Partneři projektu

Ze zchátralého barokního Löwitova mlýna v pražské Libni se stala designová knihovna

Ze zchátraleho barokního Löwitova mlýna v pražské Libni se stala designová knihovna.
Městská knihovna Praha

Čtenářům se dnes po poledni ve zkušebním provozu otevře nová pobočka Městské knihovny Praha (MKP) v barokním Velkém (Löwitově) mlýně v Libni. Součástí pobočky bude rovněž kavárna. Slavnostní otevření se uskuteční 4. září odpoledne, uvedla mluvčí MKP Lenka Hanzlíková. Knihovna s kavárnou budou otevřeny denně, což v jiné pobočce pražské městské knihovny dosud není. Náklady na vybudování knihovny byly deset milionů korun.

Barokní mlýn nedaleko soutoku říčky Rokytky a slepého ramena Vltavy léta chátral. Před několika lety se o něj ale začal starat Spolek Velký mlýn a pořádal v něm koncerty a další kulturní a společenské akce. Vrcholem snah o obnovení dříve zpustlého objektu je jeho rekonstrukce a přeměna v pobočku Městské knihovny Praha.

Podívejte se, jakou proměnou Löwitův mlýn prošel:

Na vzniku kulturního centra s knihovnou se domluvily MKP, radnice Prahy 8 a Spolek Velký mlýn. V budoucnu je naplánováno například promítání filmů, deskohraní, výměna knih a další společenské akce. Löwitův mlýn je kulturní památkou a jeho současná podoba pochází z poloviny 18. století.

Tvorba oděvní návrhářky Mirky Talavaškové je přehlídkou neobyčejného spojení cudnosti a rafinovanosti. Její modely pro svoji originalitu, krásu a kulturní "nezávadnost" slaví úspěch jak na evropském, tak i na arabském trhu, kam Mirku zavlála tak trochu náhoda.
video

FreshStart: Módní designérka z Česka dobývá arabský svět

Tvorba oděvní návrhářky Mirky Talavaškové je přehlídkou neobyčejného spojení cudnosti a rafinovanosti. Její modely pro svoji originalitu, krásu a kulturní "nezávadnost" slaví úspěch jak na evropském, tak i na arabském trhu, kam Mirku zavlála tak trochu náhoda. O tom, jak vnímá svoji tvorbu a co ji inspiruje, je další díl seriálu FreshStart. Pustit si jej můžete v úvodu tohoto článku, nebo na vaší oblíbené podcastové platformě.

Přečíst článek

„Pobočka se veřejnosti otevře ve 13:00 a bude mít otevřeno do 20:00. Od úterý do neděle je pak otevřena podle otevírací doby kavárny, a to od 9:00 do 20:00," uvedla Hanzlíková. „Zejména ve večerních hodinách je provoz knihovny samoobslužný, knihovníci jsou v knihovně každý den v běžném provozu od 14:00 do 17:00. V prvních otevíracích dnech to ale bude mnohem více, aby návštěvníky seznámili se službami," dodala.

Čtyři tisíce knih i wi-fi

Nová pobočka knihovny bude do konce prázdnin fungovat ve zkušebním režimu, při kterém MKP zjistí, zda a co na jejím provozu případně upravit. Čtenářům MKP ve mlýně nabídne na 250 metrech čtverečních 3800 knih a lidé se budou moci připojit k internetu prostřednictvím wi-fi.

FOTOGALERIE: Moderní loft reflektuje designové trendy první republiky

FOTOGALERIE: Moderní loft reflektuje designové trendy první republiky

Dokončení projektu přestavby někdejší modřanské továrny na letecké součástky Microna v luxusní rezidenční dům se sice už protahuje, developer PSN ale postupně představuje vzorové byty. Ke dvěma ukázkovým loftům od designérů Ivanky Kowalski a studia OOOOX nyní přibyl interiér s názvem Dreamer, který navrhlo SKULL studio. V moderním pojetí odráží designové trendy první republiky, které se mísí s (post)industriální architekturou.

Přečíst článek

Pobočka vznikla v barokní památce ve spolupráci MKP se Spolkem Velký mlýn, který si dal za cíl objekt opuštěného mlýna oživit a adaptovat jeho prostory pro provoz kavárny, knihovny a sálu k pořádání akcí. Spolek si loni mlýn pronajal od radnice Prahy 8.

Za komunistů sloužil jako sklad brambor

První zmínka o mlýnu pochází z první poloviny 16. století. V polovině 18. století byl zničen při vyplenění Libně při válkách o dědictví rakouské. Obnoven byl tři roky po skončení bojů v roce 1747. Na konci 19. století jej koupil Joachim Löwit, jehož jméno nese. Komunisté v 50. letech 20. století z něj udělali sklad brambor a mlýn. Zrekonstruován byl v roce 2001, ale o rok později jej zničila katastrofální povodeň. Opravy pak začaly v loňském roce.

MKP zřizuje hlavní město a je největší českou veřejnou knihovnou co do počtu čtenářů a výpůjček. MKP má hlavní sídlo na Mariánském náměstí a provozuje, včetně Löwitova mlýnu, 47 poboček. Její knihovní fond je třetí největší v Česku po Národní knihovně a Moravské zemské knihovně v Brně.

Nedokončená budova Nová Palmovka

Praha dostaví nedokončenou budovu Nová Palmovka, sídlit v ní má vesmírná agentura EUSPA

Praha vypíše tendr s předpokládanou hodnotou 1,9 miliardy korun bez DPH na dostavbu nedokončené budovy Nová Palmovka a její úpravu na sídlo Agentury Evropské unie pro kosmický program (EUSPA). Schválili to městští zastupitelé. Podle dohody státu, Prahy a EUSPA by se agentura měla do nových prostor nastěhovat v roce 2027. V okolí plánuje město vybudovat obytnou čtvrť.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Takto by mělo v budoucnu vypadat Hlavní nádraží v Praze.

Tohle není nádraží, to je pergola z Dubaje. Projekt Dánů na nový Hlavák schytává kritiku

Přečíst článek
Realitní kancelář prodává za 200 milionů korun romantický zámek Žinkovy, kulturní památku na jihu Plzeňska. Jde o jeden z největších zámků v osobním vlastnictví v ČR.

FOTOGALERIE: Luxus v Česku. Na prodej je jeden z největších soukromých zámků Žinkovy

Přečíst článek