Miliardáři mají lepší přístup k informacím i zdrojům než obyčejní smrtelníci, a před případnou apokalypsou by se tak dokázali lépe zachránit. Počítačový umělec z Los Angeles proto soudí, že pohyb soukromých letadel by měli mít možnost sledovat i ostatní.

Zoufalá doba si žádá zoufalé činy, řeklo by se v nadsázce při hodnocení počinu kalifornského umělce a kodéra Kyle McDonalda. Ten vytvořil Systém včasného varování před apokalypsou (Apocalypse Early Warning System). Sleduje při něm pohyb soukromých letadel po celém světě. Pokud by velké množství tryskáčů náhle začalo opouštět centra měst a převážet své pravděpodobně velmi bohaté pasažéry do bunkrů a izolovaných resortů, mohlo by to být podle něj varování i pro zbytek lidstva.

McDonaldův projekt využívá veřejně dostupná data o letech k mapování polohy soukromých a charterových business jetů, tedy letadel často využívaných superbohatými, a vytváří takzvaný ukazatel historické úrovně nouze. Sleduje, kolik letadel je v danou chvíli ve vzduchu oproti běžnému pohybu, a hodnotí situaci na stupnici od 1 do 5. Pokud úroveň prudce vzroste, systém může své sledující varovat prostřednictvím SMS nebo e-mailu.

McDonalda myšlenka systému varujícího před koncem světa napadla v době, kdy se rozšiřovala válka v Íránu a riziko jaderného konfliktu přestávalo být jen teoretickou hrozbou. Nástroj je reakcí na jeho vlastní úzkost i širší nervozitu, která podle něj ve společnosti sílí kvůli globálním a politickým otřesům.

„Chci, aby se lidé taky zasmáli. Doufám, že v tom uvidí určitou nadsázku naší situace — že jsme uvězněni v boji mezi ultrabohatými a pracující třídou,“ řekl McDonald. „A zároveň aby si připomněli, že pořád existují věci, které můžeme dělat. Nejsme úplně zdeptaní a bez naděje,“ dodal umělec deníku Washington Post.

MyEpstein a preppeři

Není to první jeho kontroverní projekt. Předchozí se jmenuje MyEpstein, který uživatelům ukazuje, kteří z jejich kontaktů figurují ve spisech Jeffreyho Epsteina.

Myšlenka odvozovat vlastní bezpečnost od chování ultrabohatých však není úplně mimo. Z některých z nich se stali takzvaní „preppeři“, tedy lidé připravující se na konec světa, jak popsal autor a dokumentarista Douglas Rushkoff ve své knize Survival of the Richest: Escape Fantasies of the Tech Billionaires. Většina z nich si sice nestaví doslovné sci-fi bunkry soudného dne – i když někteří ano –, ale buduje střežené a dobře zásobené krizové úkryty v rámci již existujících nemovitostí, uvedl Rushkoff.

Dobrou zprávou je, že hrozba konce světa zatím hmatatelná není. Od zveřejnění projektu systém nevystoupal nad úroveň 4. „Mým obecným cílem je dát lidem takovou hackerskou mentalitu – schopnost dívat se na to, co se kolem nás děje, a nevidět jen šum, ale skutečně rozeznávat určité vzorce,“ řekl McDonald deníku.

Co psal Epstein před smrtí? Soud zveřejnil údajný poslední vzkaz

Politika

Federální soud zveřejnil údajný vzkaz Jeffreyho Epsteina z vězeňské cely, v němž někdejší finančník psal o „výsadě“ zvolit si čas na rozloučení. Dokument měl najít jeho bývalý spoluvězeň Nicholas Tartaglione, soudce však pravost poznámky nepotvrdil. Zveřejnění vyvolává nové otázky kolem posledních týdnů Epsteinova života i toho, proč se text neobjevil mezi dříve odtajněnými dokumenty.

ČTK

Přečíst článek

Američané kvůli pandemii skupují bunkry. Klidně i za miliony dolarů

Enjoy

Američané se kvůli pandemii „stěhují” pod zem. Poptávka po bunkrech tam několikanásobně vzrostla. Lidé navíc kupují i mnohem dražší objekty.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Polední menu v Česku poprvé překročilo hranici 200 korun. V Praze stojí průměrný oběd už 226 korun a další krajská města se k této částce rychle blíží. Češi proto stále častěji nosí jídlo z domova a cena stravování začíná rozhodovat i při výběru nové práce.

Dát si v poledne oběd v restauraci začíná být pro řadu Čechů luxus. Průměrná cena poledního menu vůbec poprvé překročila hranici 200 korun. Nejhůř jsou na tom Pražané, kteří za oběd platí v průměru už 226 korun. A levněji než za dvě stovky se lidé najedí už jen v polovině krajských měst.

