliktu Ukrajina. Zatím ale mají smůlu – ministerstvo zemědělství je proti.

Reklama

Obilí zdražovalo už od začátku roku. „Když to srovnáme s podobným obdobím loni, tedy s březnem a dubnem, tehdy obilí stálo kolem pěti, pěti a půl tisíce korun za tunu. Co nastalo po začátku války na Ukrajině – to je raketový nárůst, který si tady v Česku nepamatuje snad nikdo. Během krátkého období několika týdnů se cena obilí dostala k devíti, deseti tisícům a nyní se obchoduje někde mezi deseti a jedenácti tisíci korunami za tunu,“ řekl nedávno v rozhovoru pro newstream.cz šéf největší tuzemské pekárenské společnosti Penam ze skupiny Agrofert Jaroslav Kurčík.

Pekař Roman Teisler: Kolik bude stát chleba? Pšenice je kvůli dění na Ukrajině dvakrát dražší, energie třikrát

Pekárna Adélka je fenomén. V Pelhřimově funguje už od roku 1990. Obrat čtvrt miliardy korun, tři sta zaměstnanců. Je to rodinná firma, kterou dlouhé roky vede syn zakladatele Roman Teisler. Podnik má vlastní mlýn, vyrábí a prodává víc než tisíc produktů. Chleba, sladké pečivo, rohlíky. Je lokálním lídrem. Jak vlastně funguje pekárenský byznys? Zdraží dramaticky chleba, jak se o tom nyní píše?

Přečíst článek

Důvodem je, že obilí skupují obchodníci ze zahraničí. Potravináři z Česka proto musí platit stejné a pro ně vysoké ceny. Začali proto volat po omezení vývozu obilí a zvýšení soběstačnosti České republiky u této základní suroviny.

„Popíšu, co se stane, když budeme nadále liberální: Budou sem jezdit obchodníci z Blízkého východu či Afriky a skupovat obilí. My budeme muset vysoké ceny přenést do cen našich výrobků. A pak se může stát, že rohlík bude stát pět, sedm, deset korun a chleba sto,“ říká.

„Česká republika si tedy musí říct, jestli chce jít tímto stylem a říkat: Budu volná, otevřená, ale holt tady budou drahé potraviny. Anebo do toho zasáhne a řekne: Ne, musím obyvatele zabezpečit. Je to o sociálním smíru, aby ani sociálně nejslabší vrstvy netrpěly hlady,“ dodal.

Reklama

Potraviny zdraží o desítky procent. Hlad a podvýživa hrozí stovkám milionů lidí, říká šéf Světové banky

Nastupující potravinová krize vyvolaná válkou na Ukrajině způsobí v mnoha chudších zemích lidskou katastrofu. Kvůli zhoršení dostupnosti potravin hrozí podvýživa stovkám milionů lidí.

Přečíst článek

Jenže pro vývoz obilí platí pravidla EU o volném vnitřním trhu. „Volný pohyb zboží patří mezi základní pilíře EU. Státy toto pravidlo nemohou měnit o své vlastní vůli. Ministři zemědělství se nedávno na svém jednání shodli, že je důležité vnitřní trh a volný pohyb zboží v EU zachovat,“ říká mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

„Pro ministerstvo zemědělství, stejně tak celou EU, není regulace vnitřního trhu vyhovující řešení, protože by mohla fungovat jako opatření všech členských států proti sobě navzájem. Zadržování a regulace obchodu by vedlo ještě k větší eskalaci cen na trhu,“ tvrdí.

Řešením proto není podle rezortu cesta restrikcí, zákazů nebo regulací cen. „Jsou hledány možnosti, jak snížit tlak na růst cen prostřednictvím různých forem úlev, snížení nebo podpor. A zcela určitě se do hledání řešení promítají nejenom ceny, ale i zpřetrhané – dočasně nebo natrvalo – obchodní cesty surovin a výrobků s Ukrajinou, Ruskem a Běloruskem,“ dodal. 

