Francie prochází nejtěžšími hodinami Páté republiky. Nikdy minimálně od roku 1958 na tom nebyla tak prachbídně. Premiéři se tam střídají jako panáčci na Orloji, avšak žádný nenachází recept, jako alespoň započít s ozdravováním veřejných financí. A ratingovým agenturám už došla trpělivost.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu v parlamentu ustál dvě hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. První návrh předložila krajně levicová Nepodrobená Francie, krátce poté Národní shromáždění odmítlo velkou většinou i návrh krajně pravicového Národního sdružení. Informují o tom francouzská média a agentura Reuters, podle níž si premiér díky odložení kontroverzní důchodové reformy zajistil při hlasování podporu některých levicových zákonodárců.
Francouzský prezident Emmanuel Macron hledá nástupce odcházejícího premiéra Sébastiena Lecornua, média v této souvislosti nejčastěji zmiňují někdejšího socialistického předsedu vlády Bernarda Cazeneuvea, šéfa účetního dvora Pierra Moscoviciho a politického centristického veterána Jeana-Louise Borlooa.
Nový francouzský premiér Sébastien Lecornu předal prezidentovi Emmanuelu Macronovi svou demisi. Macron ji přijal, oznámil Elysejský palác. Macron rovněž podle DPA pověřil Lecornua tím, aby se do středečního večera pokusil najít politické řešení krize. V případě neúspěchu poté prezident převezme odpovědnost, napsal list Le Figaro.
Blížící se sněmovní volby lze vnímat i jako referendum o euru. A aktuální informací v tomto rozhodování je, že Česku s korunou se už daří lépe než 70 procentům zemí, jež platí eurem. Eurozóna tak už pro nás není žádnou evropskou elitou.
OSN obnovila sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Děje se tak poté, co Spojené království, Francie a Německo spustily koncem srpna mechanismus, který umožnil do 30 dnů obnovit sankce zrušené v roce 2015 na základě jaderné dohody s Teheránem. Informuje o tom agentura AP, podle níž sankce islámskou republiku zasáhnou v době, kdy se její obyvatelé stále častěji ocitají v situaci, kdy si nemohou dovolit základní potraviny, a zároveň se obávají o svou budoucnost.
Pařížský soud shledal bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho vinným z podílu na zločinném spiknutí v kauze nelegálního financování kampaně penězi z Libye. Nyní ale vyvstává otázka, ve které věznici si bude odpykávat trest, napsala agentura Reuters.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy dostal pětiletý trest vězení za svůj podíl na kauze financování prezidentské kampaně penězi z Libye. Pařížský soud jej ve čtvrtek uznal vinným ze zločinného spolčení a rozhodl, že Sarkozy musí nastoupit do vězení, i kdyby se proti verdiktu odvolal. Informují o tom tiskové agentury. Prokuratura požadovala pro Sarkozyho sedm let vězení. Sarkozy vinu odmítá.
Francouzskou politikou hýbe nečekané téma. Socialisté si podmínili podporu vlády přijetím daně z bohatství. Nejbohatší Francouz bije na poplach, ale návrh má podporu veřejnosti. Může znamenat cestu ven z politické krize a ulevit problémovým státním financím?
Šéf společnosti LVMH vyrábějící luxusní zboží a nejbohatší Francouz Bernard Arnault ostře kritizuje navrhovanou dvouprocentní daň pro miliardáře. Jde o útok na francouzskou ekonomiku, řekl v rozhovoru s britským nedělníkem The Sunday Times.
Uznání Státu Palestina je nejlepší způsob, jak izolovat Hamás, který nechce dvoustátní řešení, ale chce zničit vás, řekl podle AFP v rozhovoru s izraelskou stanicí Channel 12 francouzský prezident Emmanuel Macron.