Dvě stovky za oběd? Ještě nedávno částka, nad kterou by mnozí hosté protočili oči. Teď je to nová česká realita. Podle Edenred Restaurant Indexu vyjde průměrné polední menu v Česku na 200,70 koruny. Jde o historicky nejvyšší hodnotu, kterou index zaznamenal. A bude hůř. Ceny totiž rostou prakticky všude.

Z garáže k pivním Oscarům. Češi z Matušky znovu porazili svět

Enjoy

Rodinný pivovar Matuška zaznamenal další výrazný mezinárodní úspěch. Na letošním World Beer Cupu získal dvě stříbrné medaile, a to s pivem Desítka v kategorii Kellerbier or Zwickelbier a s Dvanáctkou v kategorii Czech-Style Pale Lager. Navázal tak na loňské zlato pro Broumy a znovu potvrdil, že patří k výjimkám nejen na české scéně.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Praha tradičně vede. Průměrné menu v hlavním městě už stojí 226 korun. Hranici dvou set korun překročily také Brno, Plzeň, České Budějovice a Liberec. A další města jsou těsně před ní. Ostrava je na 198,80 koruny, Pardubice na 196,80 koruny.

Jinými slovy: kdo ještě dnes hledá klasické levné meníčko, má stále menší šanci.

Praha utíká zbytku republiky. Ale zdražuje se všude

Nejlevněji se podle dat Edenredu aktuálně obědvá ve Zlíně a Olomouci. Ani tam už ale nejde o žádnou láci. Ve Zlíně stojí polední menu v průměru 177,80 koruny, v Olomouci 179,30 koruny. „Po celé republice pozorujeme v prvním kvartálu letošního roku pokračování růstu cen, a to v průměru zhruba o korunu měsíčně,“ upozorňuje Aneta Martišková ze spoelčnosti Edenred.

Meziročně obědy zdražily o 3,1 procenta, tedy zhruba o šest korun. To je víc než inflace, která v březnu podle dat ČNB činila 1,9 procenta. Nejrychleji ceny rostly v Olomouci, kde meziročně vyskočily o 4,8 procenta. Nejpomaleji naopak v Českých Budějovicích, a to o dvě procenta.

Největší hvězda českých menu? Není to steak, ale smažák

Enjoy

Zatímco fine dining bojuje o pozornost, smažený sýr spolehlivě prodává. A čísla mluví jasně.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Češi počítají každou korunu. Restaurace už není samozřejmost

Drahé obědy mění každodenní návyky zaměstnanců. Lidé stále častěji řeší, kde se nají rychle, ale hlavně levně. Vyhrávají kantýny, zvýhodněná meníčka a jídlo z domova. „Když čeští zaměstnanci přemýšlejí nad tím, jak využijí svoji obědovou přestávku, obvykle se soustředí na to, jak se naobědvat co nejrychleji a zároveň nejlevněji,“ říká Martišková.

Podle průzkumu Barometr FOOD si jídlo z domova nosí do práce 57 procent zaměstnanců. Do restaurací v okolí pracoviště chodí 26 procent lidí. Rozvoz, který za covidu zažil boom, je dnes spíš výjimečné zpestření. Jako nejčastější způsob poledního stravování ho uvedlo jen 8,7 procenta respondentů.

Cena obědů už není jen otázkou každodenní útraty. Podle Edenredu začíná hrát roli dokonce i při výběru zaměstnání. Dostupnost a nabídku stravování v okolí pracoviště považuje za důležitý faktor při změně práce 29 procent respondentů. „Důležitým faktorem je stravování pro zaměstnance dokonce i při výběru nové práce,“ dodává Martišková.

Pro firmy to znamená jediné: kdo neumí zaměstnancům pomoci se stravováním, může být na trhu práce méně atraktivní. Stravenky, kantýna nebo dostupné restaurace v okolí už nejsou příjemný bonus. Pro část lidí se z nich stává jeden z argumentů, proč práci vzít, nebo odmítnout.

RECENZE: Moravský vrabec jako od babičky. Vinohrady nemusejí být drahé

Enjoy

Svíčková na smetaně, moravský vrabec se špenátem a bramborovým knedlíkem. Tato jídla jsou na menu pravidelně, občas hovězí stroganov, někdy dokonce již v českých restauracích málo vídaný jihočeský kuba. Na klasická česká jídla si v podniku Apetit na Vinohradské třídě věří. Aby ne, každý den navaří stovky porcí české klasiky. Recepty mají lety prověřené, odvařené, dotažené k optimální chuti.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Táckárna u Karlova mostu? Je to tak, obědové menu tam vyjde na méně než dvě stovky

Enjoy

Polévka, hlavní jídlo a pití za necelé dvě stovky u Karlova mostu? Není to nereálné, i v turisty nabitém místě se můžete chutně a výhodně najíst.

Petra Nehasilová

Přečíst článek