Ursula von der Leyenová navrhla otevřít Kanadě cestu k přidruženému členství v EU. Jenže členské státy o jejím záměru předem nevěděly a unijní smlouvy takový status ani neznají. Brusel teď musí vyjasnit, co by nové partnerství vlastně znamenalo.
Andrej Babiš sice další souboj o Hrad odmítá, jeho jméno ale z prezidentské hry nemizí. Zatímco mezi voliči ANO zůstává jasnou jedničkou, většina Čechů nevěří, že by případnou kandidaturu dokázal proměnit ve vítězství.
Polská vláda chce znovu prosadit mimořádnou 60procentní daň z nadměrných zisků ropných firem. Výtěžek chce použít ke zlevnění pohonných hmot, premiér Donald Tusk ale musí znovu narazit na prezidenta Karola Nawrockého, který návrh už jednou zablokoval.
Moskva odmítá, že by případná mírová jednání znamenala zastavení bojů na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zároveň usiluje o schůzku se svým americkým protějškem Markem Rubiem v New Yorku.
Pohonné hmoty jsou v Česku poprvé dražší než před zavedením mimořádných vládních opatření. Zatímco na jaře kabinet kvůli podobným cenám kontroloval marže a snížil spotřební daň z nafty, nyní další zásah nechystá. Ekonomicky to může být správné rozhodnutí, vláda by však měla vysvětlit, proč dnes na srovnatelnou situaci reaguje jinak.
AfD v Německu dál sílí a poprvé se v celostátním průzkumu dostala na 30 procent. Konzervativce kancléře Friedricha Merze nechává daleko za sebou a tlak na jeho odchod z čela vlády roste.
Účet za válku s Íránem začíná být pro Spojené státy nepříjemně vysoký. Nová zpráva Pentagonu odhaluje nejen miliardové náklady, ale také rozsah škod na amerických základnách, technice a zásobách munice.
Ministr dopravy už nebude navrhovat, aby se slevy pro studenty a důchodce na jízdné ve veřejné dopravě od příštího roku zvedly z 50 na 75 procent. Nejsou na to peníze, přestože s takovým zvýšením počítalo programové prohlášení vlády. Dluhů už je prostě moc.
Německo se připravuje na další ruské hybridní útoky. Po incidentu na letišti Lipsko/Halle chce zpřísnit ochranu proti špionáži, sabotážím i útokům na kritickou infrastrukturu. Moskva obvinění Berlína odmítá.
Washington otevřel další sankční frontu proti ruským financím. Jedna z největších bank v zemi dostala nový zásah kvůli vazbám na Írán, a to ve chvíli, kdy se zároveň mluví o možném budoucím uvolnění protiruských sankcí.
Americká administrativa označila dohodu o dodávkách ropy z Venezuely za „největší deal v historii“. Vyvolává však silný odpor tamní demokratické opozice i radikálního křídla vládnoucích chávistů. Byla zjevně uzavřena pod nátlakem, pravděpodobně v rozporu s ústavou a bude opakovaně zpochybňována. Investoři si rozmyslí, jestli má v takové situaci smysl sázet právě na Venezuelu. Latinskoamerická země se řítí do další ropné pasti, kterých už zažila nepočítaně.
