Třetina celkové roční stavební produkce vzniká v Praze a středních Čechách
Ačkoliv meziročně mírně poklesl celkový objem tuzemské stavební produkce, stále platí, že největší boj o zakázky se odehrává v hlavním městě a středních Čechách. O rekapitulaci loňského roku jsme požádali pana Roberta Špotta (na snímku), ředitele přední tuzemské stavební společnosti – firmy SYNER.
Značka SYNER je na trhu přes 32 let, vy sám firmě šéfujete více jak polovinu této doby. I když trh hlásí pozorovatelný pokles, vy jste loni avizovali rekordní výsledky hospodaření… Jak skončil rok 2023?
Náš fiskální rok začíná v dubnu a skutečně finální čísla za minulé období budeme tedy mít až po březnu. Přesto už dnes mohu hovořit o rekordních hodnotách. Díky maximálnímu nasazení našich lidí se blížíme k hranici 6 miliard korun obratu. Při přepočtu na v průměru 400 kmenových zaměstnanců jde o nadprůměrnou produktivitu. Díky privátním projektům jdeme proti klesajícímu trhu.
Čtyři stovky lidí dokážou generovat takové objemy?
Jedná se o základnu vlastních lidí, kteří pochopitelně prostřednictvím subdodávek vytváří práci dalším zhruba dvěma až třem tisícovkám technických i dělnických profesí. Naše týmy máme na pobočkách v Praze, Brně a Liberci, odkud řídí stavby po celé republice. Nejen finanční rozsah a počet projektů, ale také jejich rozesetost po celé ČR způsobuje, že i přes postupné posilování týmů, jsou kapacity našich lidí naplno vytížené. A není tajemstvím, že válečný konflikt na Ukrajině personálně postihl řadu dílčích dodavatelů. Zatím se nám i za cenu vyšších nákladů daří projekty dostatečně zabezpečit lidským kapitálem, který je pro stavby stále nenahraditelný.
Kde a na jakých stavbách je aktuálně vidět logo SYNER?
Před více jak dvanácti lety jsme přeorientovali naši obchodní politiku a koncentrovali se především na privátní investory a ti se zase soustředí zejména na území Prahy a její okolí. To je zkrátka fakt a také důvod, proč jsme v Dejvicích zřídili nové, větší zázemí. Máme projekty po různých koutech republiky, na jižní Moravě, Karlovarsku, Plzeňsku, Liberecku či Královéhradecku, ale všemu stejně nakonec dominuje Praha. Zde aktuálně pracujeme na více jak desítce projektů, například přístavbě křídla polikliniky ve Vysočanech, výstavbě rezidenčních komplexů Hagibor a Parková čtvrť, bytového domu Letnian nebo rekonstrukcích Průmyslového paláce, paláce Savarin či historické budovy v ulici Pařížská.
Ocenění Obce architektů letos putuju do libereckého ateliéru Mjölk. Architekti Jana Macha, Jana Vondrák a Filip Cerha zaujali mezinárodní porotu projektem experimentální dřevostavby.
Nejlepší česká architektura? Prestižní cenu získal chrám ze dřeva od libereckých architektů
Reality
Jak si vede Liberec, kde značka SYNER vznikla?
Praha je tou lokalitou, která táhne privátní investory, a to se propisuje i do našich stavebních aktivit v Liberci. Dlouhou dobu byly téměř nulové, proto jsme museli připravovat vlastní projekty, kde vystupujeme jako stavař a developer současně. Tak vznikly viladomy Park Masarykova či první fáze bytového projektu Nový Perštýn. Paradoxně jedinou zakázkou v Liberci, kterou aktuálně realizujeme v pozici stavebního dodavatele, je výstavba Centra urgentní medicíny pro Krajskou nemocnici. Zde jsme navíc ve sdružení tří společností, a to z důvodu naplnění kvalifikačních kritérií.
Už dávno není jedinou bernou mincí cena. Co všechno tedy musí firma splňovat, aby byla v tendrech úspěšná?
Různé certifikace a standardizace jsou dnes v podstatě běžné podmínky. Vícekriteriální hodnocení se zaměřuje třeba na poskytovanou záruku, vlastní kapacity, odbornost, délku realizace či kvalifikační požadavky na lidi. Často se však bohužel stává, že některé vypsané podmínky jsou nesplnitelné nebo si dokonce protiřečí - to pak vede k rozporování zakázek a oddalování jejich realizace či dokonce zrušení.
Můžete uvést konkrétní příklad?
Hned několik. V Českém Brodě jsme se účastnili soutěže na výstavbu školy, kde byl nesmyslný kvalifikační požadavek na autorizaci a kombinace oborově různých středoškolských a vysokoškolských vzdělání. V Liberci jsme z důvodu nemožnosti vyhovět nastaveným kritériím nesoutěžili o rekonstrukci budovy Uran a nesoutěžíme ani o miliardovou zakázku na výstavbu bazénu. Také tato veřejná zakázka byla vypsána tak, že nesplňujeme kvalifikační požadavky. A to jsme paradoxně největší firmou v kraji a na kontě máme řadu sportovních staveb. Naštěstí jsme však v pozici, kdy si firma může vybírat, do kterých zakázek půjde.
Zraky developerů, kteří chtějí pracovat se dřevem, se upínají k expertní komisi, která nyní zkoumá technologické kvality nových dřevěných materiálů. Všichni očekávají, že již brzy padne verdikt, který umožní navýšit počet pater u budov ze dřeva.
Beton je mrtvý. Developeři objevují kouzlo výstavby ze dřeva
Reality
A jaký typ projektů vás láká?
Skutečně dobře se nám spolupracuje s privátními investory, kteří nad projekty přemýšlí trochu jinak. Nebývají tolik svázáni původními projektovými požadavky, na které je potřeba v čase pružně reagovat. Také jsou více nakloněni alternativním řešením i technologiím. Oproti veřejným zakázkám se zde více pracuje s modelem BIM, který stavařinu přenáší do digitální sféry. A věřím, že to budou znovu privátní investoři, pro které budeme realizovat kombinované stavby nebo modulární dřevostavby namísto klasických provedení.
Developerská skupina UBM prodala bytový dům ve svém rezidenčním projektu Timber Praha realitnímu investičnímu fondu Future X1. Budova M v projektu Timber Praha, realizujícím první vícepodlažní bytové domy ze dřeva na území hlavního města, zahrnuje 15 bytů. Fond plánuje byty zpočátku pronajímat, z dlouhodobého hlediska ale chystá prodej celého svého portfolia velkému zahraničnímu investorovi.
Jedna z prvních bytových dřevostaveb v Praze čeká na nájemníky. Developer UBM ji prodal fondu
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
