Trump buduje miliardové impérium v Saúdské Arábii. Džidda bude mít Trump Plaza

Vlastní bydlení architekta je projekt plný omezení – být sám sobě klientem je v mnoha ohledech náročnější než plnit zadání formulované někým jiným. A tím spíše, pokud jde o rekonstrukci.

Byt se nachází v domě z konce 30. let, který navrhl architekt Ladislav Šimek a postavil jeho bratr Jaroslav. A jeho rekonstrukce do finální podoby trvala deset let. „Otázky, jež jsem si při rekonstrukci kladl, byly především zaměřeny na konflikt mezi zachováním silného ducha místa a naproti tomu míry otisku vlastní identity a invence. Co má zvítězit? Jak najít balanc? Není závěrem to, že uživatel přirozeně podlehne a přizpůsobí se duši existující stavby, kterou svou prací a přítomností jen drobně podpoří či upraví?“ říká k realizaci architekt Martin Čeněk.

Ten provedl komplexní „aktualizaci“ bytu, zahrnující technické vybavení, konstrukce podlah i všechny povrchové úpravy. V obývacím pokoji stavbaři odhalili a očistili železobetonový trámový strop. Repasí prošla původní okna, dveře i kování, dubové parkety byly nahrazeny věrnou replikou. Dispoziční změny spočívaly především v novém využití bývalé kuchyně a v kompletním vybourání spíže a koupelny. Ty nahradil vložený nábytkový blok, který ukrývá úložné prostory, komfortní koupelnu i část kuchyně. Tato nová vrstva pracuje s tradičními materiály – mořenou dubovou dýhou a bílým lakem – a vytváří uvnitř čistý, minimalistický, zcela bělostný prostor.

FOTOGALERIE: Rekonstrukce odhalila betonový strop

10 fotografií v galerii

Důraz na detaily

Velká péče byla věnována kombinaci původních prvků a detailů z 30. let s novým designovým nábytkem a doplňky. Stejná pozornost padla i na volbu materiálů pro veškerý vestavný nábytek na míru, který určuje členění i využití prostoru. Celou jednu stěnu bytu tvoří bíle olejovaný dubový obklad se skrytými úložnými prostory – pomyslná páteř, jež drží byt pohromadě. Jeho protipólem je vzdušná knihovna z velmi subtilních ocelových profilů.

Interiér doplňují kusy se silným osobním příběhem: čtveřice repasovaných jídelních židlí Thonet z domu praprarodičů, polokřesílko Thonet po prastrýci staviteli, funkcionalistická trubková židle Ez12 z roku 1930 od Karla Orta pro firmu Gottwald či původní stropní svítidla. Kontrast k nim tvoří minimalistické současné doplňky, například lenoška Fusion od studia Nendo. A v předsíni čeká i růžový taburet-prasátko od přátel – drobná připomínka, že ani architekti by se neměli brát vždycky příliš vážně, dodává autor projektu.

Architekt Tichý: Po 30 letech se vracíme tam, kam patříme. Do Evropy

Reality

Vrcholů tuzemská architektura měla hned několik, říká architekt Marek Tichý, spoluzakladatel ateliéru TaK Architects. Za jeden z nich považuje období první republiky, kdy Češi měli obrovskou společenskou ambici a nespokojili se s pouhým průměrem.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

OBRAZEM: Horskou chatu v Javorníkách postavili za jediný den. Architekti se inspirovali Valašskem

Reality

Při realizaci chaty v horském areálu Kohútka na hranicích Česka a Slovenska se architekti ze studia SENAA architekti inspirovali tradiční valašskou architekturou i nádhernými výhledy z hřebene Javorníků. Dřevostavbu poté smontovali během jediného dne.

fry

Přečíst článek

Jak se mění trh s nájemním bydlením? Jakou roli v něm hrají digitalizace a etické standardy? A proč je profesionální správa klíčem k důvěře investorů i kvalitnímu životu nájemců?

