Národní bezpečnostní úřad se zabývá nedělním výrokem vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka (za Motoristy) o informacích k sankcím vůči Rusku. Jako důvěrné by je neměl znát. Napsal to server iROZHLAS. Úřad serveru potvrdil, že se začal zabývat objasňováním možného bezpečnostního incidentu.
V souladu se svou působností v oblasti ochrany utajovaných informací se Národní bezpečnostní úřad zabývá zjišťováním, prověřováním a vyhodnocováním všech skutkových okolností dané věci, sdělil serveru za úřad Milan Radosta.
Turek v nedělním diskusním pořadu České televize hovořil o dvacátém sankčním balíčku, který chystá Evropská unie proti Rusku. „Jsou tam tvrdé sankce ve vztahu k Rusku, které jsou ale v utajeném režimu, takže je tady nemůžu říkat,“ uvedl. Server poznamenal, že sankce se zpravidla projednávají, vyřizují a schvalují v důvěrném režimu, k čemuž je nutné mít osvědčení Národního bezpečnostního úřadu, které Turek nemá.
Podle zdrojů redakce je pravděpodobné, že si Národní bezpečnostní úřad pozve Turka k vysvětlení. Turek se může seznamovat s poznatky v nejnižším stupni vyhrazené. Takové povolení mu vydalo ministerstvo životního prostředí. Jako poslanec má přístup k utajovaným informacím, ale jen v rozsahu nezbytném pro výkon funkce.
Dalibor Martínek: Sto dní vlády. Za Macinku to nemůže nebýt pětka
Prezident Petr Pavel nechce posuzovat sto dní vlády. Je to logické, rád by měl s vládou kultivované vztahy. Což se zejména kvůli elementu Macinka ne úplně daří. Nicméně, jak tedy posoudit těchto sto dní s Babišem v čele. Pojďme na fakta.
Ministr Igor Červený odvolal ředitele Správy Krkonošského národního parku Robina Böhnische. Bez vysvětlení, bez představení nové koncepce a bez širší debaty. V české politice to obvykle znamená jediné: plán možná existuje, ale veřejnost se o něm dozví až ve chvíli, kdy bude pozdě něco řešit.
Když se dnes mluví o hrozbě uzavření Hormuzského průlivu, diskuse se obvykle omezuje na cenu ropy a benzinu. Skutečná „černá labuť“ globální ekonomiky ale nepáchne benzinem, nýbrž sírou. Bez ní si totiž nekoupíte nový telefon ani pračku, ledničku, troubu či televizi.
Pohled do aktuálních obchodních statistik OEC (Observatory of Economic Complexity) odhaluje geopolitický uzel, který by měl strašit každého nákupčího v technologickém sektoru. Státy v bezprostřední blízkosti průlivu – Spojené arabské emiráty, Katar, Saúdská Arábie a Kuvajt – ovládají polovinu světového exportu surové síry. Tato surovina není jen základem pro výrobu hnojiv, která sytí planetu. Je to strategická surovina pro dnešní a zítřejší digitální věk. Neviditelným způsobem vstupuje do výroby všeho, co není s trochou nadsázky z doby kamenné.
Aby se z kusu křemíku stal procesor ve vašem telefonu nebo řídicí jednotka v automobilu, musí projít stovkami lázní v tzv. ultra-čisté kyselině sírové. Ta slouží k dokonalému odstranění organických nečistot a fotorezistů v prostorách, kde se čipy vyrábějí.
Proto asijští tygři, jako Čína, Jižní Korea a Tchaj-wan dovážejí miliony tun surové síry z Perského zálivu, aby ji posléze ve svých specializovaných chemičkách transformovali na onu ultra čistou kyselinu. Blokáda Hormuzského průlivu tak neznamená jen drahý benzín, ale také uzavření „sirného kohoutku“ pro Asii. Přičemž bez stabilních dodávek síry se linky v TSMC, největšího výrobce čipů a polovodičů na světě, nezpomalí. Ony se zastaví. Stejně jako v Samsung Electronics, světové dvojce.
Evropa sice přímo ze Zálivu síru pro své technologie téměř nedováží, a tak se tento nerost v našich tabulkách strategických rizik často neobjevuje. Jsme však stoprocentně závislí na finálním produktu – čipech a polovodičích.
