Dřevostavby naberou výšku i v Česku. Ta přesáhne dosud limitní čtyři patra
Bariéra dvanácti metrů výšky, která nyní limituje dřevostavby v České republice, má od příštího roku padnout. Odborníci již přichystali nové normy a legislativu, která má umožnit jejich výstavbu až do 22,5 metrů, tedy více než čtyři patra.
Výškové stavby ze dřeva jsou v zahraničí aktuálním trendem. Vznikají tak čtvrti s dřevěnými bytovými domy, školami, školkami, sportovní haly, administrativní a veřejné budovy. V Česku většímu rozvoji dřevostaveb bránila legislativa, která neumožňovala stavět budovy vyšší než čtyři podlaží, tedy 12 metrů požární výšky.
Letos na jaře ale v Česku vznikla Platforma pro udržitelné stavebnictví ze dřeva, kterou iniciovala developerská společnost UBM Development Czechia společně s architektonickou a realizační společností se zaměřením na dřevostavby Prodesi - Domesi.
„Jsme rádi, že naše iniciativa již přináší výsledky, které jsou optimistické pro všechny v oboru, a že se k nám přidávají další developerské společnosti. Již víme, že v nejbližších měsících dojde k výraznému urychlení legislativních změn tak, aby bylo možné i v Česku stavět ze dřeva budovy vyšší než čtyři podlaží,“ nastínil další vývoj Pavel Horák, jednatel společnosti Prodesi – Domesi pro odborný server imaterialy pro stavbu. Do konce letošního roku vyjde prohlášení k požárně inženýrskému přístupu, který umožní projektovat dřevostavby vyšší než 12 metrů požární výšky.
Zároveň podle členů platformy vyjdou dvě technické normalizační informace a čtyři ISO normy zaměřené na požárně inženýrský přístup. V přípravě je též metodika pro aplikaci požárně inženýrského přístupu pro širší využití dřeva ve stavebnictví, na které pracuje UCEEB, vysokoškolský ústav ČVUT, který se zaměřuje na vývoj a výzkum v oblasti budov a jejich technologií šetrných k přírodě.
Zraky developerů, kteří chtějí pracovat se dřevem, se upínají k expertní komisi, která nyní zkoumá technologické kvality nových dřevěných materiálů. Všichni očekávají, že již brzy padne verdikt, který umožní navýšit počet pater u budov ze dřeva.
Beton je mrtvý. Developeři objevují kouzlo výstavby ze dřeva
Reality
Dobré protipožární vlastnosti
Právě stávající požární norau čeká na úpravu, aby mohlo dojít k realizaci vyšších projektů dřevostaveb. Ty samozřejmě musí splňovat protipožární předpisy stejně tak, jako domy postavené z tradičních stavebních materiálů.
„Například v případě roubenky či srubu jsou stěny tvořeny kulatinou nebo hraněným dřevem, které má velký průřez a zbytkovou vlhkost. Ta se při hoření musí nejprve odpařit a tím hoření zpomaluje. Oheň navíc v případě masivních kusů proniká pouze do vrchní části a postupně uhasíná. Uhlíková „krusta“, která se vytvoří na povrchu, totiž zabrání přísunu vzduchu. Dřevo nepoškozené ohněm si zachovává pevnost a tuhost, takže konstrukce jsou i po uhašení požáru stabilnější než ty z ocele či železobetonu, které mají při velkých teplotách velkou roztažnost a sníženou nosnost,“ popisuje vlastnosti dřevostaveb Tomáš Korecký, produktový manažer Saint-Gobain Rigips a vyvrací tím jeden ze zažitých mýtů o hořlavosti dřevostaveb.
Společnost UBM Development připravuje ve Vídni projekt 113 metrů vysoké kancelářské budovy s dřevo-betonovou konstrukcí. Firma mrakodrap postaví ve vídeňské čtvrti Handelskai. Věž překoná aktuálně nejvyšší hybridní dřevěné stavby světa – Ascent MKE v americkém městě Milwaukee s 87 metry a věž Mjøstårnet s 85 metry v norském městě Brumunddal.
Ve Vídni postaví nejvyšší mrakodrap ze dřeva na světě. V Česku brzdí rozvoj dřevostaveb legislativa
Reality
Dobré vlastnosti při případném požáru podle něj vykazují také sendvičové konstrukce na bázi dřeva. Nosná konstrukce je opláštěná většinou materiály, které jsou nehořlavé. Například sádrokarton, sádrovláknité desky, minerální tepelná izolace a podobně. Proto by větší výška neměla být problém. „Jako iniciátory odborné platformy pro udržitelné stavebnictví ze dřeva nás těší, že naše aktivita přispívá k tomu, aby se výstavba dřevostaveb stala v Česku běžnou praxí, stejně jako je tomu například v Rakousku či Německu,“ řekl Josef Wiedermann, jednatel UBM Development Czechia.
Povolení vícepodlažních dřevostaveb, jejichž výstavba je díky prefabrikované výrobě rychlejší než klasická, tak přispěje k intenzivnějšímu rozvoji tohoto typu bydlení. „Po našem projektu Timber Praha tak můžeme v Česku plánovat i další ekologické bytové dřevostavby a nemusíme zde omezovat své investice, které by jinak směřovaly do zemí, kde je výstavba vyšších budov s dřevěnou a hybridní konstrukcí možná,“ uvedl Josef Wiedermann. Platformu nyní kromě Prodesi – Domesi a UBM Development Czechia, doplňují společnosti Skanska, Linkcity, Trigema, Edifice Group, YIT, JRD, Crestyl, Komerční banka a Česká spořitelna.
Developerská skupina UBM prodala bytový dům ve svém rezidenčním projektu Timber Praha realitnímu investičnímu fondu Future X1. Budova M v projektu Timber Praha, realizujícím první vícepodlažní bytové domy ze dřeva na území hlavního města, zahrnuje 15 bytů. Fond plánuje byty zpočátku pronajímat, z dlouhodobého hlediska ale chystá prodej celého svého portfolia velkému zahraničnímu investorovi.
Jedna z prvních bytových dřevostaveb v Praze čeká na nájemníky. Developer UBM ji prodal fondu
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
