Dřevostavby jsou na vzestupu a neměly by se přeregulovat

Lukáš Zrůst, spolumajitel investiční skupiny Progresus, která má v portfoliu největšího českého výrobce dřevostaveb RD Rýmařov, sdílel své názory a zkušenosti s dřevostavbami v rámci debaty největšího světového think-tanku sdružujícího profese kolem developmentu, urbanismu a architektury Urban Land Institute (ULI).

Spolu s ním debatovali ředitel Skanska Residential Petr Michálek a známý architekt Jakub Cigler. V rámci diskuze se dotkli nejen udržitelnosti dřevostaveb, ale také problematiky financování projektů ze dřeva a jejich regulace.

Březnovou akci probíhající v Praze navštívilo více než 100 lidí z řad špiček českého developmentu, investorů, podnikatelů ve stavebnictví a zástupců bank a investičních fondů. Debata se věnovala současným finančním a legislativním podmínkám staveb ze dřeva v České republice. Akci moderoval zakladatel skupiny Grafton Property Partners a zároveň Founding Partner ULI Czech Republic Radek Kučera.

Všichni diskutující kvitovali dlouho očekávané změny upravující výškový limit dřevostaveb na 22,5 metru, přičemž Lukáš Zrůst ze skupiny Progresus zdůraznil význam oborové spolupráce pomáhající měnit zažité představy ve společnosti: „Přestože Rýmařov už v roce 2010 postavil 400 bytů v kombinaci beton-dřevo, tak až projekty takových značek jako Skanska vnímá běžný člověk jako záruku, že bytový dům může být ze dřeva.“ Přitom právě stavby ze dřeva představují jednu z cest, jak naplňovat stále vyšší nároky na udržitelnost staveb, což potvrdil i Petr Michálek ze Skanska Residential: „Požadavky na udržitelnost budou tak neuvěřitelně růst, že konvenční metody výstavby nebudou možné.“

Investice do udržitelných projektů: na Západě jasný trend, u nás zatím opatrný rozjezd

Rostoucí význam dřevostaveb v udržitelném stavebnictví potvrdil také architekt Jakub Cigler, který se navíc domnívá, že hodnota domů z konvenčních materiálů bude klesat a banky v budoucnu do takových projektů nebudou chtít investovat. Financování udržitelných projektů se dotkl i Zrůst, který vnímá posun v myšlení bank a jejich snahu o podporu. Zmínil však dosavadní absenci jasných kritérií, jimiž by bylo možné se u žádostí o kapitál řídit.

Všichni diskutující se shodli na tlaku ze západní Evropy, kde jsou investice do environmentálně udržitelných projektů jasným trendem. Debatující shodně přikládají omezený význam regulacím, které by se týkaly podílu použití dřeva v projektech. „Nepřeregulovat, nenutit, ale vysvětlovat,“ shrnul Lukáš Zrůst a Petr Michálek doplnil: „Ve světě tomu jde hodně naproti veřejný sektor. Tím viditelným lídrem a příkladem má být stát a státní instituce.“

Diskusi na ESG téma, které velmi rezonuje i v industriálním developmentu, uzavřel Lukáš Zrůst důrazem na opomíjené „S“, neboli sociální aspekt udržitelných projektů: „Es bude čím dál důležitější a věřím, že získávat pracovníky do průmyslových a logistických provozů bude do budoucna snazší, a to díky tomu, že nabídneme pracovní prostředí, které bude zdravé, rozvíjející a podporující.“

Jak se zachraňují ruiny? Místo kurníků a kůlen stojí moderní dřevostavba i zčásti zachovaný mlýn

Enjoy

Ze starého mlýna se podařilo zachovat jen část, a tak kus obvodové stěny a někdejší ruina dnes slouží jako kancelář. Na vesnickém statku si ale mladá rodina nechala postavit i nový rodinný dům. Ten stojí na místě, kde v minulosti bývaly kurníky a hospodářské kůlny.

Petra Jansová

Přečíst článek

Nižší cena i rychlejší výstavba. I díky tomu si dřevostavby loni udržely zájem trhu

Reality

Poptávka po dřevostavbách zůstala loni v ČR meziročně stabilní, a to navzdory tomu, že stavební produkce klesala. Důvodem je, že se dřevostavby staví několikanásobně rychleji než tradiční stavby z cihel a oceli, a tím pádem je neovlivnil loňský nárůst cen stavebních materiálů a prací. Stagnovaly také průměrné ceny dřevěných hrubých staveb, zvedly se naopak ceny dřevěných staveb na klíč. Oproti předešlým rokům se loni zvýšil také zájem o stavbu veřejných budov ze dřeva. Tvrdí to ředitelka Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) Lenka Trandová.

ČTK

Přečíst článek

I Norové jsou chataři. Dávno už však neodpočívají ve srubech, ale v moderních dřevostavbách. Jedna je i na Zlínsku

Reality

Nejenom Češi jsou národem chatařů a chalupářů. Svojí hytte, tedy chatku, vlastní více než čtvrtina Norů. V minulosti to byly spíš sruby z neotesaných klád, aktuálně jde o moderní dřevostavby s veškerým pohodlím. Jedno mají ale společné, stojí uprostřed přírody daleko od civilizace. Jedna taková stojí i poblíž Luhačovic.

Petra Jansová

Přečíst článek