Karel Pučelík: Od schůzky Trumpa s Putinem moc neočekávejme
Donald Trump se za pár hodin setká na Aljašce s Vladimirem Putinem. Co můžeme čekat? Putin bude tvrdý, rozhodně nepřišel ustupovat. A Trump? Doufejme, že chce ze setkání vytěžit víc než jen pěknou fotku.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem od začátku plánování provázejí pochybnosti. Problémem je zejména to, že summit příliš připomíná velmocenskou politiku, kdy se silní hráči dohodnou a pak svou vůli vnutí zbytku světa.
Z rokování jsou vyloučeni evropští lídři, přestože právě oni velkou měrou podporují ukrajinskou armádu a vydávají miliardy na zbrojení a humanitární pomoc. Evropské země se v neposlední řadě staly novým domovem pro statisíce ukrajinských uprchlíků. Zejména v posledních měsících evropské vlády vyvinuly velké úsilí a přišly s několika iniciativami. Velmi pravděpodobně také budou garanty mírového plánu.
Co je však úplně nejhorší – za zavřenými dveřmi zůstane i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Hrozí tedy, že se Trump s Putinem dohodne na kompromisu, který bude pro Ukrajinu nepřijatelný. Trump se sice předevčírem s evropskými lídry dohodl, že nepřistoupí na žádné územní požadavky bez schválení Kyjeva, a také že příští jednání proběhne v širším kruhu – leč víme, jak je Trump nepředvídatelný. Zvláště když víme, že Putin rozhodně nebude vstřícným protihráčem.
Drtivá většina Němců je přesvědčena, že páteční schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem nepřinese příměří ve válce na Ukrajině. Vyplývá to z průzkumu pro veřejnoprávní televizi ZDF, podle něhož jen 13 procent dotázaných očekává, že se Trumpovi podaří vyjednat klid zbraní; 84 procent lidí si to nemyslí.
Putin s Trumpem příměří na Ukrajině nedohodnou, myslí si drtivá většina Němců
Politika
Putin v roli Stalina
Z mnoha komentářů vyplývá, že aljašská schůzka je vítězstvím Moskvy, aniž by vůbec začala. Formát jeden na jednoho vyhovuje hlavně Putinovi a zapadá do jeho stylu. Rusko se opět účastní vrcholného summitu a on sám může určovat běh dějin podobně jako Stalin na Jaltě nebo v Postupimi. Trump mu setkáním mezi čtyřma očima dal dárek, který mu Joe Biden dlouhodobě odmítal věnovat.
Ke spravedlivému míru je ještě dlouhá cesta. Putin se odmítá se Zelenským setkat, natož aby s Ukrajinou jednal jako se svrchovaným státem. Z jeho předchozích vyjádření je patrné, že pro něj kompromisy nejsou atraktivní možností. Těžko lze očekávat, že by z jednání dobrovolně odešel bez nějakého územního zisku nebo alespoň slibu na zastavení integrace Ukrajiny do západních struktur.
Putinovi jde o hodně. Dost možná hraje o všechno. „Putinovi nejde jen o vítězství. On ho potřebuje,“ uvádí moskevský korespondent Sky News Ivor Bennett. „Tři a půl roku poté, co nařídil invazi na Ukrajinu, musí tato válka skončit viditelným vítězstvím ruského prezidenta. Nesmí to být zbytečné. V sázce je jeho odkaz,“ dodává. Ústupky mohou jeho kariéru - a jeho samotného – zlikvidovat. Někdo takový nebude vstřícný.
Pokud Vladimir Putin po pátečním summitu na Aljašce neodsouhlasí konec války, bude to mít vážné důsledky, řekl bez dalších podrobností Donald Trump. Evropští lídři byli pro tento případ sdílnější. Chtějí jít cestou ekonomických sankcí.
Trump: Pokud Putin nepřistoupí na mír, Rusko ponese důsledky
Politika
Mistr velkých gest
A pak tu máme druhou stranu. Donald Trump v pozici vyjednavače představuje problematickou figuru. Mluví se o něm jako o „mistru dohod“, zvláště v byznysu, ale zároveň vidíme výsledky jeho politických jednání. Kde je například mír na Ukrajině, který slíbil vyjednat za 24 hodin? Jistě můžete namítnout, že to byl výrok z kampaně, kde se siláckými řečmi nešetří. Pojďme si tedy trochu osvěžit paměť.
Trump se s Putinem setkal v průběhu prvního mandátu nejméně šestkrát. Pořádaly se tiskové konference, hodně se fotilo, když ale přijde na reálné výsledky, moc jich nebylo. V případě setkání z roku 2018, kde se řešilo třeba ruské vměšování do amerických prezidentských voleb, sklidil Trump kritiku za příliš měkký přístup.
Pro ilustraci je dobré zmínit i tři setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. První dojem nezní špatně. Trump například byl prvním úřadujícím americkým prezidentem, který vstoupil na půdu Severní Koreje. Reálný posun však byl opět mizivý.
Trump má summity rád. Rád se fotí, rád pořádá tiskové konference a rád vystupuje po boku mocných. Jsou to ale ve výsledku jen velká gesta, ne pečlivě vystavěná zahraniční politika. S člověkem, který rád tráví čas v záři reflektorů, také může být jednoduché manipulovat.
Co tedy od aljašské schůzky čekat? Raději nemějme přehnaná očekávání.
