Trump ztratil Kongres. Přichází čas politických gladiátorů?
Americká ekonomika roste tempem, které jí Evropa může závidět. Donaldu Trumpovi to ale volební vítězství nepřineslo. Republikáni přišli o obě komory Kongresu a prezident místo ústupu mění nejbližší spolupracovníky. Do čela Bílého domu přichází architekt jeho tvrdé protiimigrační politiky Stephen Miller. Trump tak sice ztrácí kontrolu nad zákonodárnou mocí, rozhodně se ale nehodlá vzdát té výkonné. Čeká Ameriku další vlna prezidentských dekretů a politických střetů?
Americký prezident Donald Trump hájí dobrý výkon svého druhého prezidentského mandátu, který je nyní v půlce, poukazem na rostoucí ekonomiku. Tahounem je nyní zejména umělá inteligence. Volby ale republikánům prohrály drahé pohonné hmoty a nebývale vysoká inflace.
Ve třetím kvartále letošního roku podle předběžného odhadu Amerického úřadu pro ekonomickou analýzu ekonomika USA oproti předchozímu kvartálu zrychlila o 1,2 procentního bodu a v letošním roce by soudě podle výsledků za tři letošní čtvrtletí měla meziročně posílit o 3,4 procenta.
Naproti tomu ekonomika Evropské unie podle předběžného odhadu Eurostatu zveřejněného 30. října vzrostla ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně o 1,5 procenta. Ekonomika eurozóny přidala mezičtvrtletně 0,4 procenta a meziročně 1,3 procenta. Evropská komise přitom ve své poslední, květnové prognóze předpovídala pro celý letošní rok růst ekonomiky EU pouze o 1,1 procenta.
Hlavní důvody, které stojí za rozdílnou výkonností evropské a americké ekonomiky, jsou pořád stejné. Evropu brzdí stále rostoucí sociální náklady, vysoká míra regulace a byrokracie, zaostávající inovace, v poslední době zejména v oblasti umělé inteligence, nedostatek kapitálu i lidských kapacit, rychleji stárnoucí populace a v neposlední řadě ceny energií, které jsou v některých segmentech výrazně vyšší než ve Spojených státech. Nicméně ani hospodářství nejmocnějšího státu světa nezůstává tváří v tvář sílící konkurenci, zejména z asijských zemí, pouze zalité sluncem.
Pod taktovou milovníka cel
Ještě než se prezident Donald Trump 20. ledna 2025 podruhé ujal úřadu, měl svět jasno. Od prvního dne se očekávala hotová smršť exekutivních zásahů do ekonomiky. Nasnadě bylo hlavně rušení různých regulací, daňové změny a zásahy do fiskální politiky. Obavy panovaly hlavně z razantního zvýšení stávajících cel či uvalení nových. Očekávalo se i umělé oslabování dolaru.
Tyto předpovědi se nesly na vlně předpokladu, že se šéfem Rady ekonomických poradců prezidenta stane Stephen Miran, tehdy investiční stratég společnosti Hudson Bay Capital Management. K jeho ekonomickému přesvědčení patřila teze, že se na dlouhodobém nepříznivém vývoji obchodní bilance a oslabování pozice amerického průmyslu podepisuje i ekonomická a vojenská podpora Spojených států jiným zemím, ale také nevýhodné nastavení celní politiky. Miran tehdy prosazoval, aby se průměrná celní sazba, která se pohybovala kolem tří procent, zvýšila až na 20 procent. A speciální sazbu navrhoval pro čínské dovozy. Kombinace daňové politiky, regulatorních změn, rozvoje umělé inteligence a vyšších či nových cel měla podle jeho odhadu zvýšit americký hospodářský růst o jeden procentní bod.
Donald Trump slibuje americkým státům bohatství z umělé inteligence a spolupráci s Bílým domem. Po volebním debaklu republikánů ale sílí opačný požadavek: nejprve ochránit obyvatele, potom povolovat další datová centra. Spor se vyostřuje zejména v Texasu, kde nastupující demokratická guvernérka žádá pravidla pro odvětví, které vedle investic přináší také obavy z dražší elektřiny a rostoucí spotřeby vody.
