Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Brno dohání Prahu. Ceny starších bytů tam rostly rychleji

Brno
Profimedia
 nst
nst

Střední cena za metr čtvereční staršího bytu v Praze se na konci loňského roku vyšplhala na 143 tisíc korun, a dostala se tak na úroveň, na které se ještě nedávno pohybovaly ceny prodávaných bytů v novostavbách. Meziročně se tato cena zvýšila o 11,5 procenta. V Brně rostla cena starších bytů o 13 procent, říká analýza realitní kanceláře Maxima Reality, která vychází z údajů v katastru nemovitostí.

Zatímco na konci roku 2024 se střední cena prodaných bytů za metr čtvereční pohybovala na úrovni 128 tisíc korun, o rok později už to bylo už 143 tisíc korun. Ještě na konci roku 2020 to přitom bylo 93 tisíc korun.

V absolutních číslech se mediánová cena prodaného pražského bytu v loňském roce vyšplhala na 7,6 milionů korun ze 6,9 milionů korun na konci roku 2024. Prodejní ceny starších bytů v Praze se na konci loňského roku dostaly na úroveň, za kterou se ještě před pár lety prodávaly byty v novostavbách.

„Očekávám, že růst cen bude pokračovat i v letošním roce, byť tempo bude spíše zpomalovat, protože dlouhodobě převyšuje růst mezd, což pravděpodobně povede k mírnému oslabování poptávky,“ tvrdí Jakub Šolar, obchodní ředitel Maxima Reality.

Ceny se přibližují

V porovnání s jinými regiony Česka rostly ceny v Praze loni spíše pomaleji. Cena za metr čtvereční se v celém Česku mezi lety 2024 a 2025 zvýšila o 16,3 procenta. V Brně vyrostly na konci loňského roku ceny starších bytů meziročně o třináct procent a jejich cena za metr čtvereční se dostala nad částku 117 tisíc korun. „Rychlejší růst cen přispěl k tomu, že se rozdíl mezi cenou staršího bytu v Praze a v Brně přiblížil na necelých 26 tisíc korun za metr čtvereční,“ říká Šolar.

V loňském roce se v Praze prodalo rekordních 10 714 starších bytů, což je o téměř 16 procent více než v roce 2024. V Praze se za posledních šest let nikdy neprodalo více starších bytů. Tento vývoj koresponduje s vývojem v Brně i s vývojem českého trhu jako celku. K meziročnímu překonání objemu prodaných starších bytů o zhruba šestnáct procent došlo i souhrnně na celém českém trhu.

V Praze jsou velké cenové rozdíly v závislosti na lokalitě. Na Černém Mostě, v Bohnicích nebo na Hájích se cena loni pohybovala okolo 115 tisíc korun za metr, v Holešovicích, Karlíně, Dejvicích nebo na Smíchově přesáhla 150 tisíc korun. Střední cena staršího bytu na Smíchově byla 10,6 milionů korun, na Černém Mostě 6,9 milionů.

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Moderní lofty a nová fasáda. Dům Radost bude zářit, říká manažer Kašpar

Přečíst článek
České stavebnictví nadále roste

Hypoteční boom se vrátil: Banky loni půjčily 406 miliard, druhý nejsilnější rok v historii

Přečíst článek

Kanceláře v ikoně noční Prahy: Jak se Palác Akropolis proměnil v prémiovou byznys adresu

Nové kanceláře v žižkovské Akropoli
Alex Shoots Buildings, užito se svolením
Petra Nehasilová

Palác Akropolis byl vždy místem setkávání. K umělcům a hudebníkům se nyní přidávají investoři a strategické týmy v nových kancelářských prostorech.

V Praze existuje jen několik domů, které mají status společenské instituce bez ohledu na to, co se v nich právě odehrává. Palác Akropolis je jedním z nich. Ikona žižkovského kulturního života s téměř stoletou historií, která prošla rolemi prvorepublikového společenského paláce, postrevoluční alternativní scény i současného eventového hubu. A nejnovější kapitolu představuje kancelářské patro vzniklé rekonstrukcí pod taktovkou studia Marco Maio Architects.

Architekt Rudolf V. Svoboda zahájil stavbu Paláce Akropolis na horním Žižkově v roce 1927 jako multifunkční dům s byty, kavárnou a divadelním sálem v suterénu. Ten byl otevřen roku 1928 a prošel několika provozovateli, mimo jiné pod vedením Karla a Laury Želenských. Hospodářská krize však vedla k prodeji objektu a postupnému útlumu divadelního provozu, který byl po roce 1948 nahrazen jinými funkcemi; interiér sálu byl výrazně poškozen a degradován.

Zásadní obrat přišel až po roce 1989, kdy se palác proměnil v jedno z klíčových center alternativní a klubové kultury v Praze. Výraznou identitu mu vtiskly autorské intervence Františka Skály. Dnes Akropolis funguje jako multifunkční kulturní dům s koncertním a divadelním sálem, bary, kavárnou i dalšími provozy.

Rekonstrukce pod veřejným drobnohledem

Jakmile se začaly připravovat úpravy dalších částí objektu včetně kancelářských pater, otevřela se intenzivní odborná i kulturní debata. Řešilo se do jaké míry je Skálův interiér nedotknutelný a kde musí ustoupit současným provozním nárokům. Diskuse probíhaly napříč architektonickou scénou i kulturní komunitou. Skálovy zásahy totiž nebyly vnímány jen jako design, ale jako součást identity domu.

Jan Klaška

„Chtěl bych postavit stadion Sparty,“ říká architekt, který dobývá Ameriku

„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.

Přečíst článek

Současně však vstupovala do hry ekonomická realita. Majitel objektu pracuje s hybridním modelem fungování, kdy kulturní program doplňují komerční pronájmy zajišťující finanční stabilitu i další rozvoj budovy. Administrativní nájemci přitom očekávají standard odpovídající současným pracovním modelům od akustiky přes flexibilitu až po technologie a reprezentativnost.

Vzniklo tak typické dilema rekonstrukcí historických domů: zachovat genius loci, nebo optimalizovat výkon prostoru? Architekti zvolili třetí cestu. „Současná rekonstrukce na jeho odkaz nenavazuje doslovně, ale převádí jej do klidného, přehledného a funkčního pracovního prostředí odpovídajícího dnešním potřebám,“ popisuje architekt Marco Maio.

Kanceláře jako pokračování DNA domu

Dispozice stojí na výrazném společenském principu. „Návrh se soustředí kolem velkorysého centrálního prostoru, který funguje jako společenské jádro i hlavní komunikační osa a zajišťuje vizuální i prostorovou kontinuitu napříč patrem,“ popisují dál Maio.

Takto bude vypadat resort Hladina

„Slapy jsou podinvestované,“ říká mladá developerka. Ze starého hotelu buduje luxusní pětihvězdičkový resort

Jedna z nejnavštěvovanějších rekreačních oblastí v Česku dlouhodobě postrádá prémiové služby. Projekt Hladina na této mezeře staví investiční model kombinující hotel a servisované apartmány s celoročním provozem. „Dnes tu chybí nabídka odpovídající reálné poptávce,“ říká v rozhovoru Pavla Čapková, která se svým manželem přestavují starý hotel na moderní pětihvězdičkový resort.

Přečíst článek

Denní světlo přitom nově definuje orientaci v prostoru. Dříve tmavé chodby se proměnily v jemně zakřivené průchody obložené červenými keramickými obklady, což je jeden z charakteristických prvků projektu. Stejný keramický materiál se ve světlejších tónech objevuje i v sociálních zařízeních, čímž vytváří tichou vizuální kontinuitu napříč podlažím. Keramické povrchy vyvažuje přírodní dubová podlaha.

Provozní logika vychází z profilu nájemců. Podlaží kombinují pracovní a zasedací prostory s různou mírou otevřenosti a staví na rovnováze mezi sdílenými zónami spolupráce a klidovými místnostmi pro soustředění. Prosklené příčky zajišťují akustický komfort při zachování vizuálního propojení, čímž posilují soudržnost celého prostředí.

Návrh radnice ve Slezské Ostravě

Ostrava se mění k nepoznání. Město, které bylo symbolem průmyslu, dnes udává směr architektuře

Z bývalých hald vznikají nové čtvrti, radnice dostává soudobou přístavbu a světová architektura míří do centra města. Ostrava přestává žít minulostí a krok za krokem se zapisuje na mapu evropských měst, která se nebojí budoucnosti.

Přečíst článek

Bourání na Libeňském mostě

Když staré ustupuje novému. Kde všude se letos bude bourat?

Od Prahy přes Ostravu až po regiony se nenápadně bourá. Nejde o náhodu ani o módu, ale o přirozený důsledek třicetiletého vývoje měst a infrastruktury.

Přečíst článek

Související

Daně 2026: Jak mohou OSVČ legálně snížit daňovou zátěž

Průměrná mzda loni ve 4. čtvrtletí stoupla na 46 013 korun, reálně opět klesla
ČTK
 nst
nst

Daně jsou pro podnikatele jedním z nejcitlivějších témat. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) si na rozdíl od zaměstnanců musí většinu povinností hlídat samy – zároveň ale mají větší prostor ovlivnit, kolik skutečně odvedou státu.

Rok 2026, kdy se podává daňové přiznání za rok 2025, nabízí poměrně širokou škálu legálních možností, jak daňovou zátěž snížit. Klíčová je správná volba výdajů, využití slev a nezdanitelných částí základu daně i sledování změn, které v posledních letech nastaly.

Paušální, nebo skutečné výdaje? První zásadní volba

Na rozdíl od zaměstnanců si OSVČ samy určují základ daně – buď pomocí skutečných výdajů, nebo paušálu. Právě toto rozhodnutí má zásadní dopad na konečnou výši daně.

„Volba mezi paušálními a skutečnými výdaji je jedním z klíčových rozhodnutí každého podnikatele. Paušální výdaje představují jednoduché řešení bez nutnosti evidovat jednotlivé náklady, ale zároveň mohou omezit možnosti další daňové optimalizace. Skutečné výdaje naopak umožňují odečíst reálné náklady spojené s podnikáním a v řadě případů vedou k nižšímu základu daně,“ říká Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.

Bez ohledu na zvolený způsob mají OSVČ nárok na stejné základní slevy a odpočty jako zaměstnanci. Rozdíl je v tom, že u podnikatelů se jejich efekt často projeví už při samotném stanovení základu daně.

Až čtyři procenta bez rizika? Spořicí účty dál drží náskok před inflací

Úroky na spořicích účtech zůstávají vysoko, i když inflace klesá. Česká národní banka se změnami sazeb nespěchá, komerční banky také ne. Získat úrok nad tři, dokonce čtyři procenta stále jde. Klienti ale musí splnit různé, někdy komplikované, podmínky. Jak se v tom vyznat? Přinášíme srovnání únorových spořicích účtů.

Přečíst článek

Základní sleva a další osobní úlevy

Každá OSVČ může uplatnit základní slevu na poplatníka, která se odečítá přímo od vypočtené daně. Pro drobné podnikatele s nižšími zisky může znamenat výrazné snížení daňové povinnosti – někdy až na nulu.

Vedle toho lze uplatnit i slevy na invaliditu, držení průkazu ZTP/P nebo na manžela či manželku, pokud jsou splněny zákonné podmínky.

„Stejně jako u zaměstnanců už nejde o automatický nárok, ale o cílenou podporu pro konkrétní životní situace,“ upozorňuje Jana Jáčová z UOL Účetnictví.

Děti mohou přinést i daňový bonus

Daňové zvýhodnění na děti mohou využít také OSVČ. Pokud je jejich vypočtená daň nižší než samotné zvýhodnění, vzniká nárok na daňový bonus. Podmínkou je však dosažení minimální hranice příjmů, která je u podnikatelů přísně kontrolována.

Pro rodiny, kde jeden z rodičů podniká, může jít o rozdíl v řádu desítek tisíc korun ročně – a často i o to, zda se podnikání z pohledu rodinného rozpočtu vyplatí.

