Svět se opět rozchází. USA dál utrácejí, Čína spoří a Evropa ztrácí dech
Nerovnováhy mezi největšími ekonomikami výrazně vzrostly. Podle Mezinárodního měnového findu většina těchto nerovnováh není přirozeným vývojem, ale výsledkem špatně nastavených domácích politik.
Světová ekonomika se opět rozjíždí opačnými směry. Nerovnováhy mezi největšími ekonomikami výrazně vzrostly. Zatímco Čína v roce 2024 vykázala rekordní přebytek zahraničního obchodu, Spojené státy se dál zadlužují tempem, které Mezinárodní měnový fond (MMF) označuje za varovné. Podle MMF většina těchto nerovnováh není přirozeným vývojem, ale výsledkem špatně nastavených domácích politik. Největší roli v tom hrají Čína, USA a eurozóna.
Příčinou nejsou vnější šoky, ale vnitřní hospodářská politika. Amerika dál jede na deficitní rozpočet a úspory zůstávají jen na papíře. Čína stále víc spoří a její ekonomika se příliš spoléhá na vývoz. A Evropa mezitím zaostává v investicích, čím dál víc ztrácí za Spojenými státy a propadá se v produktivitě.
Slepá cesta
V některých zemích, například v USA, přibývá snah řešit nerovnováhy obchodními bariérami. Podle MMF je to ale slepá cesta. Cla ve skutečnosti snižují investice i úspory, a na samotnou obchodní bilanci mají jen malý vliv. Zato vedlejší škody jsou citelné – oslabují růst, zvyšují napětí a živí protekcionismus.
Navzdory geopolitickým posunům zůstává americký dolar nadále hlavní měnou světového finančního systému. I po osmi dekádách hraje klíčovou roli v mezinárodním obchodě, rezervách i investicích. Spojeným státům to dává výhodu, mohou si půjčovat levněji než ostatní. Ale zároveň to znamená, že jejich ekonomika nese větší díl globálních rizik. Když přijde krize, svět se uchyluje k dolaru, a USA tak nesou odpovědnost za stabilitu celého systému.
Dolar si navzdory své roli prochází ztrátou důvěry. Od ledna klesl o osm procent, což je největší pololetní propad od roku 1973. Trhy tím vysílají jasný signál, že současné tempo zadlužování Spojených států považují za rizikové.
Rostoucí nerovnováhy
Zpráva zároveň upozorňuje, že Čína se stává hlavním centrem světového obchodu, zatímco Spojené státy zůstávají dominantní ve financích. Vzniká tím stále větší nerovnováha mezi obchodní a finanční mocí, což do budoucna zvyšuje riziko otřesů.
Znepokojující je i to, že geopolitické napětí a nedůvěra mezi státy snižují ochotu ke vzájemné spolupráci. Pokud by se svět rozdělil do izolovaných bloků, mezinárodní měnový systém by ztratil stabilitu. Výsledkem by byla vyšší volatilita, nejistota a dražší financování pro všechny.
Závěr MMF je jasný. Mezinárodní měnový systém zatím drží pohromadě, ale rostoucí nerovnováhy ho mohou vychýlit. Odpovědí nemá být větší uzavírání se do sebe. MMF místo toho apeluje na vnitřní reformy. Země by měly konsolidovat veřejné finance, posílit domácí poptávku, investovat do budoucnosti a udržet otevřenost vůči světu.
Další články ekonoma Lukáše Kovandy
Celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa v letošním roce povede ke zpomalení růstu světové ekonomiky, do recese ji ale neuvrhne, předpověděla šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Řekla to před nadcházejícím jarním zasedáním fondu a Světové banky, které se koná příští týden.
Kristalina Georgievová: Trumpova cla nadělají paseku, ale globální recesi nezpůsobí
Leaders
Vlády USA, Japonska i Velké Británie čelí obřímu problému. Výnosy jejich dlouhodobých dluhopisů jsou nejvýš za poslední dvě dekády a investoři o ně ztrácejí zájem. Obsluha dluhu se tak může již brzy stát jednou z nejpalčivějších otázek pro vlády velké části států.
Státy začínají mít velký problém. Obsluha dluhu podstatně zdražuje
Trhy