Trump po volebním debaklu láká na bohatství z AI. Texas chce zatáhnout za brzdu
Politika
Výdajové škrty, snížení daní, celní smršť
Miran se šéfem týmu ekonomických poradců skutečně stal a Trump jej v průběhu roku 2025 jmenoval také do Rady guvernérů Federálního rezervního systému. Po kritice, že kumuluje dvě funkce a že svým členstvím ve vedení Fedu coby poradce prezidenta ohrožuje nezávislost americké centrální banky, na začátku února 2026 opustil místo šéfporadce a v květnu rezignoval i na pozici ve Fedu.
Jeho plány se ale naplnění dočkaly. Staronový prezident se ihned po nástupu pustil do díla. Zavedl nový systém dovozních cel, který obsahoval i sazby zaměřené na omezování zahraniční konkurence, a zrušil celní výjimku pro levné zásilky. Prosadil daňové úlevy na spropitné v gastronomii a službách či na příjmy z přesčasové práce a zvýhodnění pro seniory. Nešlo však o plošné zrušení daní z těchto příjmů ani o úplné osvobození důchodů ze sociálního zabezpečení od daně. Zrušil řadu ekologických regulací z Bidenovy éry a uvolnil pravidla pro těžbu ropy a zemního plynu. Podpořil masivní budování infrastruktury pro umělou inteligenci a nová datová centra.
Část těchto opatření mohla přispět k hospodářskému růstu a podpořit akciové trhy, zejména prostřednictvím deregulací a investic do nových technologií. Vyplatila se mu zejména sázka na umělou inteligenci. Ve třetím čtvrtletí americká ekonomika zrychlila a vzrostla podle předběžného odhadu v ročním přepočtu o 3,4 procenta, zatímco ve druhém kvartále činilo tempo pouze 2,2 procenta. Mezi hlavní motory růstu patřily soukromé investice, směřující mimo jiné do umělé inteligence. Významnou oporou ekonomiky zůstaly také spotřeba domácností a vládní výdaje.
Donald Trump slibuje americkým státům bohatství z umělé inteligence a spolupráci s Bílým domem. Po volebním debaklu republikánů ale sílí opačný požadavek: nejprve ochránit obyvatele, potom povolovat další datová centra. Spor se vyostřuje zejména v Texasu, kde nastupující demokratická guvernérka žádá pravidla pro odvětví, které vedle investic přináší také obavy z dražší elektřiny a rostoucí spotřeby vody.
Trump po volebním debaklu láká na bohatství z AI. Texas chce zatáhnout za brzdu
Politika
Na druhé straně ale uvalená cla přispěla k inflačním tlakům. Meziroční inflace v září dosáhla 3,7 procenta. Domácnosti citelně zasáhly zejména vysoké ceny pohonných hmot a drahé hypoteční financování, jehož sazby se dostaly nad sedm procent. Zvýšil se také státní dluh, který na konci prázdnin podle údajů použitých v textu odpovídal zhruba 125 procentům hrubého domácího produktu.
K tomu kritici připomínají, že za vlády prezidenta Joea Bidena hospodářství rostlo o 2,9 procenta v roce 2023 a o tři procenta v roce 2024 a že měsíční přírůstky pracovních míst se v letech 2023 a 2024 pohybovaly kolem 200 tisíc, zatímco letos v září podle uváděných údajů dosáhly pouze 29 tisíc.
Dva dny po drtivé porážce ve volbách do Kongresu propuká mezi americkými republikány otevřený boj o to, kdo za debakl může a kudy má strana dál pokračovat. JD Vance se distancuje od války s Íránem, Ron DeSantis mluví téměř o „události na úrovni vyhynutí“ a Ted Cruz označuje výsledek za historické odmítnutí republikánů. Stále častěji přitom zaznívá i jméno Donalda Trumpa, jehož kandidáti propadli v řadě klíčových států.
