Ukrajina se připravuje na další rozhovory se zástupci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev chce udělat vše pro to, aby válka nezůstala jedinou možností dalšího vývoje. Nový diplomatický pohyb přichází krátce poté, co Moskvu navštívil šéf CIA John Ratcliffe.
Prezident Petr Pavel nehodlá stáhnout kompetenční žalobu na vládu kvůli sporu o účast na summitu NATO a chce počkat na verdikt Ústavního soudu. Zároveň ale říká, že vztahy s premiérem Andrejem Babišem se mohou zlepšit, a ostrá vyjádření ministra zahraničí Petra Macinky bere spíš jako „folklor“.
Politickým tématem týdne byl opět rozpočet. Sněmovna po mnoha hodinách proslovů pohodlně přehlasovala prezidentovo veto zákona o rozpočtové odpovědnosti. Aleně Schillerové se otevřela brána. Druhé téma: blíží se volby.
Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by Rusko riskovalo přímý útok na některou ze zemí NATO. Aliance má podle něj dostatečně silné konvenční, raketové i jaderné odstrašení, aby Moskvu od takového kroku odradila. Jeho slova přicházejí v době, kdy evropské země řeší několik bezpečnostních incidentů připisovaných či spojovaných s Ruskem.
Islanďané podle průběžných výsledků odmítli obnovit přístupová jednání s Evropskou unií. Proti je 52,5 procenta hlasujících a zbývající nespočítané hlasy už podle veřejnoprávního média RÚV výsledek nezvrátí.
Německý kancléř Friedrich Merz se podle serveru Politico chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na letišti Lipsko/Halle a oznámit nová rozsáhlá sankční opatření. Berlín už zároveň počítá s odvetou Moskvy a někteří úředníci mluví o „Zeitenwende 2.0“, tedy o dalším zásadním obratu v německé bezpečnostní politice.
Premiér Andrej Babiš zkritizoval zpravodajské služby za to, že se o dezinformační kampani kolem údajných polských územních nároků vůči Česku dozvěděl z médií nebo informace dostal pozdě. Prezident Petr Pavel označil celou akci za cílenou provokaci, která má narušit vztahy Čechů a Poláků.
Německé vládní strany chtějí tvrdší evropskou ochranu před nekalou konkurencí a zároveň úlevy pro domácí automobilky. Tlačí na rychlejší antidumpingová opatření a žádají, aby po roce 2035 zůstaly vedle elektromobilů povolené i plug-in hybridy a vysoce účinné vozy se spalovacími motory.
Slovenský premiér Robert Fico znovu ostře kritizoval přístup Evropské unie k válce na Ukrajině. Rusko podle něj nelze démonizovat ani vytlačovat z Evropy a míru lze dosáhnout jen s Moskvou. Na oslavách Slovenského národního povstání se zároveň pustil i do Ukrajiny a domácí opozice.
NATO je podle českého velvyslance při alianci Davida Koneckého připraveno okamžitě bránit své území i při případném ruském útoku. Velký konflikt s Moskvou v nejbližších letech neočekává, podmínkou ale podle něj zůstává další posilování odstrašení a schopnosti reagovat na nové hrozby včetně dronů a kyberútoků.
Spojené státy uzavřely s Venezuelou rozsáhlou ropnou dohodu, která jim podle Donalda Trumpa zajistí většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů prokázaných zásob. Americký prezident slibuje vyšší dodávky a levnější benzin, Venezuela očekává přes 100 miliard dolarů soukromých investic.
