Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití.
Cla Donalda Trumpa nedávají od začátku do konce smysl, říká Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities a poradce premiéra. Cla byla tématem podcastu Realitního Clubu, protože se mohou promítnout i do cen bydlení v Česku. „Je zarážející, že na takto vrcholné úrovni se prosadí takto hloupý názor, podle kterého se má změnit celý mezinárodní obchod.“
Myšlenka bezpilotního letounu vznikla otázkou, jak nahradit pilotovaný vrtulník. Za deset let od nápadu má Primoco Ladislava Semetkovského bezpilotní letouny One 150, které brázdí nebe v patnácti zemích čtyř kontinentů. Jsou certifikované v civilní i vojenské oblasti.
Kladno se dostalo do hledáčku tuzemských developerů a jako lokalitu budoucnosti ho objevila i developerská skupina EBM. Rozvíjí tam hned dva developerské projekty nedaleko nádraží. Bydlení v největším středočeském městě je podle Jana Šulce, výkonného ředitele EBM a zároveň kladenského rodáka, levnější než v Praze. Celý rozhovor s Janem Šulcem najdete v tištěném magazínu Realitní Club.
Česko trpí nedostatečnou výstavbou. Každý rok by jen v Praze byla potřeba 20 tisíc nových bytů, což se ani zdaleka neděje. Tento deficit je natolik alarmující, že zasahuje nejenom segment vlastnického, ale i nájemního bydlení. Proč se v tuzemsku staví málo a jak to napravit? Porostou ceny bytů v příštím roce? A jak se bude vyvíjet nájemné? Celý rozhovor s Pavlem Klimentem najdete v tištěném magazínu Realitní Club.
Marcel Soural se svojí skupinou Trigema často vyráží z Prahy. V regionech, hlavně těch horských, staví hotely, apartmánové domy a sjezdovky. Loni nakupoval v Rokytnici, spadeno má i na Harrachov. Jak říká: „Akvizice řešíme vlastně neustále.“ Jaké proměny chystá v Rokytnici? Kdy začne skupina stavět na Šumavě? A má Marcel Soural nakupovat další vinice? Celý rozhovor s Marcelem Souralem najdete v tištěném magazínu Realitní Club.
Jaroslav Třešňák sice nepatří mezi nejznámější tuzemské developery. I když jeho skupina JTH staví rezidenční, hotelové i komerční projekty v Česku i Chorvatsku. Na Jadranu proměnil brownfield na moderní dovolenkový areál s luxusním hotelem. S hotelovou sítí Hilton, která pětihvězdu provozuje, má v plánu se spojit i v Teplicích nebo Karlových Varech.
Dagmar Štěpánová patří k nejvýraznějším českým architektkám. Spolu se svým studiem Formafatal se podepsala hned pod několik oceňovaných projektů. Nejenom v Česku. Architektka, která dává přednost surovým materiálům jako je hlína, beton nebo ocel, se prosadila i ve Střední Americe.
Erik Petrus projektuje v Česku, staví ale v Indonésii. Je to tam totiž mnohem jednodušší. Stavební povolení na rozdíl od tuzemska tam totiž získáte desetkrát rychleji. Staví se tam navíc mnohem víc a lépe. V Česku jsme podle jeho slov zamrzli v minulém století.
Po dvou letech půstu Dušan Kunovský, největší český stavitel bytů, opět vyráží s jarním oživením na trh, aby potvrdil svou pozici jedničky v bytové výstavbě v Praze. Pro letošní rok má plán prodat tisíc bytů. A jak říká, nevidí důvod, aby tento cíl nebyl naplněn.
Poptávka po nemovitostech loni klesla a dopadlo to na ceny. I když ty na primárním trhu neklesaly tak výrazně jako na tom sekundárním. S klesajícími sazbami a "zlevňováním" hypoték vyhlíží realitní trh lepší časy. A právě růst je hlavním tématem aktuálního čísla magazínu Realitní Club. Blíže k obsahu magazínu hovoří jeho autoři, Petra Jansová a Dalibor Martínek, v dalším díle stejnojmenného podcastu.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
