Ruské úřady definitivně vyřadily z parlamentních voleb opoziční stranu Jabloko, jedinou kandidující stranu otevřeně vystupující proti válce na Ukrajině. Nejvyšší soud odmítl její odvolání a před budovou zadržela policie desítky podporovatelů. Verdikt dál zužuje prostor pro legální protiválečný hlas v ruské politice.
Rusko podle serveru The Telegraph buduje síť utajených dronových základen, z nichž by nejmodernější útočné stroje mohly zasáhnout hluboko do území NATO. Některá zařízení už Moskva využívá k útokům na Ukrajinu, část z nich má ale podle analytiků význam i pro případný budoucí konflikt s Evropou. Nejvýkonnější ruské drony by z vybraných základen mohly doletět až do Varšavy.
Vyšetřování dotací pro Agrofert zůstane celé u Úřadu evropského veřejného žalobce. Nejvyšší státní zastupitelství rozhodlo, že evropské i národní dotace spolu souvisejí natolik, že je nelze rozdělit mezi evropské a české orgány. Případ vychází z trestního oznámení Pirátů kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše.
Bitcoinová kauza míří před soud. Ještě předtím se její aktéři pokusili zpochybnit průběh vyšetřování. Exministr spravedlnosti Pavel Blažek a právník Kárim Titz si stěžovali na rychlé tempo přípravného řízení, krátké lhůty pro obhajobu, úniky ze spisu i medializaci případu. U Ústavního soudu však neuspěli.
Plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ státem nepřinese lepší řízení firmy ani levnější elektřinu. V pořadu Poledne s Moravcem se na tom shodli bývalí ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a Ivan Pilný, který vedl resort za hnutí ANO. Podle nich má stát díky zhruba 70procentnímu podílu už nyní dostatečnou kontrolu nad společností. Zestátnění by naopak otevřelo otázku financování celé transakce a jejího dopadu na zadlužení či rating ČEZ.
Kraje příští rok nedostanou státní příspěvek na opravy silnic druhé a třetí třídy. Premiér Andrej Babiš rozhodnutí hájí tím, že regiony mají na účtech dostatek vlastních prostředků. Hejtmani se proti postoji vlády ohrazují a upozorňují, že na opravy potřebují miliardy korun.
Dunaj vysychá a Maďarsko improvizuje. Aby udrželo v provozu jadernou elektrárnu Paks, nechává do řeky ponořit dva 80metrové nákladní čluny a staví podvodní hráz. O dalším provozu teď rozhodují doslova centimetry vody. Pokud hladina dál klesne, hrozí úplné odstavení elektrárny, které by zemi přišlo nejméně na 3,3 miliardy korun měsíčně.
V Berlíně výrazně přibývá případů, při nichž pachatelé střílejí nebo střelnou zbraní vyhrožují. Loni jich policie zaznamenala 1119, meziročně o 68 procent více. Zbraně se do německé metropole dostávají především z Turecka, část zabavených pistolí ale podle úřadů pochází také z ilegálních výroben v Česku, píše agentura DPA.
Lichtenštejnský vládnoucí rod mění po staletích pravidla nástupnictví na trůn. Nově už nebude rozhodovat pohlaví, ale pouze pořadí narození. Dědicem knížectví se tak může stát i žena, pokud bude nejstarším potomkem. O změně rozhodla samotná dynastie, informovala agentura AFP.
Po válce chci „americký“ Hormuz, prohlásil žertovným tónem prezident USA Donald Trump. „Hormuzský průliv nelze zabrat tweetem ani letadlovou lodí," reagoval Teherán s tím, že Hormuz je a zůstane íránský. Slovní přestřelka o strategický průliv houstne, diplomatický průlom však zůstává v nedohlednu.
Francouzská Ústavní rada zamítla plošný zákaz používání sociálních sítí dětmi mladšími 15 let. Opatření podle ní nepřiměřeně zasahuje do svobody projevu a neposkytuje dostatečné záruky při ověřování věku uživatelů. Prezident Emmanuel Macron chce zákon přepracovat.
