Výrok Roberta Fica o tom, že nechce zatáhnout Slovensko do války „kvůli nějakému článku pět“, vyvolal ostré reakce. Slovenský tisk v něm vidí zpochybnění závazků vůči NATO a do sporu se zapojil i český prezident Petr Pavel. Fico mezitím tvrdí, že Západ hledá záminky ke konfliktu s Ruskem.
Ukrajina od soboty vypustila na Rusko více než 1600 dronů, z toho 450 na Moskvu, řekl starosta metropole Sergej Sobjanin. Podle ruskojazyčné verze stanice BBC se jedná o největší ohlášený ukrajinský útok na metropoli. Moskevský starosta dodal, že útok se v hlavním městě obešel bez zranění. V Moskevské oblasti si údery vyžádaly dva mrtvé a šest zraněných, uvedl gubernátor Andrej Vorobjov.
Donald Trump oznámil zákaz vstupu do Bílého domu pro CNN, MSNOW a Politico. Hned následující ráno policie nepustila dovnitř reportéry prvních dvou médií a odebrala jim akreditace. Stanice se proti kroku amerického prezidenta ohradily a MSNOW hodlá bránit svá ústavní práva.
Trump Grónsko nekoupil, nová dohoda mu ale může zajistit dlouhodobý vliv na bezpečnost ostrova a omezit prostor pro Čínu a Rusko. Zpráva okamžitě rozhýbala akcie těžařů a ukazuje, jak roste strategický význam Arktidy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Rusko podle Donalda Trumpa útočí na spojence Ukrajiny už roky. Americký prezident tak reagoval na varování Polska před dalšími hybridními útoky, které mají podle tajných služeb zasáhnout i země NATO. Německo mezitím kvůli podezřelému incidentu v Lipsku přistoupilo k diplomatickým opatřením proti Moskvě.
Rusko poprvé pořádá parlamentní volby také na okupovaných územích jihu a východu Ukrajiny. Podle odbornic chce Kreml hlasováním demonstrovat svou svrchovanost, zatímco ukrajinské zdroje upozorňují na nátlak vůči obyvatelům. V minulosti je k volebním urnám vyzývali i členové komisí v doprovodu ozbrojených vojáků.
Donald Trump oznámil dohodu s Dánskem, která má ukončit spor o Grónsko. Spojené státy podle něj získají trvalou kontrolu nad svými bezpečnostními zájmy na ostrově a budou moci zabránit vzniku základen nepřátelských zemí. Kodaň i grónská vláda dohodu vítají.
Kontaminace v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Šumavě zaměstnává armádu, policii i vedení ministerstva životního prostředí. Zástupci resortu se v pondělí 21. září setkají se starosty dotčených obcí. Podle ministra Igora Červeného je v lokalitě přibližně tisíc tun znečištěné zeminy a dvě stě sudů s nebezpečnými chemikáliemi. Případ provází spor o postup předchozího vedení ministerstva, dílčí sanační práce přitom na místě proběhly už v letech 2021 a 2023.
Americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker v Praze ostře kritizoval Česko za pomalý růst obranných výdajů. Podle něj země zaostává za spojenci a její přístup je pro Washington zklamáním. Premiér Andrej Babiš hájí plán vydávat příští rok na obranu dvě procenta HDP a tvrdí, že se spojenci jedná narovinu.
Americkým demokratům se nelíbí, jak rodina Trumpů během druhého volebního období bohatne – na úkor obyčejných Američanů. Mezitím se miliardáři srocují za prezidentem před volbami do Kongresu. Platí, že kdo má peníze, tak vyhraje?
Evropa vstupuje do další fáze energetické krize, jejíž největší dopady pocítí země střední Evropy včetně Česka. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na energetickém summitu Vysoké školy ekonomické v Praze. Přestože se růst velkoobchodních cen zatím výrazně nepromítl do účtů domácností a firem, podle ministra energie v příštích měsících zdraží. Česko proto chce v Evropské unii prosazovat zásahy do systému emisních povolenek.
