V Česku se ho bojíme. Ve Švédsku ze dřeva staví obří elektrárny
Ve Švédsku při stavbě větrných elektráren dál experimentují s novým materiálem a stožáry pro uchycení větrníků s turbínami vyrábějí ze dřeva.
Firma Modvion nedávno dokončila poblíž Göteborgu dosud nejvyšší dřevěný větrník, jehož sklolaminátové lopatky sahají do výšky 150 metrů. Podle jejích majitelů ale technologie umožňuje stavět ještě vyšší stožáry, a lépe tak využít energii z větru, který ve větších výškách vane silněji, napsal server BBC.
Bariéra dvanácti metrů výšky, která nyní limituje dřevostavby v České republice, má od příštího roku padnout. Odborníci již přichystali nové normy a legislativu, která má umožnit jejich výstavbu až do 22,5 metrů, tedy více než čtyři patra. 
Dřevostavby naberou výšku i v Česku. Ta přesáhne dosud limitní čtyři patra
Reality
Standardním materiálem pro stavbu sloupů pro větrníky je ocel, pokud by ale stožáry měly být vyšší, byl by to problém zejména vzhledem k logistice. Stožáry se totiž staví z obrovských dílů, které je potřeba na místo nějak dostat, a to není kvůli rozměrům tunelů, silnic a mostů už nyní nijak jednoduché. Kdyby měly být díly ještě rozměrnější, bylo by to prakticky nemožné.
Technologie stavby z prefabrikovaných dřevěných dílů je jednodušší zejména v tom, že lze stavět z menších částí, které se snadno převážejí. Díly se vyrábějí až ze 144 vrstev dýhovaného dřeva, desky jsou pak extrémně odolné, ale i flexibilní. „Je to náš tajný recept... A protože dřevo je lehčí (než ocel), je možné stavět vyšší turbíny s použitím menšího množství materiálu,“ tvrdí David Olivegren, jeden ze spoluzakladatelů firmy Modvion.
Developerská skupina UBM prodala bytový dům ve svém rezidenčním projektu Timber Praha realitnímu investičnímu fondu Future X1. Budova M v projektu Timber Praha, realizujícím první vícepodlažní bytové domy ze dřeva na území hlavního města, zahrnuje 15 bytů. Fond plánuje byty zpočátku pronajímat, z dlouhodobého hlediska ale chystá prodej celého svého portfolia velkému zahraničnímu investorovi.
Jedna z prvních bytových dřevostaveb v Praze čeká na nájemníky. Developer UBM ji prodal fondu
Reality
Mezi investory ve firmě Modvion je i jeden z největších výrobců větrných turbín na světě, dánská společnost Vestas. „Připadá nám to zajímavé i vzhledem k tomu, že jde o ekonomicky životaschopné řešení, které je odpovědí na problémy s dopravou a zároveň je udržitelné,“ uvedl její zástupce Jan Hagen.
Použití dřeva jako materiálu při stavbě vysokých budov začíná světem developerů rezonovat čím dál více. A to i v případě budování mrakodrapů. Jeden takový nyní připravují v australském městě Perth, uvedla CNN. Projekt nazvaný C6, za nímž stojí developer Grange Development, by se po dokončení měl s výškou 191,2 metru stát nejvyšším hybridním mrakodrapem světa. 
Nejvyšší hybridní stavba světa vyroste v Austrálii. Na mrakodrap padne šest set stromů
Reality
Tvůrci chystané unikátní budovy chtějí dokázat, že dřevo je přirozenou náhradou za beton.
Dřevostavba až do nebe. Ve Švýcarsku roste nejvyšší pasivní dům světa
Enjoy
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
