Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

The Economist: Daniel Křetínský se stal jedním z nejvlivnějších byznysmenů Evropy

Daniel Křetínský
ČTK
Stanislav Šulc

V uplynulých 12 měsících se jen málokterému investorovi podařilo tak masivně navýšit své podíly ve velkých firmách jako českému podnikateli Danielu Křetínskému. Podle prestižního magazínu The Economist se z „české sfingy“ stal jeden z nejvlivnějších podnikatelů Evropy. Vyplácí se mu tak investice do odvětví nabízející nejdůležitější potřeby, jako je maloobchod nebo energetika.

Od února 2025, kdy Daniel Křetínský dotáhl do úspěšného konce stažení společnosti Metro z burzy, po letošní leden, kdy učinil nabídku na odkup obřího retailového řetězce Fnac Darty, prožívá český miliardář jedno z nejrušnějších, ale také nejúspěšnějších období své kariéry. A stalo se tak symbolicky v roce, kdy oslavil padesáté narozeniny.

Po ovládnutí Metra Křetínský učinil svou dosud největší akvizici, když koupil britskou společnost International Distributions Services provozující Royal Mail. Ale ani tím jeho bohatý rok neskončil, protože v listopadu se stal jedním z největších podílníků v globálním energetickém podniku TotalEnergies.

„V posledních několika letech se tak tiše stal jedním z nejvlivnějších podnikatelů na kontinentu a nashromáždil jmění v hodnotě přibližně deseti miliard dolarů,“ uvedl The Economist. Dodejme, že podle českého Forbesu činí jmění Daniela Křetínského 284 miliard, tedy při aktuálním kurzu téměř 14 miliard dolarů. „Jeho byznysový přístup spočívá v tom, že se nezaměřuje na nová, okázalá odvětví, ale na ta, která uspokojují základní potřeby spotřebitelů. I když stále věří v potenciál Evropy, obává se, že ji srazí nedostatek pragmatismu,“ dodává The Economist, kterému Daniel Křetínský poskytl rozhovor.

Daniel Křetínský

Větrný paradox britské energetiky: Jak Daniel Křetínský vydělal miliardy na elektřině, která se nesměla vyrobit

Zisky z energetické krize dál přepisují mapu evropského byznysu. Český miliardář Daniel Křetínský si v roce 2024 vyplatil z britských energetických aktiv dividendu 320 milionů liber. Příběh, který za touto částkou stojí, odhaluje hluboké rozpory britské energetické transformace i to, jak se z technických omezení sítě stal výnosný byznys.

Přečíst článek

Z energetiky do maloobchodu

The Economist dále popisuje Křetínského cestu zejména od založení EPH. V první fázi se podle magazínu Křetínský orientoval na „špinavá aktiva“, jichž se původní investoři museli narychlo zbavovat kvůli tlaku ze strany institucí či globálních investičních hráčů. V důsledku toho se Křetínskému podařilo řadu významných aktiv koupit se značnou slevou.

Později se však začal čím dál častěji orientovat na maloobchod, ale nadále pokračoval také v investicích v energetice. The Economist také připomíná, že podstatnou roli v jeho strategii hrají média.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Muskova SpaceX chce příští rok přistát na Měsíci

Elon Musk
ČTK
 ČTK

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal. Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.

Změna ve strategii přichází v době, kdy SpaceX zdvojnásobuje plány na vypuštění datových center s umělou inteligencí (AI) do vesmíru poté, co převzala Muskův start-up xAI. SpaceX také plánuje vstoupit na akciovou burzu, mohlo by to být již v létě.

Trvalá přítomnost na Měsíci

Musk v oznámení o fúzi obou společností nastínil plány na vybudování trvalé přítomnosti na Měsíci. Zmínil ambici využít ho jako základnu pro průzkum hlubšího vesmíru.

„Možnosti, které nám otevře realizace vesmírných datových center, umožní financovat a vybudovat samovolně se rozvíjející základny na Měsíci, celou civilizaci na Marsu a nakonec i expanzi do vesmíru,“ uvedl Musk.

Dřevěná družice WISA WoodSat připravovaná finskými a českými odborníky

Zapomeňte na futuristické slitiny. „Novým“ slibným materiálem pro vesmír je dřevo

Špičkoví technici vytvářejí nové materiály. Anebo se dokážou podívat novým pohledem na materiály dávno známé a najít pro ně úplně nečekané využití. A tak teď konstruktéři pracují na nových kosmických družicích ze dřeva. Má to řadu výhod. Třeba i tu, že až se bude družice vracet na zemský povrch, určitě shoří v atmosféře a nespadne nám na hlavu.

