Partneři projektu

FOTOGALERIE: Povodně na Moravě: 25 let od tragédie, která stála 50 lidských životů a desítky miliard

Záplavy na Moravě a ve Slezsku v červenci 1997 si vyžádaly 50 lidských obětí. Nejpostiženější obcí se staly Troubky nedaleko Přerova (na snímku).
ČTK
Dušan Kütner
duk

Nejtragičtější záplavy v novodobých českých dějinách se odehrály v červenci roku 1997 na Moravě a ve Slezsku. Celkem zahynulo 50 lidí, z toho devět v Troubkách na Přerovsku, které se staly smutným symbolem povodní. Zničeno bylo přes 2100 domů, škody dosáhly asi 63 miliard korun. Podívejte se ve fotogalerii na tehdejší obrazové svědectví zejména fotografů ČTK.

Za počátek povodně bývá pokládán 5. červenec, kdy vydatné deště zvedly hladiny řek na severní Moravě a ve Slezsku. O den později došlo k razantnímu zvýšení průtoků na řekách Moravě, Vsetínské a Rožnovské Bečvě, Krupé a Branné. 7. července se ze svých břehů vylily řeky Morava, Opava, Bečva, Opavice, Bělá, Tichá Orlice, Třebovka, Smědá a Úpa.

Povodně v červenci 1997 na Moravě a ve Slezsku: Jak to tehdy a těsně po nich vypadalo?

Dne 7. července si povodeň vyžádala prvních pět lidských životů. U Suchdolu nad Odrou způsobily podemleté koleje vykolejení mezinárodního rychlíku Sobieski, při kterém bylo zraněno přes 60 lidí.

Nešťastné Troubky

8. července voda zcela zaplavila obec Troubky na Přerovsku nacházející se při soutoku Moravy s Bečvou. Během dvou dnů zahynulo devět obyvatel, nejvíce v jedné vsi či městě, a spadlo 150 domů. Důvodem zhroucení mnoha z nich způsobilo zejména to, že byly postaveny z nepálených cihel nebolí vepřovic, které voda velmi rychle nahlodala.

Dopady řádění tornáda na Moravě

Řádění tornáda zasáhlo i pojišťovny. Na pojistkách vyplatily výrazně víc než obvykle

Katastrofy spojené s počasím v posledních letech mění charakter. Dějí se na menším prostoru, ale způsobují větší škody. Podle pojišťoven roste zájem o pojistky pokrývající škody na majetku způsobené rozmary počasí.

Přečíst článek

Zaplaveny byly části Ostravy a Olomouce a povodeň se pomalu sunula dále na jih. Velká voda ale přišla i do části východních Čech, zejména na Divoké Orlici. Zaplavena byly mimo jiné nižší polohy Hradce Králové.

Na mnoha místech došlo k přerušení telefonního spojení, přívodů pitné vody a energií. Poslanecká sněmovna ještě v době kulminace vody schválila vyčlenění finanční pomoci zasaženým oblastem ve výši 900 milionů korun.

V Uherském Hradišti řeka Morava zaplavila historické centrum města. K dalším postiženým místům patřily Kroměříž, Veselí nad Moravou, Moravský Písek či Hodonín. Aby toho nebylo málo, 20. července způsobily nové intenzivní dešťové srážky druhou povodňovou vlnu, kvůli níž byl třetí povodňový stupeň opět vyhlášen v okresech Přerov, Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště.

Za konec záplav lze považovat 29. červenec, kdy byl odvolán třetí povodňový stav na veškerém území České republiky.

Ještě více obětí v Polsku

Ačkoliv se to v Česku příliš neví, tehdejší počasí a řeka Odra způsobila ještě větší neštěstí ve slezské části Polska, kde zahynulo 56 lidí, a v Německu. Ve Wroclawi se řeka zvedla o deset metrů, zaplaveno bylo kupříkladu město Frankfurt nad Odrou. Rozvodněná řeka Morava ničivě zasáhla i Slovensko a Rakousko.

Josef Höger: Hraniční Zámeček (výřez)

Jak vypadaly Čechy a Morava před stovkami let? To ukazuje výstava akvarelů Lichtenštejnů v Litomyšli

Vystavená díla pocházejí z prestižních Lichtenštejnských knížecích sbírek. Část z nich se nachází ve starších sbírkových fondech, některá byla pořízena teprve nedávno, a budou proto veřejnosti představena vůbec poprvé.

Přečíst článek

Povodeň prokázala mnohá selhání různých státních i soukromých orgánů, organizací a institucí. Chyběly protipovodňové plány, v mnoha podnicích byly porušovány bezpečnostní předpisy, technika byla ve špatném stavu, koryta mnoha řek byla neudržovaná. V prvních dnech zcela selhal výstražný systém, což se nejtragičtěji projevilo v Troubkách.

Nasledkem toho byl vznik republikového integrovaného záchranného systému, ke stanovení nových protipovodňových řádů a k odstranění řady velkých nedostatků na celém území České republiky, což vedlo k podstatnému zmírnění následků povodní v Čechách o pět let později.

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Požáry v Řecku v červenci 2023.

Týden v obrazech: Požáry v Řecku, záplavy v Indii, pieta za Sinéad i líté boje fotbalistek na MS

Přečíst článek
Letecký pohled na rozvodněnou Vltavu v centru Prahy 13. srpna 2002.

FOTOGALERIE: 20 let od tragických záplav v Praze. Pod vodou skončily Karlín, Troja, Kampa a další

Přečíst článek