Slýcháme dnes často, že investování do akcií chrání před rapidní inflací, jakou právě zažíváme. Není to ale tak docela pravda. Naznačuje to mimo jiné i jedna z mezinárodně nejvíce stahovaných odborných ekonomických studií posledních dvanácti měsíců: „Nejlepší strategie do inflačních časů“.
Vyhlášená gurmánská země se mění před očima. Polovina obyvatel se chystá kvůli rapidně rostoucím cenám zásadně proměnit nákupní i stravovací návyky. Jak se prodávají žabí stehýnka?
Agentura Fitch očekává, že schopnost České republiky splácet své dluhy se bude zhoršovat. Vláda se musí zaměřit na řešení energetické krize, inflaci utrženou ze řetězu a podpořit hospodářský růst, nabádá prestižní agentura, jejíž doporučení má vliv na podmínky úvěrování státu na globálním trhu.
Světové ceny potravin se v dubnu poté, co se v březnu vyšplhaly na dosavadní maximum, mírně snížily, i když jen o méně než procento. Uvedla to Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Obchod s obilím dále zatěžuje ruská blokáda ukrajinských přístavů.
Hlavní index Wall Street ve čtvrtek prudce klesá. Včerejší méně jestřábí tón Fedu investory nepřesvědčil, že centrální bankéři dokáží odvrátit inflaci. Indexy klesly o tři a více procent, píše agentura Reuters.
Česká národní banka zvýšila sazby o 75 bazických bodů na 5,75 procenta – o něco více než jsme očekávali my i trh, který odhadoval nárůst o půl procentního bodu. Relativně holubičí komentáře posledních dní tedy nakonec na dnešním zasedání přebilo velmi jestřábí vyznění květnové prognózy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Národní banka má pro zvyšování sazeb zažitou argumentaci. Řídí se podle jednoduché rovnice: rostou ceny, zvyšujeme sazby. Inflační pásmo je pro Českou národní banku modla. Pásmo kolem dvou procent meziročního růstu.
Česká národní banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 13,1 procenta. Únorová prognóza přitom počítala s 8,5procentní inflací. Ekonomové také zhoršili odhad letošního růstu HDP na 0,8 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou představil guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu o nadstandardních 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. „Nejistota spojená zejména s chováním Ruska, s rozsahem dalších sankcí ze strany Evropské unie a s cenovými dopady těchto faktorů je tak velká, že odhadovat vrchol této série zvyšování úrokových sazeb ČNB je velmi obtížné,“ říká ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokové sazby více než odhadovali analytici. Základní úroková sazba stoupla o 0,75 procentní bod na 5,75 procenta. To lze interpretovat jako zesílení snahy bojovat proti extrémně vysoké inflaci. Ta likviduje kupní sílu úspor českých domácností a může vést ke krachu některých firem, míní hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Česká národní banka překvapila a zvedá základní úrokovou sazbu z pěti na 5,75 procenta, na nejvyšší úroveň za celé období od konce října 1999. Čekal se přitom nárůst jen na 5,5 procenta. Bankovní rada ČNB tedy z nové prognózy analytického týmu banky převážně nazřela, že inflační tlaky v české ekonomice jsou ještě silnější, než dosud mínila, takže je třeba vyslat takto razantní signál.
Na východě Polska dopadla ruská raketa. Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na síti X uvedl, že objekt, který dopadl asi 45 kilometrů od polského Lublinu, byla ruská raketa Ch-101.
