Ruské soudy se činí. Za špionáž či vlastizradu jsou odsuzováni i dva lidé denně
Ruské soudy za prvních šest měsíců letošního roku vynesly 224 rozsudků v případech vlastizrady, vyzvědačství a utajované spolupráce s cizími státy. Je to rekord v moderních dějinách země, napsal server The Moscow Times.
Soudy podle analýzy zveřejněné portálem Pervyj otděl během 117 pracovních dní prvního pololetí vynesly verdikty nad celkem 232 lidmi, tedy v průměru stihly odsoudit téměř dva lidi za den.
Všechny verdikty byly odsuzující a všichni obžalovaní dostali tresty, které si odpykají ve vězení.
Od začátku války Ruska proti Ukrajině bylo celkem 774 lidí odsouzeno podle paragrafů postihujících vlastizradu, špionáž a důvěrnou spolupráci s cizími státy.
Rusko úmyslně odpojilo okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu od dodávek proudu v rámci příprav na její zapojení do vlastní sítě, uvedl šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na sociální síti X. Největší jaderná elektrárna v Evropě je odpojená od vnějšího napájení déle než týden, elektřinu pro chlazení odstavených reaktorů vyrábí dieselové generátory. Šéf ukrajinského jaderného dozoru Oleh Korikov podle médií varoval před hrozbou jaderné havárie.
Ukrajince znepokojuje ruská aktivita kolem Záporožské jaderné elektrárny
Zprávy z firem
Tempo narostlo po vpádu na Ukrajinu
The Moscow Times připomněly, že před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 byly podobné případy docela vzácné, tedy v průměru soudy vyhlašovaly jeden rozsudek za vlastizradu za měsíc. Pak ale tempo prudce vzrostlo - na 14 verdiktů měsíčně v roce 2023, 30 v roce 2024 a už 39 v prvním pololetí letošního roku.
Zvláštností posledních let je také mimořádné utajení: od roku 2023 soudy v průměru nezveřejňují jména 60 procent obviněných, tedy tří z pěti, s odkazem na "utajovanou informaci".
Zmíněné údaje nezahrnují údaje z okupovaných území Ukrajiny, podotkl sever.
Množství rozsudků v případech vlastizrady a špionáže roste souběžně s teroristickými případy. Pervyj otděl předvídá, že do konce roku ruské soudy stihnou odsoudit více než 500 lidí za špionáž a okolo 1500 za terorismus.
Loni v prosinci ruský prezident Vladimir Putin požadoval od příslušníků bezpečnostních složek a tajné služby, aby „aktivněji odhalovali špiony a zrádce“, a domáhal se zvýšení kvality práce zvláštních služeb při potírání činnosti zahraničních rozvědek a organizátorů sabotáží a teroristických útoků, připomněl portál.
Rozhodné vítězství populistů neznamená, že Česko bude jako Maďarsko. Není ale jasné, jakou cenu zaplatí vláda Andreje Babiše za většinu v parlamentu, píše polský list Rzeczpospolita o výsledcích českých parlamentních voleb. Vítězství Babiše nemusí znamenat špatnou zprávu ani pro Polsko, ani pro Evropu, míní další polský deník Gazeta Wyborcza, podle kterého pragmatik Babiš nebude českou verzí Viktora Orbána a zvrat v dosavadní prozápadní české politice je málo pravděpodobný.
V Česku vyhrál nacionalismus ve verzi light, píší Poláci o volbách
Politika
V září 2022 byl ruský novinář Ivan Safronov odsouzen na 22 let vězení za údajnou spolupráci s českou rozvědkou, verdikt následně potvrdil odvolací soud i ruský nejvyšší soud. Safronov od počátku jakoukoliv vinu odmítal a nepřistoupil ani na dohodu s vyšetřovateli, aby dosáhl mírnějšího trestu. Zdůrazňuje, že se věnoval jen žurnalistice a neměl přístup ke státním tajemstvím. Obvinění přičítá snaze ruské tajné služby o výrobu špionů, když ty skutečné je těžké dopadnout.
Některá nezávislá ruská média už dříve uvedla, že Safronov byl potrestán za své reportáže o vojenských zakázkách, které popudily ministerstvo obrany. Český ministr zahraničí Jan Lipavský po odsouzení žurnalisty řekl, že tvrzení o Safronovově spolupráci s českou rozvědkou je asi stejně důvěryhodné jako tvrzení, že Rusko osvobozuje Ukrajinu. „Jsou to nesmysly,“ prohlásil. Vysoký trest pro Safronova - vyšší než ruské soudy obvykle udělují za vraždy - je považován za úder proti ruským médiím v souvislosti se zesíleným tlakem Kremlu proti svobodě slova od invaze na Ukrajinu, napsala dříve agentura Reuters.
