Francouzský nejvyšší soud potvrdil rozsudek nad bývalým prezidentem Nicolasem Sarkozym za korupci a obchodování s vlivem, uvedla agentura AFP. Sarkozy se proti rozsudku z roku 2021, kdy mu byl uložen tříletý trest vězení, odvolal. Dva roky mu byly podmíněně odloženy, třetí bude Sarkozy místo nástupu do vězení nosit elektronický monitorovací náramek.
Ratingová agentura Moody's překvapivě snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Francie o jeden stupeň na Aa3. Zvýšila tak tlak na nového premiéra země, aby přiměl rozdělené zákonodárce podpořit jeho snahu o ozdravení napjatých veřejných financí. Výhled ratingu je stabilní, což znamená, že ho neplánuje v nejbližší době měnit, uvedla agentura Reuters.
„Je mi jasné, že můj úkol bude těžký. Potřebujeme sjednotit lid. Každý ví, že ta cesta bude dlouhá,“ řekl François Bayrou po svém jmenování prezidentem Emmanuelem Macronem.
V Paříži byla slavnostně otevřena opravená katedrála Notre-Dame, kterou před více než pěti lety poničil požár. Na akci dorazila řada světových lídrů, včetně nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Dveře katedrály se otevřely poté, co na ně pařížský arcibiskup Laurent Ulrich symbolicky třikrát udeřil berlou.
Francouzský prezident Emmanuel Macron odmítl výzvy opozice, aby odstoupil z funkce hlavy státu, zatímco se Francie dál potýká s politickou krizí kolem rozložení sil v parlamentu. V televizním projevu dnes večer prohlásil, že zůstane v úřadu do konce svého druhého mandátu v roce 2027, informují světové tiskové agentury.
Francouzští poslanci vyslovili ve středu večer nedůvěru menšinovému kabinetu Michela Barniera. Země se propadá do čím dál vážnější politické krize. Míč je nyní na straně prezidenta Emmanuela Macrona, kterému však možnosti pomalu ubývají. Začíná se mluvit i o jeho konci.
Dolní komora francouzského parlamentu po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce. Ve druhé nejlidnatější zemi Evropské unie se tak prohlubuje politická krize navazující na letní volby, v nichž žádný z hlavních bloků nezískal v Národním shromáždění většinu. Francouzský prezident Emmanuel Macron nyní musí hledat nového premiéra, nad rozpočtem na příští rok zůstávají otazníky.
Francouzský premiér Michel Barnier dostal jeden hlavní úkol, a to stabilizovat veřejné finance, jinak by druhé největší ekonomice Evropské unie hrozila vážná krize. Zdá se ale, že ozdravný rozpočet dokáže prosadit jen za cenu vlastní oběti. Zachránit ho může jen Marine Le Penová, faktická lídryně dnešní francouzské politiky.
Na rekonstrukci se podílelo přes 250 firem a stovky expertů. Elysejský palác uvedl, že na obnovu bylo darováno přes 840 milionů eur, využito bylo asi 700 milionů eur.
Rizikovost francouzských desetiletých dluhopisů se dnes poprvé v historii srovnala s rizikovostí dluhopisů řeckých stejné doby do splatnosti. Řecké dluhopisy byly přitom ještě loni hodnoceny ratingovými agentury jako prašivé, tedy s poměrně vysokou mírou rizika.