Přerušení dopravy v Hormuzu hrozí řetězovou reakcí: Čína přijde o 40 procent vstupů síry, cena kyseliny na světových trzích vystřelí do nebes a asijští výrobci čipů začnou upřednostňovat vlastní domácí trhy. Evropský automobilový průmysl, který se stále vzpamatovává z post-covidových šoků, by se mohl vrátit do situace, kterou jsme před pár lety nazývali čipovou krizí. Automobilky si pronajímaly volné plochy, aby na nich mohly umístit rozdělaná auta. Třeba kvůli jednomu jedinému chybějícímu čipu.
Jiří Tyleček: Co dalšího nám může unikat z Perského zálivu?
I lidé, kteří nejsou napojeni na finanční trh, si uvědomují, jak důležitý je Perský záliv pro trh s uhlovodíky. Ten stále hraje částečnou nebo přímou roli ve většině dodavatelských řetězců nezbytných pro fungování ekonomiky.
Poučení z covidu a rozbití nadnárodních dodavatelských řetězců Evropu poučilo a dnešním trendem je vedle deglobalizace také intenzivnější de-risking. Nemůžeme ale mluvit o technologické suverenitě Evropy, pokud budeme ignorovat základní chemii na začátku výrobního řetězce. Síra ze Zálivu je připomínkou, že globální ekonomika je propojena neviditelnými nitkami, které nekončí u energetických surovin.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Válka v zálivu má nečekaného vítěze. Saúdové na ropě vydělávají víc než před ní
Soud v ruském Čeljabinsku zakázal šíření oscarového dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi, který vznikl v česko-dánské koprodukci. Informoval o tom server Mediazona s odkazem na reportéra přítomného v soudní síni. U jednání byla zastoupena pouze žalující strana, zákaz následně potvrdila i státní agentura TASS.
Oceněný snímek sleduje působení válečné propagandy na ruských školách v době invaze na Ukrajinu. Natočil jej režisér a zároveň jeden z protagonistů filmu Pavel Talankin, který pracoval jako učitel ve městě Karabaš v Čeljabinské oblasti.
O návrhu prokurátora Jevgenije Tumšina rozhodovala soudkyně Ksenija Bucharinovová. Žaloba požadovala zákaz přístupu k filmu ze tří konkrétních internetových adres, a to v zájmu blíže neurčeného okruhu osob. Podle prokuratury snímek zobrazuje „všeobecnou militarizaci“ a vyjadřuje „negativní postoj ke speciální vojenské operaci“, jak Moskva označuje válku proti Ukrajině. Film je podle žalobce namířen také proti současnému režimu. V jedné scéně se navíc objevuje bílomodrobílá vlajka, kterou ruské úřady spojují s legií Svoboda Rusku bojující na straně Ukrajiny.
Prokuratura označila obsah filmu za „propagandu extremismu a terorismu“ a upozornila i na to, že ve snímku jsou záběry nezletilých bez souhlasu rodičů. Soud žalobě vyhověl.
Film kritizoval také režisér Nikita Michalkov, podle kterého se Talankin mohl inspirovat americkou příručkou pro sabotáže, aby vykreslil ruské školství jako prostředí „ideologického nátlaku“.
Jak čelit Trumpovi? EU má v rukou silné páky vůči USA
Německo společně s partnery v Evropské unii mapuje slabiny americké ekonomiky a dodavatelských řetězců, aby bylo připraveno na případné budoucí spory se Spojenými státy. Podle agentury Bloomberg chce Berlín vytvořit mezi členskými státy shodu na tom, jak využít evropský vliv, pokud by se vztahy s Bílým domem vyostřily.
Po udělení Oscara se případem začala zabývat i rada pro lidská práva při úřadu ruského prezidenta. Ta vyzvala organizátory cen Oscar i UNESCO, aby prověřili, zda snímek splňuje etické a právní standardy.
Čeští producenti Alžběta Karásková a Radovan Síbrt tato obvinění odmítli. Zdůraznili, že dokument vznikal pod dohledem mezinárodních odborníků a podle nejvyšších etických i právních standardů. Ruská tvrzení označili za nepravdivá a za součást propagandy, která má odvést pozornost od skutečných problémů. Tvůrci podle nich zároveň dbali na to, aby účastníci filmu nebyli vystaveni riziku postihu, a usilovali o odhalení zneužívání nezletilých k propagandě.
Související
Rusko vyřadilo z voleb jedinou protiválečnou stranu. Policie zatýkala její stoupence
