Partneři projektu

Praha stále nemá stavební povolení na opravu Libeňského mostu

Praha stále nemá stavební povolení na opravu Libeňského mostu
ČTK
 ČTK

Praha a její firma Technická správa komunikací (TSK) zatím nemají stavební povolení na rekonstrukci Libeňského mostu, nyní řeší úpravy záměru na základě požadavků majitelů okolních nemovitostí. Až po vydání povolení bude možné určit, zda projekt odpovídá původnímu tendru na rekonstrukci, což požaduje opoziční ANO. Na dnešním jednání zastupitelů města to řekl náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti). Část soumostí již dělníci zbourali, TSK ve středu ohlásila, že v pondělí přestanou po mostě jezdit tramvaje a nahradí je autobusy.

Opozice dlouhodobě kritizuje, že i když původní tendr zahrnující jak přípravu projektu, tak stavbu počítal s rekonstrukcí mostu podle zpracované studie, nakonec z původní konstrukce zůstane jen minimum. „Z citlivé rekonstrukce bude demolice a postavení nového mostu,“ řekla Radmila Kleslová (ANO). Dodala, že z logiky věci je tak namístě se ptát, zda bude nová podoba projektu splňovat podmínky dané zákonem o zadávání veřejných zakázek.

Komplikace pro dopravu

Zastupitelé již začátkem roku pověřili Hřiba, aby jim k tomu podal informaci, v usnesení však scházel termín. Dnes zástupci ANO kritizovali náměstka za to, že informaci podal pozdě a až po urgenci ze strany kontrolního výboru. „Vadí mi, že se prodlužuje doba, kdy na mostě není doprava,“ řekl pak Jan Čižinský z opoziční Prahy Sobě.

Hřib uvedl, že již uskutečněná demolice takzvaného inundačního mostu zcela určitě odpovídá původnímu zadání soutěže. To, kolik zůstane z původního soumostí zachováno, pak podle něj bude jasné až po dokončení projektu a získání stavebního povolení. „Jsou tam požadavky třeba vlastníků sousedních nemovitostí, které my musíme respektovat, pokud to vůbec někdy chceme udělat,“ řekl náměstek.

Pavel Tykač

Tykač koupil ocelárny ve Velké Británii a Skandinávii

Společnost Sev.en Global Investments (GI), která patří do české energetické skupiny Sev.en podnikatele Pavla Tykače, kupuje od španělské firmy Celsa ocelárny ve Velké Británii a ve Skandinávii. Dvě ocelárny mají dohromady výrobní kapacitu dva miliony tun ocelářských produktů ročně. Hodnota transakce není známa.

Přečíst článek

Podle informačního tisku pro zastupitele je už nyní jasné, že finální podoba projektu se bude lišit od původní studie, na jejímž základě město rozhodlo o rekonstrukci. Z popudu jednoho z účastníků původního tendru se zakázkou zabývá také antimonopolní úřad (ÚOHS), který zatím nepravomocně rozhodl ve prospěch hlavního města a po podaném rozkladu nyní věc řeší znovu.

TSK ve středu oznámila, že od pondělí přestanou na mostě přes řeku jezdit tramvaje a nahradí je autobusy. Důvodem je podle firmy dlouhodobě špatný stav mostu a také to, že s nynějším ochlazením hrozí, že by most mohl být pro tramvaje kvůli počasí náhle uzavřen. To kritizuje Praha Sobě, která vládne v Praze 7. „Odůvodnění nízkými teplotami je zavádějící a slouží jen jako zástěrka dlouhodobé snahy rekonstrukci mostu prodloužit a prodražit. Nemá podklad v žádném odborném posudku, naopak je v rozporu s tím, k čemu došli experti z Kloknerova ústavu,“ uvedl šéf strany Adam Scheinherr.

Libeňský most je soumostí tvořené šesti mosty, byl postaven podle návrhu architekta Pavla Janáka v roce 1928 a nikdy nebyl opravován. Vedení Prahy za primátorky Adriany Krnáčové (ANO) v letech 2014 až 2018 počítalo se zbouráním mostu a jeho nahrazením novou konstrukcí, jeho nástupci ale v minulém volebním období rozhodli o opravě. Nakonec zřejmě vznikne na původních pilířích replika hlavního mostu podle Janákova návrhu.

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související