Donald Trump ho označoval za džihádistu, část demokratů se od něj odvrátila a jeho soupeře podpořila dokonce vlastní stranická kolegyně. Abdul El-Sayed přesto podle projekce Fox News vyhrál ostře sledované senátní volby v Michiganu a má se stát prvním muslimem v historii amerického Senátu. Jeho vítězství však zatím nepotvrdila všechna velká americká média.
Celodenní stávka České televize a Českého rozhlasu může podle předsedy SPD a Poslanecké sněmovny Tomia Okamury dopadnout přesně opačně, než její organizátoři zamýšlejí. Tvrdí, že lidé mohou během omezeného vysílání zjistit, že se bez veřejnoprávních médií obejdou. Za ideální model jejich financování přitom označil dobrovolné poplatky.
Spojené státy rozhodují o politické síle Donalda Trumpa na další dva roky. Američané volí celou Sněmovnu reprezentantů a třetinu Senátu, přičemž republikáni mohou přijít o většinu v jedné či obou komorách Kongresu. Výsledek může zásadně omezit prezidentovu legislativní agendu a v případě vítězství demokratů ve Sněmovně otevřít i cestu k impeachmentu.
Donald Trump podle svého někdejšího spolupracovníka míří v úterních volbách do Kongresu k tvrdému politickému střetu. Bývalý šéf komunikace Bílého domu Anthony Scaramucci tvrdí, že prezident „dostane pořádně na frak“, protože část voličů je nespokojená s ekonomikou, válkou v Íránu i nesplněnými sliby. Zároveň očekává, že případný neúspěch otevře uvnitř Republikánské strany boj o její další směřování.
Ve hře je schůzka, která by k jednomu stolu přivedla tři nejmocnější geopolitické hráče současnosti. Američtí, ruští a čínští představitelé podle Financial Times jednají o možném setkání Donalda Trumpa, Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga v polovině listopadu v čínském Šen-čenu. Jedním z hlavních témat by mohla být válka na Ukrajině, definitivní dohoda ale zatím není.
Česko téměř čtyři roky řeší, kde bude nové sídlo evropské vesmírné agentury EUSPA. Jde o prestižní záležitost, EUSPA má na starost kompletně celý evropský vesmírný program. Česko před čtrnácti lety získalo privilegium hostit tuto agenturu. Její sídlo v pražských Holešovicích se ukázalo být nedostačující. Před čtyřmi lety se začalo hledat nové sídlo. Země dosud nedokázala nové sídlo zajistit. Stává se z toho mezinárodní ostuda.
Data naznačují, že demokraté mají slušnou šanci převzít americký Kongres. O vítězství bojují i v oblastech, kde desítky let bývali jen do počtu. Proč jsou tyto volby tak důležité? A co se stane, když strana Donalda Trumpa prohraje?
Inovace, budování startupů a hledání nových trendů v Izraeli neustaly ani za nynějších válek na Blízkém východě. Ministerstvo energetiky například varovalo, že země musí přidat v oboru jaderné fúze. Izrael je v moderních technologiích napojený na USA a řeší podobné problémy – mimo jiné s umělou inteligencí a datovými centry. Část z nich by mohly vyřešit malé modulární reaktory, které by těmto centrům poskytovaly energii, aniž by ji „kradly“ a zdražovaly dalším spotřebitelům.
Vláda Andreje Babiše schválila novou koncepci rozvoje české armády do roku 2040. Prioritou mají být protivzdušná a protidronová obrana, modernizace armády i nábor dalších vojáků. Prezident Petr Pavel ale dokument kritizuje: podle něj nezajistí splnění spojeneckých závazků ani dostatečnou připravenost na konflikt vysoké intenzity. Babiš jeho obavy mírní a připomíná, že stát musí vedle obrany financovat také zdravotnictví či dopravní infrastrukturu.
Prezident Petr Pavel ostře zpochybnil vládní plán rozvoje české armády do roku 2040. Podle něj navržená koncepce nezajistí plnění závazků vůči NATO ani dostatečnou připravenost na konflikt vysoké intenzity. Česko podle projednávaného dokumentu neplní 70 procent požadovaných cílů výstavby schopností a u nejnáročnějších z nich zaostává o pět až deset let. Odpovědnost podle Pavla neleží na armádě, ale na politické reprezentaci.
Británie by se v případě návratu do Evropské unie nemusela automaticky vzdát výjimek, které měla před brexitem. Podle webu Politico by Brusel mohl být flexibilní a netrvat na vstupu Spojeného království do eurozóny ani schengenského prostoru. Téma návratu do EU přitom znovu otevírá britský premiér Andy Burnham, který tvrdí, že brexit nefunguje.