U republikánů je dusno. Hledá se viník volebního debaklu a prsty míří na Trumpa
Politika
Kdo zaplatí za prohru? Personální škatulata
Po oznámení výsledků voleb v minulém týdnu Trump uznal volební porážku. Nicméně nyní se zdá, že jeho odpovědí na ztrátu Kongresu nebude politický ústup, ale naopak přitvrzení. Prezident totiž odvolal šéfku svého kabinetu Susie Wilesovou, považovanou za velmi schopnou organizátorku volební kampaně a jednu z hlavních strůjkyň Trumpova vítězství v roce 2024, a v pátek oznámil, že ji od pondělí 9. listopadu nahradí Stephen Miller, architekt nejtvrdších kroků Trumpovy administrativy, týkajících se zejména imigrace. To bylo interpretováno jako vyhlášení politického boje demokratům, uvedl německý deník Handelsblatt.
Podle agentury AP je Miller zarputilým Trumpovým stoupencem a disponuje hlubokou a komplexní znalostí výkonné moci prezidenta a fungování federální vlády, což může vést k vlně exekutivních opatření v posledních dvou letech Trumpovy vlády. Miller byl zástupcem Wilesové a zároveň je Trumpovým poradcem pro vnitřní bezpečnost. Sehrál také klíčovou roli v protiimigrační kampani Trumpovy administrativy. Odchodu Wilesové, která má podle Trumpa nově pracovat v jeho politickém týmu, podle dostupných informací předcházela její rezignace. Podle zákulisních zdrojů ale za jejím koncem ve funkci stojí kritika v souvislosti s prohranými volbami.
V éteru se také objevily zprávy, že se na odchod chystá ministr zahraničí Marco Rubio, který prý mohl zasáhnout do boje o prezidentské křeslo po skončení Trumpova mandátu. Sám Rubio to vzápětí popřel a vyjádřil svou loajalitu nynějšímu prezidentovi. Informace o jeho chystaném odchodu dementoval také Bílý dům. Stejně tak odmítl spekulace o možném odvolání ministra obrany Petea Hegsetha. Trump i viceprezident J. D. Vance přitom předtím přičetli vinu za prohrané volby válce s Íránem. Ještě předtím však Trump Hegsethovi za zahájení této války a způsob jejího vedení poděkoval.
Drtivá porážka republikánů ve volbách do Kongresu začíná zasahovat i nejvyšší patra Trumpovy administrativy. Ministr zahraničí a poradce pro národní bezpečnost Marco Rubio podle několika zdrojů zvažuje, zda z vlády odejít, a o své budoucnosti už měl jednat s Bílým domem. Sám Rubio i prezidentovo okolí ale tvrdí, že žádnou rezignaci nechystá. Podobné spekulace se kromě Rubia objeví také v případě ministra obrany Peta Hegsetha.
Trumpovi se začíná drolit tým. Rubio zvažuje odchod
Politika
Nové múzy?
Zdá se, že Donald Trump nyní opět nasazuje rétoriku ve stylu „nejlepší obrana je útok“. Pro ilustraci se hodí i tento bizarní detail: Trump nabídl místo nového tiskového mluvčího Bílého domu Danu Whiteovi, šéfovi organizace Ultimate Fighting Championship (UFC), jejíž turnaje se vyznačují tvrdými souboji smíšených bojových umění. Whiteho oslovil podle vlastního vyjádření na síti Truth Social sám Trump. Napsal, že ho vidí jako „násilného bojovníka a válečníka“ a že jej požádal, aby s sebou přivedl šest asistentů z řad šampionů UFC, z nichž někteří pocházejí ze zemí mimo USA.
Dokonce uvedl konkrétní jména, mezi nimi Islama Machačeva a Chabiba Nurmagomedova, oba původem z ruského Dagestánu, či Amandu Nunesovou z Brazílie. „Tyto lidi potřebujeme, abychom se ubránili proti bláznivým levičákům,“ napsal Trump podle původního znění příspěvku. Schůzka s Whitem se podle dostupných informací očekává v pondělí 9. listopadu.
