Západ opět uniká. Mladí Češi dají za nájem skoro 40 procent ze mzdy
Mladí Češi od 25 do 35 let zaplatí za nájemné ze své mzdy více než ve většině vybraných států západní Evropy. Za nájemné bytu o velikosti 60 metrů čtverečních vynaloží necelých 40 procent z mediánu hrubé mzdy. To je procentuálně o polovinu více, než mladí lidé zaplatí v Německu, Rakousku nebo Francii. Poměr se ale může lišit podle lokality, například v hlavních a velkých městech jsou nájmy výrazně vyšší. Více než Češi dají ze svého výdělku na bydlení mladí lidé například v Itálii.
V České republice činí medián mzdy věkové skupiny mezi 25 až 34 lety podle serveru Platy.cz 46 tisíc korun. Někteří experti již dříve uvedli, že obdobná suma loni činila také takzvanou důstojnou mzdu, která pokrývá potřeby dospělého s dítětem. Na tuto částku v ČR ale nedosahovaly dvě třetiny lidí. Z posledních dat technologicky-poradenské společnosti Deloitte činil v letošním prvním čtvrtletí průměrný nájem v ČR 295 korun za metr čtvereční. Měsíční nájemné bytu o 60 metrech čtverečních by tak bez poplatku stálo 17 700 korun. Čistá mzda mladých bezdětných lidí se pohybuje okolo 36 tisíc korun a na bydlení by z ní tak zaplatily necelou polovinu.
FOTOGALERIE: Jak vypadá panelákový byt od architekta?
Mladí Rakušané se při placení neprohnou
V Německu medián mzdy podle serveru Paylab, který krom jiného provozuje také server Platy.cz, činil u mladých lidí 102 tisíc korun měsíčně. V letošním prvním čtvrtletí stálo průměrné nájemné bytu o 70 metrech čtverečních a dvou pokojích v Německu bez poplatku podle serveru Der Speigel 599 eur (15 tisíc korun). Poplatky pak mohou činit až dalších 200 eur, i tak by ale mladí Němci zaplatili za bydlení přibližně pětinu hrubého výdělku. Obdobná je situace v Rakousku. Tam medián mzdy mladých Rakušanů činí přibližně 90 tisíc korun, zatímco průměrné nájemné podle serveru Statistik.at činilo ke konci loňského roku 634 eur (asi 15 850 korun). Z hrubého přijmu tak mladí lidé v Rakousku zaplatí za bydlení přibližně 18 procent.
Přes pětinu svého hrubého výdělku zaplatí za bydlení mladí Francouzi. Medián mzdy tam je přibližně 77 700 korun. Nájemné bez poplatků ve Francii u menších nevybavených bytů činí v květnu podle realitního portálu SeLoger necelých 17 tisíc korun. Například v Paříži jsou ale ceny nájmu výrazně vyšší. Le Monde koncem března napsal, že tam vysoké ceny nájemného a celková nedostupnost bydlení dohání stále více mladých párů ke společnému bydlení dřív, než původně plánovaly. Sdílení nákladů je pro mnohé z nich jedinou cestou, jak finančně dosáhnout na byt o přijatelné výměře nebo v lákavější čtvrti.
Obdobně jako mladí Češi jsou na tom také Italové. Medián mezd je zhruba 59 tisíc korun a byt pod 50 metrů čtverečních je ke konci loňského roku vyšel podle serveru Idealista na více než 29 tisíc korun, tedy přibližně na polovinu hrubého příjmu.
Při vstupu do evropské unie před dvaceti lety jsme přijali závazek přijmout, až budeme připraveni, také jednotnou měnu. Tento závazek evidentně zatím stále nemíníme splnit. Za sebe poznamenávám, naštěstí.
Dalibor Martínek: Proč Češi trvají na koruně? Argumenty nemají. Je to jen o emocích
Názory
Šéfuje největší české bance již osm let. Tomáš Salomon je také spolu s několika podnikateli iniciátorem projektu Druhá ekonomická transformace. Česko už nemůže být montovnou, růst musí založit na větší přidané hodnotě, říká. Jak toho dosáhnout? Česká spořitelna investuje do programu finančního vzdělávání dětí, má ambici dosáhnout na všechny školáky. V letošním roce čeká pokles úrokových sazeb hypoték, zároveň jeho firma dál masivně investuje do nájemního bydlení. „Máme rozestavěno sedm set bytů a do dvou let budeme na tisícovce,“ říká šéf České spořitelny. Ta za letošní první čtvrtletí dosáhla zisk 5,7 miliardy korun, meziročně o 73 procenta víc.“
Tomáš Salomon: Pokles sazeb se nemusí propsat jedna k jedné do ceny hypoték
Money
Získat dotovanou slevu na hypoteční sazbu je lákavé a řada lidí by o to rozhodně stála. Tuzemští realitní experti se ale přou, zda to má či nemá smysl. Zeptali jsme se proto hlavních aktérů od ministerstva pro místní rozvoj přes banky až po developery a makléře, jak situaci vidí a zda mají být hypotéky v Česku dotované či nikoli.
Dotované hypotéky pro mladé. Budou i v Česku?
Money
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.