Taková byla témata kulatého stolu ČTK Connect, v němž vystoupil prezident Asociace nájemního bydlení Jakub Vysocký, zakladatel a majitel developerské společnosti Trigema Marcel Soural, zástupce Penty Real Estate David Kšír a zakladatel a CEO FLET David Bureš. Moderoval Pavel Cyprich.

Hosté pořadu se přišli podělit o zkušenosti z praxe i o vize, kam se segment nájemního bydlení v příštích letech vydá nebo by se vydat mohl. Současně představili, jak mohou spolupracovat developeři, profesionální správci a investoři tak, aby na trh rychleji přicházely nové byty – a aby se nájemní bydlení se stalo plnohodnotnou a perspektivní alternativou k vlastnictví.

4 fotografií v galerii

Kulisou pořadu se stal rekonstruovaný komplex někdejšího Nuselského pivovaru v Praze, který převedla do podoby celé řady bytových jednotek Penta Real Estate. „Je to jeden z našich největších rezidenčních projektů, které jsme zatím na trh dodali. Je to typický brownfield. Zchátralý pivovar jsme koupili v roce 2017. Dnes je tu téměř 500 bytů, z toho zhruba 100 loftových, velmi unikátních, se spoustou zajímavých prvků jako jsou trámy, klenby, komíny, sloupy a podobně,“ popsal investiční manažer společnosti David Kšír.

Nové byty míří na trh, kde se prodávají i pronajímají pro velkou skupinu klientů. „Jsou to lidé, kteří mají na investice, a proto byty stavíme tak, aby se dobře bydlelo nejenom rodinám a koncovým uživatelům, ale i nájemcům,“ doplnil Kšír.

Co zajímavého v debatě zaznělo: 

Podobný projekt má Trigema, je jím Smíchovský lihovar. „Ten bude mít dohromady 550 bytů, asi 4,5 tisíce metrů čtverečních retailových jednotek. Polovinu prodáváme, polovinu si necháváme. Je to o tom, jak ten projekt vnímáme, jak ho chceme uchopit. Je to hodně těžká matematika. V dnešní době vychází ekonomicky pouze prémiové nájemní bydlení. To znamená udělat hezký projekt, a pak ho kvalitně vybavit interiérovým nábytkem,“ zdůraznil zakladatel a majitel developerské společnosti Trigema Marcel Soural.

Experti vnímají nové rozkročení trhy mezi nájemci a investory. „Postupně jsme začali přidávat určité prvky a služby. Přicházejí lidé mezi 40 až 55, kteří chtějí investovat, a lidé mezi dvaceti, pětatřiceti, čtyřiceti maximálně, kteří si chtějí byty pronajímat. Řekněme jako startovací byty pro mladé profesionály. Vidíme, jak se to proměňuje. Rozdíl mezi nájmem a hypotékou je v začátku opravdu podstatný,“ připomněl zakladatel a CEO FLET David Bureš.

Ekonomickou výhodnost a srovnání mezi vlastnickým a nájemním bydlením pečlivě sleduje Asociace nájemního bydlení. „Určitě jsou obrovské rozdíly mezi Prahou a regiony, to je potřeba zdůraznit. Za celou republiku je rozdíl vychýlený ve prospěch nájemního bydlení, ta částka se pohybuje přibližně okolo devíti tisíc korun měsíčně. To znamená, že pokud si spočítáme, kolik stojí splátka hypotéky oproti tomu, kolik se platí za nájem průměrného bytu v ČR, tak je tu výhoda pro nájemní bydlení, třebaže v regionech se rozdíly stírají,“ uvedl prezident asociace Jakub Vysocký.

Ceny nemovitostí se dostaly za posledních deset let v Česku v průměru o sto deset procent výše, v Praze ještě více. Nárůst v evropském průměru je přitom od roku 2015 zhruba padesát procent. „V Evropě za to může vyrovnanost nabídky a poptávky. To tady není, a nabídka kulhá, protože máme zdlouhavé povolovací procesy. To slyší veřejnost pořád, a nic se s tím neděje. Roste to nad rámec inflace, a to není to dobré,“ řekl Marcel Soural z Trigemy.