Prezident versus Kongres
Podle americké ústavy patří Kongresu hlavní pravomoci týkající se hospodářství a financí. Ale řadu věcí může rozhodovat sám prezident prostřednictvím exekutivních příkazů nebo na základě pravomocí, které mu Kongres v minulosti svěřil zákonem. Bez souhlasu Kongresu může za zákonem stanovených podmínek zavést cla například kvůli ohrožení národní bezpečnosti nebo jako reakci na nekalé obchodní praktiky jiných zemí. Zvláštní zákonné mechanismy se vztahují také na problémy s platební bilancí. Dále může například zablokovat transakce nebo zmrazit majetek cizích států, firem či jednotlivců, pokud jsou splněny příslušné zákonné podmínky. Pomocí exekutivních příkazů může v mezích platných zákonů uvolnit či naopak zpřísnit pravidla pro těžbu ropy a plynu na federální půdě. Dále může stanovit podmínky pro firmy, které se ucházejí o vládní zakázky, jako třeba požadavek na minimální mzdu zaměstnanců.
Souhlas Kongresu potřebuje pro změny daňového systému, pro federální rozpočet a vládní výdaje, pro zvyšování dluhového stropu, pro schvalování některých obchodních dohod a dále pro vytváření nebo rušení velkých sociálních programů, jako jsou systémy důchodového zabezpečení či zdravotního pojištění. Tyto věci vyžadují schválení federálního zákona.
Donald Trump slibuje „velkou, krásnou dohodu“, která se podle něj nemá týkat pouze Ukrajiny, ale možná celé Evropy. Americký prezident to prohlásil po jednání s Putinovým vyslancem Kirillem Dmitrijevem. Podle webu Politico Washington současně mluví o širší evropské bezpečnostní architektuře, která má vytvořit podmínky pro trvalý mír. Další kolo americkými zprostředkovaných jednání mezi Ruskem a Ukrajinou se uskuteční 10. a 11. listopadu v Abú Zabí.
„Velká, krásná dohoda.“ Trump naznačil, co chystá s Putinem pro Ukrajinu a Evropu
Politika
Kongres plánuje slyšení a vyšetřování
Demokraté nelení a už se podle různých dílčích zpráv chystají na omezení prezidentovy moci. Vedení Demokratické strany oznámilo, že po převzetí kontroly nad Kongresem, k čemuž dojde v lednu, začne vůči exekutivě důsledněji uplatňovat svou kontrolní pravomoc. V plánu má slyšení i vyšetřování kroků, které Trumpova administrativa učinila. Na tapetě bude i kontroverzní činnost federálního Úřadu pro imigraci a cla (ICE). Demokratický starosta Houstonu John Whitmire v pátek oznámil, že městská policie s tímto úřadem omezí spolupráci. Vítr do plachet mu zcela jistě vane z vítězství demokratické političky Giny Hinojosaové nad dosavadním republikánským guvernérem Texasu Gregem Abbottem.
Trump tak vstupuje do druhé poloviny svého mandátu s paradoxní bilancí. Americká ekonomika roste, ale jeho politický prostor se výrazně zúžil. Demokraté získali kontrolu nad Kongresem a prezident jim místo nabídky kompromisu posílá vzkaz v podobě Stephena Millera. O tom, jak bude Amerika v příštích dvou letech fungovat, tak nemusí rozhodovat jen ekonomická čísla, ale především to, kam až je Trump ochoten zajít při prosazování své politiky bez podpory zákonodárců.
Koalice chce přílepkem zavést bankovní daň ještě na letošní zisky. Jenže evropské zkušenosti ukazují, že stát může vybrat mnohem méně, než čeká. A účet nakonec banky přehodí na své klienty. Dražší hypotéky, horší úročení vkladů a vyšší poplatky. Politické body tak může inkasovat vláda, zatímco náklady ponesou domácnosti a firmy. 
Babiš chce sáhnout bankám na zisky. Odnesou to hypotékáři i spořílci
Názory
