Partneři projektu

Dřevostavby jsou na vzestupu a neměly by se přeregulovat

Chatu na Lipně navrhlo studio Les Archinautes.
Se svolením Petra Poláka
Komerční spolupráce

Lukáš Zrůst, spolumajitel investiční skupiny Progresus, která má v portfoliu největšího českého výrobce dřevostaveb RD Rýmařov, sdílel své názory a zkušenosti s dřevostavbami v rámci debaty největšího světového think-tanku sdružujícího profese kolem developmentu, urbanismu a architektury Urban Land Institute (ULI).

Spolu s ním debatovali ředitel Skanska Residential Petr Michálek a známý architekt Jakub Cigler. V rámci diskuze se dotkli nejen udržitelnosti dřevostaveb, ale také problematiky financování projektů ze dřeva a jejich regulace.

Březnovou akci probíhající v Praze navštívilo více než 100 lidí z řad špiček českého developmentu, investorů, podnikatelů ve stavebnictví a zástupců bank a investičních fondů. Debata se věnovala současným finančním a legislativním podmínkám staveb ze dřeva v České republice. Akci moderoval zakladatel skupiny Grafton Property Partners a zároveň Founding Partner ULI Czech Republic Radek Kučera.

Všichni diskutující kvitovali dlouho očekávané změny upravující výškový limit dřevostaveb na 22,5 metru, přičemž Lukáš Zrůst ze skupiny Progresus zdůraznil význam oborové spolupráce pomáhající měnit zažité představy ve společnosti: „Přestože Rýmařov už v roce 2010 postavil 400 bytů v kombinaci beton-dřevo, tak až projekty takových značek jako Skanska vnímá běžný člověk jako záruku, že bytový dům může být ze dřeva.“ Přitom právě stavby ze dřeva představují jednu z cest, jak naplňovat stále vyšší nároky na udržitelnost staveb, což potvrdil i Petr Michálek ze Skanska Residential: „Požadavky na udržitelnost budou tak neuvěřitelně růst, že konvenční metody výstavby nebudou možné.“

Investice do udržitelných projektů: na Západě jasný trend, u nás zatím opatrný rozjezd

Rostoucí význam dřevostaveb v udržitelném stavebnictví potvrdil také architekt Jakub Cigler, který se navíc domnívá, že hodnota domů z konvenčních materiálů bude klesat a banky v budoucnu do takových projektů nebudou chtít investovat. Financování udržitelných projektů se dotkl i Zrůst, který vnímá posun v myšlení bank a jejich snahu o podporu. Zmínil však dosavadní absenci jasných kritérií, jimiž by bylo možné se u žádostí o kapitál řídit.

Všichni diskutující se shodli na tlaku ze západní Evropy, kde jsou investice do environmentálně udržitelných projektů jasným trendem. Debatující shodně přikládají omezený význam regulacím, které by se týkaly podílu použití dřeva v projektech. „Nepřeregulovat, nenutit, ale vysvětlovat,“ shrnul Lukáš Zrůst a Petr Michálek doplnil: „Ve světě tomu jde hodně naproti veřejný sektor. Tím viditelným lídrem a příkladem má být stát a státní instituce.“

Diskusi na ESG téma, které velmi rezonuje i v industriálním developmentu, uzavřel Lukáš Zrůst důrazem na opomíjené „S“, neboli sociální aspekt udržitelných projektů: „Es bude čím dál důležitější a věřím, že získávat pracovníky do průmyslových a logistických provozů bude do budoucna snazší, a to díky tomu, že nabídneme pracovní prostředí, které bude zdravé, rozvíjející a podporující.“

Na místě vesnických ruin stojí nový moderní dům.

Jak se zachraňují ruiny? Místo kurníků a kůlen stojí moderní dřevostavba i zčásti zachovaný mlýn

Ze starého mlýna se podařilo zachovat jen část, a tak kus obvodové stěny a někdejší ruina dnes slouží jako kancelář. Na vesnickém statku si ale mladá rodina nechala postavit i nový rodinný dům. Ten stojí na místě, kde v minulosti bývaly kurníky a hospodářské kůlny.

Přečíst článek

ilustrační foto; Freedomek v Tachově.

Nižší cena i rychlejší výstavba. I díky tomu si dřevostavby loni udržely zájem trhu

Poptávka po dřevostavbách zůstala loni v ČR meziročně stabilní, a to navzdory tomu, že stavební produkce klesala. Důvodem je, že se dřevostavby staví několikanásobně rychleji než tradiční stavby z cihel a oceli, a tím pádem je neovlivnil loňský nárůst cen stavebních materiálů a prací. Stagnovaly také průměrné ceny dřevěných hrubých staveb, zvedly se naopak ceny dřevěných staveb na klíč. Oproti předešlým rokům se loni zvýšil také zájem o stavbu veřejných budov ze dřeva. Tvrdí to ředitelka Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) Lenka Trandová.

Přečíst článek

Chatka na Zlínsku je inspirována Skandinávií.

I Norové jsou chataři. Dávno už však neodpočívají ve srubech, ale v moderních dřevostavbách. Jedna je i na Zlínsku

Nejenom Češi jsou národem chatařů a chalupářů. Svojí hytte, tedy chatku, vlastní více než čtvrtina Norů. V minulosti to byly spíš sruby z neotesaných klád, aktuálně jde o moderní dřevostavby s veškerým pohodlím. Jedno mají ale společné, stojí uprostřed přírody daleko od civilizace. Jedna taková stojí i poblíž Luhačovic.

Přečíst článek

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Freedomek v Tachově.

Budoucnost českého stavebnictví? Dřevostavby by mohly tvořit až čtvrtinu nových projektů

Přečíst článek