Spor o zrušení koncesionářských poplatků dál sílí. Mediální odbornice Marína Urbániková kritizuje rychlost, s jakou koalice ANO, SPD a Motoristů návrh prosazuje, a varuje, že financování České televize a Českého rozhlasu přímo ze státního rozpočtu může oslabit jejich politickou nezávislost. Za problematické považuje i to, že vláda podle ní změnu dostatečně věcně nezdůvodnila.
Elon Musk podle amerického prezidenta Donalda Trumpa obnovil Ukrajině přístup k satelitní síti Starlink, která je důležitá pro komunikaci armády i provoz dronů. Ukrajinská strana ale tvrdí, že připojení stále nefunguje naplno. Podle listu The Wall Street Journal se situace zlepšila krátce poté, co Trump Muskovi kvůli omezení služby telefonoval.
Evropa hledá člověka, který by jejím jménem jednal s Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Mezi pěticí zvažovaných kandidátů je podle britského The Telegraph také český prezident Petr Pavel. Ve hře jsou vedle něj Giorgia Meloniová, Alexander Stubb, Mette Frederiksenová a Jonas Gahr Störe.
Sněmovna hlasy vládní koalice schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Schodek má proti letošku vzrůst o 76 miliard na 386 miliard korun a stát ho chce pokrýt především dalším zadlužením. Opozice se návrh pokusila vrátit vládě a požadovala snížení deficitu, koaliční většina to ale odmítla.
Od rozpočtu a migrace až po příšerný zápach v tiskové místnosti – zde je přehled od kolegů ze serveru Politico z říjnového zasedání Evropské rady.
Vstup Kateřiny Konečné mezi Patrioty pro Evropu rozpoutal ostrou slovní přestřelku i v české Sněmovně. Premiér Andrej Babiš hájil spolupráci tím, že se Konečná s frakcí shoduje na odporu k současné podobě Green Dealu, nelegální migraci a představě Evropy suverénních států. Zároveň připomněl někdejší konflikty ANO s komunisty, zatímco šéf ODS Martin Kupka mu kvůli nové spolupráci vyčetl ztrátu politické „páteře“.
Francie se připravuje na další napjatý víkend po nejhorších městských nepokojích za poslední roky. Prezident Emmanuel Macron oznámil tvrdší postup proti nepovoleným demonstracím a z předchozího násilí obvinil „podvratné“ krajně levicové skupiny a vandaly. Úřady už zakazují některé protesty, podniky v Paříži zabezpečují výlohy a nervozita se přelévá i na finanční trhy.
Evropa si začíná připouštět, že pokud chce ovlivnit jednání o konci války na Ukrajině, bude muset mít vlastní přímý kanál k Vladimiru Putinovi. Spor se ale vede o to, kdo by měl za Evropu mluvit. Ve hře jsou António Costa, Ursula von der Leyenová, Kaja Kallasová i finský prezident Alexander Stubb.
Evropa podle prezidenta Petra Pavla ztrácí respekt Washingtonu i Moskvy a musí rychle změnit způsob, jakým rozhoduje a vystupuje navenek. Pokud zůstane rozdělená a pomalá, hrozí jí podle něj politická bezvýznamnost. V rozhovoru pro německý Bild zároveň varoval před ruskou hybridní válkou, další eskalací konfliktu i snahou Moskvy vyvolat novou uprchlickou vlnu z Ukrajiny.
Ukrajina získá novou cestu k nákupu zbraní, munice a vojenského vybavení. NATO jí umožní využívat svou centralizovanou agenturu NSPA, přes kterou by mohla pořizovat obranné prostředky rychleji a levněji. Krok přichází v době napjatějších vztahů mezi Kyjevem a Washingtonem.
Trumpův zmocněnec Steve Witkoff pochválil Vladimira Putina za propuštění 74letého Američana Stephena Hubbarda a označil ruského prezidenta za „humanitárního“. Výrok okamžitě vyvolal ostrou reakci mezi republikány. Jeden ze senátorů označil Putina za „chladnokrevného vraha“, další Witkoffovu poznámku za trapnou a pobuřující.