Pečivo podraží

Válka na Ukrajině zdražila Čechům pečivo o třetinu. Kilo mouky už stojí přes 20 korun, o osm korun víc než loni

Ceny potravin v Česku stouply v meziročním srovnání o desítky procent. V polovině dubna si lidé nejvíce připlatili za pšeničnou mouku, která zdražila zhruba o 60 procent. Zhruba o třetinu pak byly oproti loňskému dubnu dražší chléb a bílé pečivo a asi o čtvrtinu víc stojí nyní máslo nebo brambory. Vyplývá to z dat na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Přečíst článek

Důvodem aktuálních vysokých cen je podle Agrární komory především obava z budoucího nedostatku s ohledem na situaci na Ukrajině, nižší výnosy způsobené vysokými cenami hnojiv, ale také pravděpodobná nižší produkce Evropské unie, která bude od příštího roku zavádět nová dotační pravidla. Hovoří se také o lokálním suchu, a to nejen v Evropě.

„Také členská základna Agrární komory zčásti – zejména živočišná výroba, pro kterou jsou rostlinné komodity důležitým vstupem – vyzývá k omezení vývozu obilovin do zahraničí. Pravidla jednotného evropského trhu to nicméně neumožňují,” řekl serveru newstream.cz prezident Agrární komory Jan Doležal.

Pěstitelé rýže v Asii

Hrozí citelné zdražení rýže, které se zatím růst cen vyhýbal. Češi ji přitom spořádají historicky rekordní množství

Češi konzumují tolik rýže jako nikdy. Podle nejnovějších dat ČSÚ spořádají takřka osm kilogramů rýže na hlavu ročně. Brzy však mohou mít problém. V Asii hrozí prudké zdražení rýže. Nejsou totiž hnojiva. A pokud ano, tak drahá. Takže asijští pěstitelé musí omezovat produkci. Což se dotkne celého světa.

Přečíst článek

„Česká republika je součástí EU, a tím i Společného evropského trhu, proto je možné blokovat vývoz konkrétních komodit v rámci zemí EU jen za zcela mimořádné situace, která prozatím nenastala,“ míní šéf Potravinářské komory Miroslav Koberna. „Je však možné například zvolit jiné možnosti regulace, například vývoz prostřednictvím udělování automatických licencí, které umožňují monitorovat toky zboží a sledovat bilanci příslušné komodity na území státu,“ dodává.

Pravdou podle Koberny zůstává, že producenti obilí, respektive pšenice, chtějí vydělat, a proto prodávají nejvyšší nabídce. Na základě informací z Ukrajiny to podle něj vypadá, že by mohla zůstat třetina osevních ploch v následujícím období nevyužitá. Otázkou zůstává, jaká bude zbývající úroda a hlavně jaká bude letošní úroda v Evropě a v hlavních produkčních oblastech, jako jsou Kanada, Spojené státy, Austrálie, Rusko, Jižní Amerika nebo Čína.

„Evropa jako taková se surovinami a potravinami nebude mít zásadní problém, nehrozí zde nedostatek, spíše lokální výpadky. Nicméně očekáváme možné problémy v Africe či na Blízkém východě. Tato situace pak může mít pro Evropu následky ve formě migrační vlny či dalších lokálních konfliktů,“ varuje Koberna.

Potravinová banka v USA

Reportáž: Američané přestávají mít peníze na jídlo. Stále víc jich musí spoléhat na potravinové banky

Potraviny jsou ve Spojených státech dražší než v Evropě dlouhodobě, ale nyní budou muset Američané sáhnout ještě hlouběji do kapsy.  

Přečíst článek

Americký ministr zahraničí Antony Blinken (vpravo) při návštěvě Kyjeva. Na snímku s ukrajinským prezidentem  Volodymyrem Zelenským (uprostřed) a ministrem obrany USA Lloydem Austinem.

Suverénní Ukrajina? Bude tady déle než Putin, tvrdí šéf americké diplomacie

Rusko selhává ve svých válečných cílech, Ukrajina je úspěšná, prohlásil po návštěvě Kyjeva americký ministr zahraničí Antony Blinken. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.

Přečíst článek

Reklama

Související

Ukrajinské farmy čelí přeplněným silám, protože v důsledku ruské invaze se výrazně omezila možnost exportovat obilí do zahraničí.

Sila na Ukrajině jsou plná obilí, není jak jej kvůli válce odvézt. Část úrody zůstane ladem

Přečíst článek
sklizeň (ilustrační foto)

Štěpán Křeček: Ceny zemědělských výrobců rostou nejrychleji od roku 1992, ještě nejsou na vrcholu

Přečíst článek

Smutný rekord. Po indickém zákazu vývozu z minulého týdne opět stoupla cena pšenice

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme