Zapomeňte na stodoly. Španělská zemědělská firma investovala 10 milionů do moderních kanceláří
Ještě nedávno čistě zemědělská firma, dnes sází na inovace a vývoj. Kanceláře za 410 tisíc eur jsou symbolem této proměny.
Na první pohled nenápadná investice, ve skutečnosti strategický krok. Španělská Agrosemillas, firma dlouhodobě spojená s produkcí osiv, postavila nové kanceláře v prostředí, kde dominují sklady, kamiony a sezónní provoz. Areál leží u malé obce El Peral s pouhými 660 obyvateli, daleko od velkých měst i klasických kancelářských center. Právě tady ale firma investovala 410 tisíc eur (v přepočtu zhruba 10,2 milionu korun) do pracovního prostředí, které má odpovídat její nové fázi: důrazu na inovace, vývoj a technologický posun.
Projekt od madridského studia Impepinable není jen o architektuře. Je především o změně fungování firmy. Agrosemillas se posouvá od tradičního agrobyznysu směrem k výzkumu a technologickým řešením v zemědělství a potřebuje tomu odpovídající zázemí. Nové kanceláře proto slouží širokému spektru pracovníků: od lidí z provozu až po inženýry a specialisty na vývoj. Dispozice je flexibilní a reaguje na sezónnost byznysu, kdy se střídají klidnější období s intenzivními fázemi sklizně.
Architektura zároveň zachovává vazbu na průmyslový areál. Budova je propojená se sklady a výrobou a nepůsobí jako oddělené „korporátní sídlo“, ale jako součást výrobního ekosystému.
Levné řešení, silný efekt
Klíčovým prvkem projektu je práce s náklady. Architekti vsadili na jednoduchost a lokální zdroje. Základ tvoří čtyři repasované lodní kontejnery, doplněné o beton, ocel a standardní průmyslové konstrukce.
Na stavbě se podíleli převážně místní řemeslníci a firmy, což pomohlo udržet rozpočet pod kontrolou a zároveň ovlivnilo finální podobu budovy. Výsledkem je úsporná, ale funkční architektura bez zbytečných efektů. Specifickým prvkem je pilová střecha, která přivádí do interiéru rovnoměrné severní světlo, které je pro pracovní prostředí bez přehřívání.
Budova je rozdělená do tří hlavních zón: otevřené pracovní prostory, servisní část a zasedací a laboratorní zázemí. Provoz je oddělen podle typů práce i pohybu lidí. Zajímavým detailem je i využití střechy, kde vznikly plochy pro experimentální pěstování. Firma tak propojuje výzkum, výrobu a každodenní provoz v jednom prostoru.
Zatímco byty se prodávají měsíce, parkovací stání v Praze často zmizí z nabídky během několika dnů. Jejich ceny za posledních pět let výrazně vzrostly a trh je dnes napůl rozdělen mezi běžné řidiče a investory. Stává se z parkování nový realitní hit?
Parkovací místo jako zlatý důl? V Praze mizí za dny a ceny dál rostou
Reality
Rychle rostoucí Chýně na okraji Prahy reaguje na tlak suburbanizace výstavbou nové základní školy. Projekt za zhruba 1,05 miliardy korun kombinuje vzdělávací infrastrukturu se sportovním a komunitním zázemím a je navržen jako otevřený areál využitelný i mimo výuku.
V Chýni vznikla škola za miliardu. Nový kampus má ambici stát se centrem celé čtvrti
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
