Dalibor Martínek: Proč Češi trvají na koruně? Argumenty nemají. Je to jen o emocích
Při vstupu do evropské unie před dvaceti lety jsme přijali závazek přijmout, až budeme připraveni, také jednotnou měnu. Tento závazek evidentně zatím stále nemíníme splnit. Za sebe poznamenávám, naštěstí.
Debata o euru se v Česku pravidelně vynořuje a zanořuje jako plující velryba. Všechny argumenty už zazněly a jsou omílány, není co víc do této debaty přinést. Jen v rychlosti, hlavní PRO říkají, že jsme součástí Evropy a měli bychom držet basu, že nás euro přiblíží k ostatním zemím, že pomůže ekonomice. PROTI, s korunou můžeme dělat vlastní měnovou politiku. Což je jistě skvělé. Česká národní banka za ni také sklízí na mezinárodním poli jedno ocenění za druhým. Oprávněně. Nicméně, inflaci 15 procent v roce 2022 si i se svou skvělou měnovou politikou za rámeček nedá.
Je tu však ještě jeden „argument“ pro korunu, ale k tomu za chviličku.
FOTOGALERIE: Radost i nesouhlas s EU. Prohlédněte si fotografie z období let 2003 a 2004
Taková „poloeurová“ země
Faktem je, že Česko už napůl eurovou zemí je. Exportéři účtují v eurech, a česká ekonomika je na exportu založená. V komerčních nemovitostech, kancelářích nebo logistických parcích, se nájem platí výhradě v eurech. Dokonce už i do bydlení pronikají chapadélka europlateb. Euro se tak či onak bude v Česku nevyhnutelně dál rozšiřovat. A není na tom nic špatného, používat při platbách výhodnější měnu. Tu, kterou používá většina kolem nás. Jsme takovou poloeurovou zemí.
Vláda silou svých hlasů protlačila sněmovnou úpravy penzí. Nazývá je poněkud nadneseně reformou. Média tento termín přejímají, takže se tu bavíme o Jurečkově reformě penzí. Popravdě, není to reforma. Je to jakási úlitba nalevo i napravo. Přesně v duchu, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Vláda prostě není schopná zásadních rozhodnutí.
Dalibor Martínek: Důchodci jsou v Česku modlou. I Jurečka se jich bojí
Názory
Průmyslníci, jejich svazy a asociace, logicky stojí v první linii bojovníků za euro. A protože jsou to oni, kdo dává lidem práci, jejich hlas by měl být slyšet. On tedy slyšet je. Průmyslníci se rozčilují, že přes jejich silné argumenty se stále s přijetím eura nic neděje. Přes snahu některých politiků, kteří na sbližování s Evropou založili své politické kariéry. Proč ne. Euro má v Česku jakouž takouž veřejnou podporu, politicky se na něm tedy dá něco ukutit.
Faktem však je, že v Česku je dlouhodobě poměr zastánců eura a jeho odpůrců 40 ku 60. Tedy, šedesát je proti. A nic se na tomto poměru během let nemění. S tím se těžko pracuje na úrovni vlády. Je to vlastně podobné jako důchodová reforma. Když je většina voličů proti, nehnete s tím.
Marketingoví experti Spolu představili vizuály pro volby do Evropského parlamentu, které se budou konat v červnu. Třemi slovy: Vypadá to děsivě. Člověku se chce z výkonů expertů najatých ODS, z jejich přemýšlení, brečet. I kdyby chtěl tuto tradiční českou partaj někdo volit, někdo, kdo zastává hodnoty otevřeného trhu, svobody, a nemá rád populismus, tak proboha, co to předvádějí?
Dalibor Martínek: Ach bože. Proč dělá svoji kampaň ODS vždycky špatně?
Politika
Je to láska
Kde je zakopaný pes? Proč pořád Češi tak umanutě trvají na své měně, té koruně, která nedává dobrý smysl? Tady je onen druhý „argument“. On to tedy vlastně žádný argument není. Jsou to totiž emoce. Je to láska. Češi mají korunu prostě rádi. Proč? Taková otázka nedává smysl. Proč máte někoho nebo něco rádi? Z iracionálních důvodů. Někdo by v tom hledal historické důvody, lpění na starém, strach z nového, neznalost, různě by tento nepochopitelný vztah k měně analyzoval. Ale ve výsledku je to jedno. Láska je láska.
Bojovníky za euro takový „nelogický“ nebo „zpátečnický“ přístup rozpaluje do běla. Tak nám řekněte, k čemu tu korunu máte? Nedostávají patřičné odpovědi. Neexistují.
Výsledkem bude, že česká debata o euru bude zaseknutá nejenom s touto vládou, ale i s příští, a asi i s tou další. Můžete snést tunu argumentů pro přijetí, nic nezmůžete. Klíčovou otázkou je, jestli je to špatně. Copak emoce není při rozhodování stejně důležitá jako argumenty? Pravdou je, že emoce jsou mnohem důležitější.
