Evropa se vaří. Paříž zakáže alkohol, festivaly končí a ekonomika zpomaluje
Západní Evropa se vaří v extrémních vedrech. Paříž kvůli plným nemocnicím zakazuje alkohol, Nizozemsko ruší obří festival a Belgie odkládá Waterloo. Horko ale neohrožuje jen zdraví lidí – podle ekonomů začíná brzdit i evropskou ekonomiku.
Západní Evropa čelí extrémním teplotám, které zasahují běžný život, zdravotnictví i ekonomiku. Ve Francii se plní nemocnice, Paříž chystá zákaz alkoholu, v Nizozemsku skončil předčasně velký festival elektronické hudby a v Belgii úřady zrušily víkendovou rekonstrukci bitvy u Waterloo.
Konec pro alkohol
Francouzská metropole podle agentury AFP kvůli rekordním vedrům zavede mimořádná opatření. Od poledne bude zakázáno pít alkohol na veřejnosti, od 18:00 také prodávat alkoholické nápoje. Policejní prefekt Patrice Faure uvedl, že cílem je zabránit tomu, aby se lidé snažili alkoholem zahánět žízeň, což by ve velkém horku mohlo mít vážné následky.
Francie zažívá mimořádně teplé dny. Středa se při započtení denních i nočních teplot stala s průměrem 30 stupňů Celsia nejteplejším dnem v historii. Na řadě míst teploty vystoupaly nad 40 stupňů a výraznou úlevu meteorologové nepředpovídají ani na pátek. Francouzská média už dříve informovala o nejméně čtyřech desítkách obětí veder.
Zrušení obřího festivalu
Horko ruší také velké akce. V nizozemském Biddinghuizenu byl předčasně ukončen festival elektronické hudby Defqon.1, který měl trvat do neděle. Kemp přibližně 70 kilometrů severovýchodně od Amsterdamu má opustit asi 50 tisíc lidí. Nizozemská meteorologická služba zároveň poprvé v historii vydala pro velkou část země nejvyšší červený stupeň varování před vedry. Teploty mohou dosáhnout až 40 stupňů.
Podobná situace panuje v Belgii. Úřady kvůli horku zrušily rekonstrukci bitvy u Waterloo, která každoročně láká tisíce diváků i fanoušků vojenské historie. Organizátoři uvedli, že za současných podmínek není možné zajistit potřebnou bezpečnost. V některých částech Belgie se ruší vlaková spojení, mění jízdní řády a platí zákaz venkovních akcí. V Bruselu úřady vyzvaly obyvatele, aby se vyhýbali přímému slunci a ochlazovali se ve veřejných vnitřních prostorách, včetně stanic metra.
Ekonomické riziko
Vedra ale nejsou jen zdravotní problém. Podle agentury AFP se stále víc ukazuje, že představují i významné ekonomické riziko. Vysoké teploty snižují produktivitu práce, zpomalují růst, zvyšují spotřebu energií a mohou tlačit nahoru ceny potravin. To je další zátěž pro Evropu, která už nyní bojuje s drahými energiemi a napjatými veřejnými rozpočty.
Analytici Allianz Trade upozorňují, že Evropa je vůči extrémním vedrům zvlášť zranitelná. Má stárnoucí populaci, hustě osídlená města, mnoho budov nepřizpůsobených vysokým teplotám a jen nízký podíl domácností s klimatizací. Podle Allianz existuje kritická hranice kolem 30 stupňů Celsia, nad níž se ztráty produktivity rychle zvyšují.
Francie zažívá mimořádná vedra a s nimi i posun v debatě o klimatizacích. To, co bylo dosud často vnímáno jako symbol pohodlí a ekologické bezohlednosti, se začíná měnit v otázku ochrany zdraví, školství a základního provozu veřejných služeb.
Michal Nosek: Vedro mění názory levice. Klimatizace už není ekologický prohřešek, ale veřejná služba
Názory
Evropská centrální banka už dříve uvedla, že letní vlny veder snižují ekonomickou aktivitu, protože práce venku je fyzicky náročnější a firmy i domácnosti musí víc investovat do přizpůsobení se změně klimatu. Podle výzkumu ECB může letní vlna veder snížit regionální aktivitu zhruba o jedno procento a její dopady mohou přetrvávat i v dalších letech.
Extrémní teploty mohou zároveň zdražovat energii i potraviny. Vyšší spotřeba elektřiny kvůli chlazení tlačí na energetické sítě a vedra se suchem omezují zemědělské výnosy. ECB připomíná, že sucho v roce 2022 přispělo v Evropě k růstu cen potravin o 0,7 procenta, zvlášť citelně například u oliv a olivového oleje.
Podle Allianz Trade by opakování nejteplejších let z poslední dekády mohlo do roku 2030 vést v evropských zemích ke kumulativním ztrátám HDP v řádu pěti až sedmi procent. Ztráty by zasáhly i daňové příjmy států právě ve chvíli, kdy budou muset víc investovat do infrastruktury, zdravotnictví a ochrany obyvatel před dalšími vlnami veder.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
