Rusko podle německé rozvědky zkresluje ekonomická data, aby zakrylo dopady války a sankcí. Analýza BND upozorňuje, že oficiální statistiky Kremlu jsou stále méně věrohodné. Skutečný rozpočtový deficit měl být podle ní o čtvrtinu vyšší, než uvádějí ruské úřady. Pod tlakem sankcí zároveň klesají příjmy z prodeje ropy a plynu.
Svoboda tisku v Evropě zůstala i v roce 2025 pod silným tlakem. Právní hrozby, fyzické útoky, zastrašování, pokusy o ovládnutí médií i přeshraniční represe dál ohrožují práci novinářů. Vyplývá to z výročního hodnocení partnerů Platformy pro bezpečnost novinářů, projektu Rady Evropy zaměřeného na ochranu žurnalistiky.
Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
Evakuace českých občanů z oblasti Blízkého východu se komplikuje. Český armádní airbus, který měl dnes večer přistát v jordánském Ammánu, kvůli uzavření vzdušného prostoru nakonec dorazí až v úterý ráno nebo dopoledne. O změně informoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že teprve přijde „velká vlna“ útoků ve válce s Íránem, kterou spustily americké a izraelské zahájené údery v sobotu. V rozhovoru s televizí CNN prezident rovněž řekl, že Spojené státy zatím neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím.
Téměř tři pětiny Čechů si myslí, že má prezident zasahovat do činnosti vlády, má tak ale činit pouze v omezené míře. Podle necelých dvou třetin veřejnosti by prezident měl mít právo odmítnout jmenování ministra, mělo by se tak ale dít jen v ojedinělých případech. Více než polovina obyvatel naproti tomu tvrdí, že hlava státu by ministry navržené premiérem měla jmenovat. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Francie navýší počet svých jaderných zbraní, aby posílila evropské jaderné odstrašení v době, kdy bezpečnostní závazky Spojených států vůči kontinentu podle Paříže oslabují. Oznámil to prezident Emmanuel Macron při projevu na základně ponorek Île Longue v Bretani.
Moskva má zájem na pokračování jednání o možnostech ukončení války Ruska s Ukrajinou, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle státní agentury TASS reagoval na dotaz novinářů týkající se zprostředkovatelské role Washingtonu v mírových jednáních, zatímco o víkendu Spojené státy společně s Izraelem zaútočily na Írán, jehož režim je spojencem Ruska. Kreml si podle Peskova úsilí USA v jednáních s Ukrajinou stále váží.
Stovky izraelských letadel zaútočily na cíle v Libanonu a v Íránu současně, informoval podle agentury AFP mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Jižní předměstí Bejrútu se stalo znovu terčem bombardování, přičemž izraelská armáda potvrdila cílený útok, při němž byl zabit šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled. Podle agentury AFP bylo v několika čtvrtích íránské metropole Teheránu slyšet hlasité výbuchy, které otřásly obytnými budovami. Íránské revoluční gardy naopak oznámily, že v reakci na americko-izraelské útoky odpálily salvu raket na izraelská města Tel Aviv, Haifa, a na východní Jeruzalém.
Vládní koalice podpoří čtyři pozměňovací návrhy k letošnímu státnímu rozpočtu. Více prostředků má směřovat na sport, organizace pracující s dětmi a mládeží, protidrogovou politiku a zdravotně-humanitární program Medevac. Základní parametry rozpočtu se měnit nemají, vláda však vstupuje do finální fáze jeho schvalování se schodkem 310 miliard korun, který dál zvýší státní dluh.
Demokratičtí zákonodárci odsoudili rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zaútočit na Írán bez schválení Kongresem. Přitom zpochybňují Trumpovo sobotní tvrzení, že Spojené státy čelily bezprostřední hrozbě ze strany Íránu. Právě existence takové hrozby je přitom zákonnou podmínkou, která prezidentovi umožňuje zahájit vojenský útok bez souhlasu Kongresu, připomíná deník The New York Times. Demokraté rovněž kritizují nejasnost cílů americké akce a vnímají riziko rozpoutání širšího konfliktu.
