Ani poosmé to nevyšlo. Zámek Štiřín dál zůstává státu
Do elektronické aukce se přihlásil minimálně jeden zájemce, který složil kauci, žádný příhoz ale nepadl. Vyvolávací cena byla 795,9 milionu korun.
Středočeský zámek Štiřín se nepodařilo prodat ani na osmý pokus. Do elektronické aukce, která začala ve čtvrtek ve 12:00 a skončila dnes v poledne, se přihlásil minimálně jeden zájemce, který složil kauci, žádný příhoz ale nepadl. Vyvolávací cena byla 795,9 milionu korun, informoval dnes Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Pokud by byla aukce úspěšná, znamenalo by to nejvýnosnější prodej v historii majetkového úřadu. V sedmi předchozích aukcích nebyl žádný zájemce.
„Do elektronické aukce se přihlásil a ve stanoveném termínu požadovanou kauci 20 milionů korun složil nejméně jeden zájemce, nicméně žádný příhoz v průběhu aukce nepadl. ÚZSVM nyní bude vyhodnocovat další postup a rovněž připraví informační materiál pro jednání vlády,“ uvedl ÚZSVM.
Úřad zámek poprvé nabídl loni v září, tehdy vyvolávací cena činila 3,3 miliardy korun. V dalších kolech aukce cenu úřad snižoval, z nabídky prodeje také vyjmul část pozemků v areálu zámeckého parku. Jedná též s obcí Kamenice o potenciální možnosti převodu bývalého krytu civilní ochrany pro účely mateřské školky a několika pozemků pro dostavbu chodníků.
„Zákonem preferovaný způsob nakládání s nepotřebným státním majetkem je prodej prostřednictvím transparentního výběrového řízení. ÚZSVM v případě zámku Štiřín zatím neshledal důvod pro odchýlení se od tohoto postupu, i kvůli vysokým nákladům daňových poplatníků na správu prázdného a pro stát nepotřebného majetku,“ vysvětlil ÚZSVM.
Výběrová řízení s elektronickou aukcí podle úřadu představují nejtransparentnější formu prodeje nepotřebného státního majetku. Elektronická aukce pražského domu U Hybernů vynesla 447 milionů korun, úspěšný byl také prodej bývalé budovy Ústavu pro studium totalitních režimů na pražském Žižkově. Naopak se v aukci kromě štiřínského zámku opakovaně nepodařilo prodat například pražský zámek Veleslavín nebo pražský Palác Broadway.
Zámek z 18. století v minulosti sloužil jako hotel s restaurací, wellness centrem a golfovým hřištěm. Původně jej spravovalo ministerstvo zahraničí, které ale oznámilo, že areál nepotřebuje, a následně ho převedlo na majetkový úřad. Zájem neprojevila ani žádná jiná státní instituce. V době převodu byl areál uzavřen. Jeho současnou podobu ovlivnily úpravy z období kolem roku 1900 podle projektu architekta Jiřího Stibrala a také úpravy z let 1985 až 1993. Desítky let jej vlastnila rodina Ringhofferova, v majetku státu se štiřínský zámek ocitl po druhé světové válce jako konfiskát.
Zámek Štiřín, který leží dvacet kilometrů jižně od Prahy, v devadesátých letech využívali poslanci jako rekreační sídlo. Ceny tam byly nízké, provoz dotoval stát. Poslední rok se stát toto pozdně barokní sídlo snaží prodat v elektronické aukci. Vloni v září začala první aukce za vyvolávací cenu 3,4 miliardy korun. Nikdo se nepřihlásil. Tento týden končí osmý a poslední pokus o prodej, vyvolávací cena je už jen 796 milionů korun.
Dalibor Martínek: Neuvěřitelný příběh zámku Štiřín. Končí osmá aukce, další už nebude
Reality
Zámek Štiřín stále patří státu. Do elektronické aukce s vyvolávací cenou 884,34 milionu korun se ani tentokrát nikdo nepřihlásil. 
Zámek Štiřín zase nikdo nechce. Stále je moc drahý?
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
