Partneři projektu

V Česku je zhruba 140 milionů metrů čtverečních brownfieldů

V Česku je zhruba 140 milionů m2 brownfieldů
ČTK
 ČTK

Ke konci roku 2023 bylo v Česku přes 4400 brownfieldů s celkovou rozlohou více než 14 tisíc hektarů (140 milionů metrů čtverečních). Stát od roku 2015 investoval do jejich obnovy skrze dotační programy více než 11 miliard korun. Vyplývá to z dat agentury CzechInvest, které představila na konferenci v Pardubicích.

Přestože miliardové finanční podpory podle CzechInvestu dokazují, že stát má na rozvoji brownfieldů velký zájem, ve srovnání s investicemi soukromého sektoru jsou nízké. K obnově brownfieldů podle ředitelky sekce veřejného investování, výstavby a sociálního začleňování MMR Leony Gergelové Šteigrové přispělo schválení nového stavebního zákona urychlující povolování staveb. Klíčová ale bude také připravovaná reforma územního plánování.

Ke zlepšení brownfieldové situace v Česku přispěl podle ředitele sekce digitalizace a inovací na MPO Petra Očka také jeho úřad. „V lokalitách, které jsme vytipovali a které jsou z 90 procent brownfieldové, se bude moci regenerace na průmyslové využití realizovat výrazně rychleji. Dneska jsme v situaci, kdy máme osm ploch, pro které jsou povinné procesy rychlejší a je tam i snadnější vynětí ze zemědělského půdního fondu,“ dodal.

Zavedení daňových úlev?

Současné legislativní úpravy naopak nejsou dostačující podle ředitele Asociace developerů Tomáše Kadeřábka. „Ideálním řešením pro skutečnou změnu na brownfieldech by bylo přijetí specifického zákona, který by rozvoj těchto území koncepčně řešil a umožnil by na nich dynamičtější změny územních plánů včetně mírnějšího uplatnění některých norem či vyhlášek,“ řekl Kadeřábek. Dále by se ale mohlo také jednat o zavedení daňových úlev a dalších finančních pobídek pro projekty revitalizace brownfieldů.

Podle Kadeřábka by ale dobrým krokem byla také například zřízení výjimky pro brownfieldy z podmínek definovaných v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu, která by umožnila jejich automatické vyjmutí ze zemědělského půdního fondu.

Novela, kterou již schválil Senát a čeká na podpis prezidenta, počítá s tím, že na nejkvalitnější zemědělské půdě by nesměla být postavena velká nákupní a logistická centra s rozlohou nad jeden hektar ani standardní fotovoltaické elektrárny. Cílem je omezit zábory půdy zařazené do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen taková, pod nimiž se běžně hospodaří. Dále má také zavést zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům mimo Evropskou unii.

Nový Rohan

J&T Real Estate startuje svůj největší projekt na Rohanském ostrově. Vyjde na 15 miliard

Na čtyřhektarovém území na Rohanském ostrově v pražském Karlíně začne developer J&T Real Estate příští rok stavět novou čtvrť za zhruba 15 miliard korun. Na Novém Rohanu vznikne přes tisíc bytů s obchody a službami a v těsném sousedství projektu také nová základní škola a velký městský park Maniny.

Přečíst článek

Nájemní byty navrhlo studio Bíza Architekti ve spolupráci se společností AFRY.

Nové byty jdou letos v Praze na dračku. Prodalo se jich nejvíce za poslední tři roky

V prvním čtvrtletí se letos v Praze prodalo nejvíce nových bytů od roku 2021. Celkem šlo o 1466 nových bytů, mezičtvrtletně se tak poptávka zvýšila o sedm procent a meziročně o 85 procent. Vyplývá to z analýzy start-upu BuiltMind, který sleduje údaje o prodejích na webových stránkách developerů.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Stezka korunami stromů na Lipně.

Dva kilometry od turistického ráje začíná úpadek. Lipno bohatne, sousední obec se vylidňuje

Přečíst článek
Místo garáží postaví JRD byty.

Z pražské ostudy bydlení za miliony. Libuš mění tvář, developeři sázejí na metro D

Přečíst článek