Schodek státního rozpočtu ve výši 389 miliard korun je vysoký sám o sobě. Ještě problematičtější je ale načasování: vláda ho plánuje v době, kdy česká ekonomika podle její vlastní prognózy poroste o 2,4 procenta. V dobrých časech si stát místo vytváření rezerv dál půjčuje.
Ukrajina se připravuje na další rozhovory se zástupci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev chce udělat vše pro to, aby válka nezůstala jedinou možností dalšího vývoje. Nový diplomatický pohyb přichází krátce poté, co Moskvu navštívil šéf CIA John Ratcliffe.
Prezident Petr Pavel se zatím nerozhodl, zda bude v roce 2028 obhajovat mandát. Odmítá ale tvrzení premiéra Andreje Babiše a dalších vládních politiků, že už vede předvolební kampaň. Rozhodnutí chce oznámit v polovině příštího roku a důležitý pro něj bude zdravotní stav i podpora veřejnosti.
Krátkodobé pronájmy typu Airbnb znovu rozdělují pražské politiky. Adam Scheinherr z Prahy sobě chce zákonnou regulaci, která by podle něj zabránila dalšímu vylidňování centra. Klára Sovová z Motoristů naopak varuje, že omezovat vlastníkům možnost nakládat s jejich bytem může být v rozporu s ústavou.
Islanďané se v referendu o obnovení jednání o vstupu do EU těsně vyslovili proti. V kampani se mluvilo o ekonomice, rybách i Donaldu Trumpovi. Jaké argumenty nakonec převážily?
Podpora hnutí ANO dál klesá. Podle volebního modelu agentury Kantar by ho nyní volilo 30,5 procenta lidí, zatímco STAN posílil na 17 procent. Voliči od ANO odcházejí hlavně kvůli tomu, jak vláda plní své sliby a komunikuje, a více než dvě třetiny Čechů navíc hodnotí současnou politickou situaci jako špatnou.
Prezident Petr Pavel nehodlá stáhnout kompetenční žalobu na vládu kvůli sporu o účast na summitu NATO a chce počkat na verdikt Ústavního soudu. Zároveň ale říká, že vztahy s premiérem Andrejem Babišem se mohou zlepšit, a ostrá vyjádření ministra zahraničí Petra Macinky bere spíš jako „folklor“.
Politickým tématem týdne byl opět rozpočet. Sněmovna po mnoha hodinách proslovů pohodlně přehlasovala prezidentovo veto zákona o rozpočtové odpovědnosti. Aleně Schillerové se otevřela brána. Druhé téma: blíží se volby.
Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by Rusko riskovalo přímý útok na některou ze zemí NATO. Aliance má podle něj dostatečně silné konvenční, raketové i jaderné odstrašení, aby Moskvu od takového kroku odradila. Jeho slova přicházejí v době, kdy evropské země řeší několik bezpečnostních incidentů připisovaných či spojovaných s Ruskem.
Islanďané podle průběžných výsledků odmítli obnovit přístupová jednání s Evropskou unií. Proti je 52,5 procenta hlasujících a zbývající nespočítané hlasy už podle veřejnoprávního média RÚV výsledek nezvrátí.
Německý kancléř Friedrich Merz se podle serveru Politico chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na letišti Lipsko/Halle a oznámit nová rozsáhlá sankční opatření. Berlín už zároveň počítá s odvetou Moskvy a někteří úředníci mluví o „Zeitenwende 2.0“, tedy o dalším zásadním obratu v německé bezpečnostní politice.
