Izraelské volby míří k patové situaci. Po sečtení 85,6 procenta hlasů vede blok premiéra Benjamina Netanjahua, na většinu v Knesetu ale nedosahuje. Klíčovou roli mohou sehrát strany vedené převážně izraelskými Araby, které míří k rekordním 19 mandátům a už naznačily ochotu podílet se na konci současné vlády.
Šéf Audi Gernot Döllner čelí v Německu kritice kvůli tomu, že jen několik dní před volbami do Kongresu vystoupil po boku Donalda Trumpa na jeho předvolebním mítinku. Automobilka tam oznámila plán postavit v Georgii továrnu za čtyři miliardy dolarů. Döllner nyní zaměstnancům vysvětluje, že jeho účast byla motivována výhradně zájmy firmy.
Donald Trump znovu ventiloval nespokojenost s tím, že nezískal Nobelovu cenu za mír. Na předvolebním mítinku v Michiganu vulgárně napadl Norsko, prohlásil, že s ním nechce mít nic společného, a spojil svůj výpad i s přistěhovalectvím. Oslo reagovalo zdrženlivě a americkému prezidentovi připomnělo, že o ceně nerozhoduje norská vláda, ale nezávislý Nobelův výbor.
Donald Trump znovu vytáhl na Írán hrozbu vojenské síly. A tentokrát ji postavil jako jednoduchou volbu: buď dohoda s Washingtonem, nebo další údery.
Viktor Orbán by po volební porážce mohl zamířit do čela Organizace spojených národů. Jeho kandidaturu podle deníku The Wall Street Journal podporuje administrativa Donalda Trumpa a vstřícně se k ní mají stavět také Rusko a Čína. Washington už měl Orbána oslovit a zjišťovat, zda by o post generálního tajemníka měl zájem. Konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo.
Česká koruna má získat silnější ústavní ochranu. Vláda Andreje Babiše podpořila návrh SPD a Motoristů, podle kterého by případné nahrazení koruny jinou měnou vyžadovalo třípětinovou většinu v obou komorách Parlamentu. Návrh přijetí eura přímo nezakazuje, jeho prosazení by ale podmínil výrazně širší politickou shodou, než jaká je potřeba při běžném hlasování.
Rusko stále častěji sahá po zahraničních rekrutech, aby doplnilo stavy své armády, a výrazně zrychluje nábor v Africe. Zaměřuje se především na země se slabými institucemi, omezenou svobodou tisku a nízkou životní úrovní, kde nové vojáky láká na peníze, práci či možnost získat ruské občanství. Jen z Burundi a Zimbabwe mělo během prvních devíti měsíců letošního roku získat více než 1200 mužů.
Tisíce lidí zaplnily dnes odpoledne Staroměstské náměstí v Praze na demonstraci proti zrušení televizních a rozhlasových poplatků a převedení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) na stát. Demonstraci Ruce pryč od médií uspořádal spolek Milion chvilek pro demokracii, který se vymezil i proti způsobu, jímž vládní poslanci návrh v sobotu ve 4:36 poslali do druhého čtení. Předseda spolku Mikuláš Minář vyzval v úvodu shromáždění premiéra Andreje Babiše (ANO) a další politiky vládní koalice, aby návrh zákona stáhli a přestali demontovat demokratické pilíře společnosti. Vyzval ho také k veřejné diskusi. Zároveň oznámil další shromáždění na 15. listopadu na Letenské pláni.
Do sporu o financování České televize a Českého rozhlasu se vložil také šéf odborů Josef Středula. Převod veřejnoprávních médií pod státní rozpočet bez pevných zákonných záruk podle něj ohrožuje nezávislost novinářské práce a může vést k omezení programu i propouštění. Odbory zároveň kritizují způsob, jakým vláda změnu prosazuje, a požadují skutečný sociální dialog.
Brněnské náměstí Svobody zaplnily tisíce lidí, kteří protestovali proti chystanému zrušení koncesionářských poplatků a převodu financování České televize a Českého rozhlasu na stát. Demonstranti varovali před oslabením nezávislosti veřejnoprávních médií a kritizovali také způsob, jakým koalice ANO, SPD a Motoristů návrh ve Sněmovně prosazuje. Spor se dál vyostřuje: zaměstnanci ČT a ČRo chystají stávku a opozice se chce obrátit na Ústavní soud i Evropskou komisi.
Starlink se z technologické služby postupně stal jedním z nástrojů americké zahraniční a bezpečnostní politiky. Jak zjistila agentura Reuters, administrativy Joea Bidena i Donalda Trumpa opakovaně žádaly společnost SpaceX Elona Muska, aby službu v různých zemích zapínala nebo vypínala podle aktuálních zájmů Washingtonu. Současný spor kolem omezení přístupu Ukrajiny ale ukazuje i druhou stránku této závislosti: klíčová vojenská infrastruktura USA a jejich spojenců stojí na soukromé firmě, nad jejímž rozhodováním panují nejasnosti.