Obecně platí, že se málo staví. „Byt má standardní životnost 100 let, to znamená, k obnově bytového fondu by se mělo postavit jedno procento bytů ročně. V Praze máme 600 tisíc bytů, jedno procento z toho je šest tisíc. Do Prahy se každý rok přistěhuje asi 10 tisíc nových lidí, a když budeme počítat dva lidi na jednu bytovou jednotku, je tu potřeba dalších pěti tisíc bytů. Tedy šest tisíc plus pět tisíc. Staví se jen šest až sedm tisíc bytů ročně, což je málo. Je to zčásti vina legislativy, zčásti vina vysokých stavebních nákladů, zčásti komplikovanosti celého procesu. Ale je to jeden z faktorů, který tu cenu nemovitostí žene nahoru,“ vypočetl David Kšír z Penta Real Estate.

K tomu se přidává zažitý český „hlad“ po vlastnickém bydlení, přání bydlet ve svém. „Nicméně ve finále jsou tu trhy dva. A oba jsou vlastně jeden, protože je jedno, jestli je bydlení nájemní nebo vlastnické. Nejdřív to bydlení musí vzniknout, a pak se to rozděluje na to, jestli si to koupí člověk, který ho následně pronajímá, nebo v tom sám bude bydlet. A u nás to vzniká pomalu,“ přisadil si Marcel Soural.

Česko se v současnosti posouvá k 25 procentům populace v nájmu. „Ročně přibývá v tomto způsobu bydlení 40 tisíc lidí. Důvody jsou různé, vedou ty ekonomické. Prostě je zde jednoznačná ekonomická výhodnost nájemního bydlení,“ zdůraznil Jakub Vysocký.

V diskusi, kterou jsme vysílali živě na YouTube a dalších zpravodajských kanálech, dále zaznělo:

• vliv domácí výše úrokových sazeb u hypoték na stav trhu s bydlením;
• stoupající počet mimopražských zájemců o investování do bytů v hlavním městě;
• faktor dopravní dostupnosti a parkování;
• způsoby výpočtu cen nájemného;
• prototyp správného nájemce;
• státní program na podporu dostupného bydlení.

Celá debata je k dispozici ZDE.

Závěrečná doporučení se týkala obav mladé generace, že na vlastní bydlení nikdy nedosáhne. „Lidé s průměrným příjmem opravdu nebudou schopni dosáhnout na vlastní bydlení v Praze,“ připustil David Kšír z Penta Real Estate. A pokračoval: „Zároveň si nemyslím, že je to konec světa. Česko se tím posouvá více na Západ, řekněme do té vyspělé části, kde je zcela normální, že větší část populace bydlí v nájmu. Třeba v Německu je to 50 procent lidí, ve Švýcarsku ještě více. U nás je to procento zatím stále nízké, a řekl bych, že je to dané tou privatizací. První generace těch vlastníků, kteří v ní byty nabyli, tak je stále vlastní, a předávala dětem tu myšlenku. Ale ten trh roste, a bohužel nedostupností bydlení a vyššími cenami se to urychlilo.“

Určitý recept nabízí proces digitalizace. „My jsme začali, a pár takových obchodů máme za sebou. Přijdete na naše stránky, najdete si na webu, jestli tam máte dostatek informací. Pokud ano, nemusíte chodit k nám do kanceláře: kliknete si, sjednáte si rezervační smlouvu o pronájmu, a byt je váš. Legislativa ještě neumožňuje sjednávat online smlouvu o smlouvě budoucí, ale to se postupně bude překlápět. Celý ten proces může jet opravdu 'po drátech' a může se zrychlit,“ uzavřel zakladatel a majitel developerské společnosti Trigema Marcel Soural.

video

Živě: O perspektivě nájemního bydlení. Jak to vidí developeři

Reality

O proměnách trhu s nájemním bydlením budou v přímém přenosu diskutovat prezident Asociace nájemního bydlení Jakub Vysocký, zakladatel a majitel developerské společnosti Trigema Marcel Soural, zástupce Penty Real Estate David Kšír a zakladatel a CEO FLET David Bureš.

Komerční spolupráce

Přečíst článek