Ve Vídni postaví nejvyšší mrakodrap ze dřeva na světě. V Česku brzdí rozvoj dřevostaveb legislativa
Společnost UBM Development připravuje ve Vídni projekt 113 metrů vysoké kancelářské budovy s dřevo-betonovou konstrukcí. Firma mrakodrap postaví ve vídeňské čtvrti Handelskai. Věž překoná aktuálně nejvyšší hybridní dřevěné stavby světa – Ascent MKE v americkém městě Milwaukee s 87 metry a věž Mjøstårnet s 85 metry v norském městě Brumunddal.
Rakouský developer UBM Development projekt mrakodrapu koupil od realitní společnosti Signa Group. Stavba vznikne na vídeňské Handelskai mezi novou věží Marina Tower a sídlem ÖGB, uvedl developer na svých webových stránkách.
Podívejte se na nejvyšší dřevěné stavby ve světě:
Třicet pater plus čtyři v podzemí
Dřevěný mrakodrap má mít 32 pater a čtyři podzemní podlaží s celkovou podlahovou plochou zhruba 44 tisíc metrů čtverečních. Konstrukce budovy propojí lité betonové jádro, které odolává bočnímu zatížení, s dřevěnou konstrukcí přenášející zbytek gravitačního zatížení.
„Poloha na stanici metra U2 umožňuje, aby se zaměstnanci a návštěvníci dostali do centra města do 12 minut. Spojení na mezinárodní letiště Vídeň bude trvat pouhých 15 minut jízdy autem,“ uvedl UBM Development.
Dům na klíč, který stojí do pár dnů. To je kouzlo dřevostaveb, které se na sebe poutají pozornost stále více Čechů. Jejich výstavba má však i svá úskalí. To hlavní tkví ve financování takové stavby. Hypotéka na dřevostavbu se liší od té klasické na zděný dům. Jak na financování dřevostavby radí expert fintech startupu Hyponamíru.cz.
Hypotéka na dřevostavbu má svá specifika. Co byste měli vědět
Zprávy z firem
Mrakodrap navrhla španělská designérská firma Skreinstudios a britský ateliér Foster+Partners. Architekti uvedli, že jejich cílem bylo vytvořit novou estetiku dřevěné architektury a celosvětově propagovat Vídeň jako průkopníka udržitelnosti. Firma totiž uvádí, že zmíněný systém pomáhá snižovat emise CO2 budov, protože dřevo dokáže oxid trvale vázat, a systém se již používá při vývoji dřevo-hybridních budov v Praze a Mohuči.
Podle šéfa UBM Development Thomase G. Winklera firma aspiruje na to, stát se předním developerem dřevěných staveb v Evropě. Společnost již připravuje 265 tisíc metrů čtverečních projektů dřevostaveb. Více než polovina budou kancelářské prostory a zbytek bytové domy.
V Česku jen do výšky 12 metrů
V České republice na vizi mateřské společnosti navazuje UBM Development Czechia, která staví rezidenční projekt Timber Praha, první vícepodlažní dřevěné bytovky v hlavním městě. Oproti ambiciózním projektům výškových budov v zahraničí však mají energeticky udržitelné domy Timber Praha maximální výšku 12 metrů. Větší rozmach architektům a stavbařům totiž neumožňuje tuzemská legislativa.
Zraky developerů, kteří chtějí pracovat se dřevem, se upínají k expertní komisi, která nyní zkoumá technologické kvality nových dřevěných materiálů. Všichni očekávají, že již brzy padne verdikt, který umožní navýšit počet pater u budov ze dřeva.
Beton je mrtvý. Developeři objevují kouzlo výstavby ze dřeva
Reality
„K tomu, aby v Česku mohly vznikat stavby vyšší než 12 metrů, je třeba změnit platnou legislativu. Problematická je de facto jedna tabulka, která udává požární normu čtyř nadzemních podlaží. Jakékoliv obavy z výstavby vyšších budov jsou ale naprosto zbytečné. V okolních zemích jako je Německo či Rakousko, ale i ve Skandinávii, se již osmi až dvanáctipodlažní dřevostavby staví standardně a případná rizika jsou zcela srovnatelná s ostatními typy staveb,“ uvedl jednatel UBM Development Czechia Josef Wiedermann.
První dřevěné vícepodlažní bytové domy v novodobé historii Prahy s názvem Timber Praha vzniknou v městské části Řeporyje a dosáhnou, v souladu s platnými normami, maximální výšky čtyř nadzemních podlaží. S výjimkou podzemní železobetonové nosné konstrukce půjde o čistou dřevostavbu.
Dva tisíce domů, 250 tisíc metrů čtverečních ploch k bydlení a přes sedm tisíc metrů čtverečních kanceláří se chystají postavit ve Švédsku ze dřeva. Na projekt upozornil server Dezeen. 
Ve Švédsku postaví ze dřeva celé město. V Česku si o tom můžeme nechat jen zdát
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
