Dvacet let od povodní. Jak se Praha připravila na povodně?
Od roku 2002 vzniklo v Praze téměř 20 kilometrů protipovodňových zábran, od zemních valů, betonových stěn a až po vrata uzavírající Čertovku. Ochrannou funkci plní i projekty vznikající u řeky. Podívejte se na některé z nich.
Praha tento srpen vzpomíná na povodně, které zasáhly Prahu v roce 2002. S řekou je spojeno mnoho projektů, které mají protipovodňovou funkci a jedním z jejich cílů je ochránit město před velkou vodou. Projekty mají ale zároveň sloužit k rekreaci. Patří mezi ně Trojská kotlina, Povltavská promenáda či ostrov Štvanice. Zásadní jsou i nová propojení, která usnadní Pražanům jejich cestování po městě. Podívejte se na projekty v galerii.
„Po obrovských povodních, které zasáhly Prahu před 20 lety, jsme se poučili a snažíme se u projektů myslet na přírodní živly. Řeka město utváří a projekty na jejích březích tak budou plnit ochrannou funkci. Po většinu roku mají však ambici stát se oblíbenými místy Pražanů, kam si mohou zajít na procházku, piknik či se vykoupat,” říká Ondřej Boháč, ředitel Institu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
Magistrát vložil do protipovodňové ochrany čtyři miliardy
Pražský magistrát vložil od ničivých povodní v roce 2002 do protipovodňové ochrany města na čtyři miliardy korun. Vybudováno bylo asi 20 kilometrů zábran, vrata uzavírající Čertovku a na Rokytce v Libni vznikla čerpací stanice a protipovodňové uzávěry přítoků této říčky. Město také postupně revitalizuje potoky a říčky, v minulosti narovnané toky navrací do jejich původních koryt.
Pět let po tragických záplavách na Moravě v roce 1997 se příroda vzbouřila znovu, tentokrát v Čechách. I díky zkušenostem z roku 1997 a poté zavedeným opatřením bylo obětí výrazně méně než na Moravě, škody ale dosáhly částky přes 73 miliard korun, o deset miliard více než na Moravě. O víkendu to bude přesně dvacet let, co v Praze kulminovala tehdejší pětiset- až tisíciletá voda. Podívejte se ve fotogalerii na svědectví desítek fotografií ze srpnových záplav v roce 2002, které zasáhly třetinu Čech zejména od jihu k severu.
FOTOGALERIE: 20 let od tragických záplav v Praze. Pod vodou skončily Karlín, Troja, Kampa a další
Politika
Povodeň před 20 lety napáchala v Praze škodu asi 27 miliard korun a evakuováno muselo být na 50 tisíc obyvatel.
Protipovodňová opatření města nyní tvoří například zemní valy, pevné betonové stěny a hliníkové mobilní hrazení. Celková délka ochrany je 19,26 kilometru. Z toho mobilní hrazení tvoří 6,8 kilometru a jeho výška je od 0,2 do 6,27 metru. Pod všemi zábranami jsou vybudovány stěny, které vedou až do nepropustného podloží, což je v některých místech až 12 metrů hluboko.
Nejtragičtější záplavy v novodobých českých dějinách se odehrály v červenci roku 1997 na Moravě a ve Slezsku. Celkem zahynulo 50 lidí, z toho devět v Troubkách na Přerovsku, které se staly smutným symbolem povodní. Zničeno bylo přes 2100 domů, škody dosáhly asi 63 miliard korun. Podívejte se ve fotogalerii na tehdejší obrazové svědectví zejména fotografů ČTK. 
FOTOGALERIE: Povodně na Moravě: 25 let od tragédie, která stála 50 lidských životů a desítky miliard
Money
Po dvouletých proticovidových omezeních a rapidním úbytku turistů se Praha změnila. Otevřela se více místním, zejména mladým lidem. Řada památek se dočkala opravy a otevřely se nové galerie v čele s Kunsthalle. Díky novým projektům, které byly spuštěny v letech 2020 a 2021, je město ještě zábavnější než dříve, vysekl poklonu českému hlavnímu městu prestižní deník The New York Times. A jaké jsou jeho tipy na nejzajímavější místa?
Je ještě zábavnější než před pandemií, chválí Prahu The New York Times
Enjoy
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
