Nepokoje jako informační válka. Rusko, MAGA i Izrael chtěly využít chaos ve Francii
Francouzské nepokoje se staly terčem informačního boje. Podle interních analýz Evropské unie a francouzského ministerstva zahraničí se ruská síť snažila využít násilností k vykreslení vlády jako slabé a neschopné zvládnout migraci, zatímco účty spojené s americkým hnutím MAGA a izraelskými představiteli šířily vlastní politicky laděné narativy. Zprávy přitom nenalezly důkaz, že by zahraniční aktéři protesty vyvolali nebo eskalovali.
Rozsáhlé nepokoje ve Francii se podle interních evropských dokumentů staly příležitostí pro zahraniční aktéry, kteří se snažili využít domácí krizi k prosazování vlastních politických sdělení. Agentura Reuters píše, že interní hodnocení Evropské unie uvádí, že tajná ruská síť známá jako Operation Overload šířila na sociálních sítích obsah, který měl francouzské vedení vykreslit jako slabé a stále autoritářštější. Některá videa se vydávala za materiály západních médií a nepravdivě tvrdila například to, že migranti znásilňovali demonstranty nebo že zemi bezprostředně hrozí teroristické útoky.
Unijní analýza zároveň zdůrazňuje, že nebyly nalezeny důkazy o tom, že by Moskva nebo jiní zahraniční aktéři samotné protesty vyvolali či dále eskalovali. Jejich působení popisuje jako „oportunistické využívání nepokojů“. Podle dokumentu podobné krize nabízejí příležitost oslabovat národní vlády, posilovat strach a společenské rozdělení a ovlivňovat veřejné mínění před volbami.
Donald Trump dál určuje tempo jednání o Ukrajině a Evropa marně hledá způsob, jak do hry výrazněji zasáhnout. Když finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre zavolali Vladimiru Putinovi, místo evropské jednoty přišla ostrá roztržka. Spor ukazuje, jak hluboce je Evropa rozdělena v otázce, zda s Kremlem jednat, nebo ho dál držet v diplomatické izolaci.
Putin rozhádal Evropu. Ta hledá způsob, jak s ním mluvit a nebýt odkázaná na Trumpa
Politika
MAGA a izraelské účty měly ještě větší dosah
Samostatná analýza francouzského ministerstva zahraničí zjistila, že do informačního prostoru kolem nepokojů výrazně vstupovaly také účty spojené s americkým hnutím MAGA a s izraelskými politiky, médii a influencery. Zatímco deset nejsledovanějších příspěvků z proruských kruhů získalo mezi 16. a 18. říjnem dohromady 2,8 milionu zhlédnutí, deset nejsledovanějších příspěvků z prostředí MAGA překročilo 49 milionů zhlédnutí. Obsah spojený s izraelskými představiteli, vládními účty, médii a influencery ve stejném období přesáhl 35 milionů zhlédnutí.
Podle francouzského hodnocení tyto účty spojovaly nepokoje především s radikálním islamismem a migrací. Evropská politoložka Elina Treygerová z think-tanku RAND Corporation podobné kampaně označuje za dlouhodobou „soutěž narativů“, která může postupně ovlivňovat obraz západních demokracií a podporovat protiimigrační nálady. Reuters zároveň upozorňuje, že tvrzení obsažená ve francouzské ani unijní zprávě nedokázal nezávisle ověřit.
Tlak na amerického ministra obrany Petea Hegsetha po volebním debaklu republikánů sílí. Lídr demokratů ve Sněmovně reprezentantů Hakeem Jeffries podpořil možnost ústavní žaloby a obvinil šéfa Pentagonu ze zneužití moci, oslabení národní bezpečnosti a rozpoutání nákladné války s Íránem. Návrh na impeachment přitom může už tento týden předložit republikánský kongresman a Trumpův kritik Thomas Massie.
„Zosnoval nezodpovědnou a nákladnou válku v Íránu.“ Demokraté jdou po Hegsethovi
Politika
Rusko podle EU cílí na důvěru v Západ
Operation Overload podle unijní zprávy působí nejméně od září 2023 a zaměřuje se na západní politiky, instituce a média. Cílem má být jejich diskreditace, oslabování podpory Ukrajině a šíření obsahu odpovídajícího ruským zájmům. Součástí kampaní mají být falešné zpravodajské reportáže, manipulované obrázky, zfalšované titulky nebo videa využívající umělou inteligenci ke klonování hlasů odborníků.
Francouzský prezident Emmanuel Macron 21. října uvedl, že za protesty nebylo patrné žádné zahraniční vměšování, zároveň ale podle něj docházelo k „zahraniční manipulaci s informacemi“. Francouzské úřady přitom už dříve upozorňovaly, že podobné informační operace se znovu objevují právě během protestů, voleb či jiných krizí, které lze využít k oslabení důvěry ve stát.