Spoření, pojištění i dary snižují základ daně

Podnikatelé mohou odečítat příspěvky na penzijní spoření, dlouhodobé investiční produkty či životní pojištění, pokud splňují zákonné podmínky. Tyto odpočty snižují základ daně a jejich efekt roste s vyšší daňovou sazbou.

Často využívané jsou také odpočty za dary na veřejně prospěšné účely, včetně bezpříspěvkového darování krve nebo kostní dřeně. V kombinaci s dalšími položkami mohou sehrát významnou roli.

Češi si půjčují víc, úroky klesají. Refinancování má prostor růst

Češi si nadále půjčují více. Objem nezajištěných spotřebitelských úvěrů meziročně vzrostl zhruba o devět procent a spolu s tím posílil i segment refinancování. Vyplývá to z dat České národní banky, která zároveň ukazují na dlouhodobý pokles úrokových sazeb u nových spotřebitelských úvěrů. To vytváří prostor pro refinancování starších půjček a možné snížení nákladů na jejich splácení.

Přečíst článek

Paušální daň: méně papírování, méně možností

Specifickou skupinou jsou OSVČ v paušálním režimu. Ten výrazně zjednodušuje administrativu, ale zároveň omezuje možnosti uplatňovat slevy a odpočty samostatně.

Podnikatel v tomto režimu nemůže optimalizovat daňovou povinnost pomocí dětí, manžela ani odpočtů na spoření – vše je zahrnuto v jedné měsíční platbě. I proto se řada OSVČ v roce 2026 znovu zamýšlí, zda se jim paušální režim stále vyplatí.

Na co si dát pozor

Některé dříve běžné odpočty už zákon neumožňuje. Zrušeny byly například odpočty za členské příspěvky odborům nebo školkovné. Přísnější jsou také podmínky u některých pojistných produktů.

Chyby v této oblasti patří mezi časté důvody doměrků a kontrol ze strany Finanční správa České republiky. OSVČ by proto měly pečlivě sledovat nejen to, co odečíst lze, ale i to, co už zákon neumožňuje.

Modelové příklady: paušál vs. skutečné výdaje
Příklad 1: OSVČ bez dětí, příjem 1 200 000 Kč

Varianta A – paušální výdaje (60 %)
Výdaje: 720 000 Kč
Základ daně: 480 000 Kč
Výsledná daň po základní slevě: přibližně 41 000 Kč

Varianta B – skutečné výdaje (850 000 Kč)
Základ daně: 350 000 Kč
Výsledná daň po základní slevě: zhruba 22 000 Kč

Rozdíl: Úspora asi 19 000 Kč ročně pouze na dani z příjmů.

Příklad 2: OSVČ s jedním dítětem, příjem 800 000 Kč

Varianta A – paušální výdaje (60 %)
Výdaje: 480 000 Kč
Základ daně: 320 000 Kč
Daň před slevami: cca 48 000 Kč
Po uplatnění slev a zvýhodnění může daň klesnout na minimum, případně vznikne nárok na bonus.

Varianta B – skutečné výdaje (600 000 Kč)
Základ daně: 200 000 Kč
Daň před slevami: cca 30 000 Kč
Po uplatnění slev je daň prakticky nulová a zvýhodnění na dítě se projeví jako daňový bonus vyplacený státem.

Rozdíl: Skutečné výdaje mohou přinést nejen nižší daň, ale i reálný příjem navíc. Rozdíl může činit 15 až 25 tisíc korun ročně.

Daně jako součást strategie

Pro OSVČ nejsou daně jednorázovou povinností, ale součástí dlouhodobého plánování. Rozdíl mezi podnikatelem, který daně řeší až na jaře, a tím, kdo s nimi pracuje průběžně, může dosahovat desítek tisíc korun ročně.

Rok 2026 nenabízí zkratky. Nabízí ale jasná pravidla – a prostor pro ty, kteří je dokážou využít.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Investice a daně. Kdy máte klid a kdy musíte vyplňovat přiznání?

Na přihlášení do systému paušální daně zbývá 14 dní. Komu se vyplatí?

Přečíst článek
Doporučujeme