Budoucnost českého stavebnictví? Dřevostavby by mohly tvořit až čtvrtinu nových projektů
Dřevostavby by v roce 2035 mohly tvořit až čtvrtinu nově postavených budov v Česku. Cestou k tomu je i úprava stavebních norem, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle připravované Surovinové politiky pro dřevo by to pomohlo zvýšit přidanou hodnotu celého odvětví, posílit domácí ekonomiku i snížit uhlíkovou stopu, uvedl Výborný. Dodal, že české dřevo by se mělo více využívat a zpracovávat v tuzemsku a méně vyvážet do zahraničí.
„Cílem surovinové politiky je zvýšit využívání a zpracování dřeva v České republice. Jsme dnes v situaci, že se více než 30 procent dřeva, které se u nás vytěží, vyváží do zahraničí a velmi často se tam zpracovává. Tam se přidá důležitá přidaná hodnota a poté se k nám vrací zpátky. Toto musíme změnit,“ uvedl ministr.
Jednou z cest, jak zvýšit využívání dřeva ve stavebnictví, je podle něj zavedení stavebních norem pro dřevostavby s požární výškou 12 až 22,5 metru. Jejich absence často stavebníky odrazuje. Podle vrchního ředitele ministerstva průmyslu a obchodu Eduarda Muřického se například ekonomicky nevyplatí budovat nižší bytové domy, nové normy by tuto možnost víc zpřístupnily.
V Česku se v současnosti staví ze dřeva méně než jinde v Evropě. V roce 2022 byl podíl dřevostaveb na výstavbě rodinných domů u v ČR 14,1 procenta, v Německu to bylo 29 procent, v Rakousku 33 procent a ve Švédsku 90 procent.
V českých lesích se ročně vytěží 14 až 15 milionů krychlových metrů dřeva, roční přírůstek je zhruba o pět milionů krychlových metrů vyšší. Kapacity na zpracování dřeva jsou podle Výborného v Česku dostatečné. Ministerstvo zemědělství chce podle Výborného dřevostavby podpořit i tak, že aspoň 20 procent dřeva by se mělo využívat při stavbách či rekonstrukcích objektů rezortu. Dřevostavbou je i budova Lesů ČR v Chocni, státní podnik vybudoval ze dřeva již více svých objektů. Podobně by mohla postupovat i další ministerstva a státní organizace.
Dokument Surovinová politika pro dřevo vznikl ve spolupráci ministerstev zemědělství, průmyslu a obchodu a životního prostředí a projedná ho vláda. Vývoj dostupnosti dřeva by se měl periodicky vyhodnocovat a sloužit jako podklad pro další rozhodování státu i soukromých firem. Vzniká také úplný katalog dřevěných výrobků pro stavebnictví.
Lukáš Zrůst, spolumajitel investiční skupiny Progresus, která má v portfoliu největšího českého výrobce dřevostaveb RD Rýmařov, sdílel své názory a zkušenosti s dřevostavbami v rámci debaty největšího světového think-tanku sdružujícího profese kolem developmentu, urbanismu a architektury Urban Land Institute (ULI). 
Dřevostavby jsou na vzestupu a neměly by se přeregulovat
Reality
Poptávka po dřevostavbách zůstala loni v ČR meziročně stabilní, a to navzdory tomu, že stavební produkce klesala. Důvodem je, že se dřevostavby staví několikanásobně rychleji než tradiční stavby z cihel a oceli, a tím pádem je neovlivnil loňský nárůst cen stavebních materiálů a prací. Stagnovaly také průměrné ceny dřevěných hrubých staveb, zvedly se naopak ceny dřevěných staveb na klíč. Oproti předešlým rokům se loni zvýšil také zájem o stavbu veřejných budov ze dřeva. Tvrdí to ředitelka Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) Lenka Trandová.
Nižší cena i rychlejší výstavba. I díky tomu si dřevostavby loni udržely zájem trhu
Reality
Dobrá zpráva pro všechny milovníky turistiky, a že jich v Česku je nepočítaně, je společná iniciativa organizace Via Czechia a Lesy ČR, jejímž výsledkem je projekt útulen usazených ve vytipovaných turistických lokalitách.
FOTOGALERIE: Čeští turisté plesají. Dostanou možnost pohodlného přespání
Enjoy
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