Přečíst článek

Stanislav Šulc: Elon Musk si chytrými kroky přifukuje jmění a míří k bilionu

Došlo k tomu, co se očekávalo již několik týdnů. Elon Musk propojil své dva velké startupy SpaceX a xAI. Následovat by měl plán, jak část nové firmy dostat na burzu. Vzhledem k očekávání velkého růstu bude burzovní nacenění nové firmy astronomické. A Elon Musk se pravděpodobně stane prvním člověkem historie, který se stane dolarovým bilionářem.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Na Měsíci bude rušno. Láká jako základna i jako možný zdroj surovin (na snímku sonda Hakuto-R).

Na Měsíci bude nebývale rušno. Láká jako základna i jako možný zdroj surovin

Přečíst článek

Zapomeňte na futuristické slitiny. „Novým“ slibným materiálem pro vesmír je dřevo

Dřevěná družice WISA WoodSat připravovaná finskými a českými odborníky
UPM Plywood, použito se svolením
Josef Tuček

Špičkoví technici vytvářejí nové materiály. Anebo se dokážou podívat novým pohledem na materiály dávno známé a najít pro ně úplně nečekané využití. A tak teď konstruktéři pracují na nových kosmických družicích ze dřeva. Má to řadu výhod. Třeba i tu, že až se bude družice vracet na zemský povrch, určitě shoří v atmosféře a nespadne nám na hlavu.

Cesta ze Země do vesmíru samozřejmě stále vyžaduje extrémně odolné technologie. Rakety, které vynášejí náklady na oběžnou dráhu, jsou konstruovány tak, aby vydržely obrovské tlaky a žár při startu i při tření o atmosféru při vzletu. Využívají se pro ně především vysoce pevné slitiny hliníku, ušlechtilá ocel, titan pro nejnamáhanější části či moderní uhlíkové kompozity, které zajišťují lehkost i stabilitu celého nosiče.

Družice, které jsou po dosažení oběžné dráhy vypuštěny do kosmického prostoru, jsou zatím standardně z kovových slitin a plastů a chráněné vícevrstvými izolačními fóliemi. Dnes se však vědecká komunita zabývá myšlenkou, že by mohly mít trup z obyčejného, i když pečlivě vybraného dřeva.

Na oběžnou dráhu Země míří miliardáři a ambiciózní startupy

Hned dvě vesmírné stanice by letos měly přibýt na oběžné dráze kolem Země. Pozoruhodné je, že obě budou mít poprvé v historii soukromé vlastníky. Měly by pomoci proměnit okolí naší planety v prosperující ekonomickou zónu.

Přečíst článek
 

Průkopníci z magnólie a břízy

Prvním testem této koncepce byla v prosinci 2024 družice LignoSat vyvinutá v Japonsku na Kjótské univerzitě. Měla malinké rozměry 10 x 10 x 10 cm a její obal byl ze dřeva japonského stromu magnolie, které vyniká pevností a odolností. Kosmická loď Falcon 9 společnosti SpaceX ji i s dalším nákladem vynesla na Mezinárodní kosmickou stanici a odtud byla vypuštěna do vesmíru.

Bohužel, její komunikace selhala, avšak zvenčí bylo možné pozorovat, jak se daří jejímu obalu. Teploty na orbitě kolísaly od -100 do +100 °C, dřevo bylo bičováno kosmickým zářením, ale panely držely pevně celých 116 dní, dokud družice nezanikla v atmosféře. Druhá pokusná dřevěná družice kjótských vědců se k vypuštění zatím připravuje na rok 2028.

Jinou dřevěnou družici se chystá po letech vývoje odeslat do vesmíru finsko-česká společnost Huld, která má pět set zaměstnanců ve Finsku a v České republice. Toto pondělí chtějí její technici vyzkoušet prototyp ve výšce asi 30 km a v létě pak už družici vyslat na oběžnou dráhu. Družice se jmenuje WISA Woodsat, má rovněž tvar krychle o hraně 10 cm a je z březové překližky, což je materiál běžně používaný k izolaci nádrží na podchlazený zkapalněný zemní plyn při teplotách kolem -163 °C.

Superdřevo odolává ohni, hnilobě, škůdcům, vlhkosti a je šestkrát lehčí než ocel, přitom má poměr pevnosti a hmotnosti téměř desetkrát větší než ocel.

Dřevo pevnější než ocel chce letos prorazit do stavebnictví

Materiál původně pochází z lesa, vypadá jako dřevo, má strukturu dřeva, vyvolává stejně příjemný dojem a je dobře opracovatelný. Navíc však odolává ohni, hnilobě, škůdcům, vlhkosti a je šestkrát lehčí než ocel, přitom má poměr pevnosti a hmotnosti téměř desetkrát větší než ocel. Prostě super. Však se taky materiál „skromně“ jmenuje Superwood a jeho tvůrci získali investice pro přípravu jeho výroby.

Přečíst článek

Co vylétne nahoru, zase jednou spadne

Co do vesmíru vzlétne, to zase dříve nebo později přitáhne Země zpět. Tedy i družice. V lepším případě se padající družice rozžhaví třením o atmosféru a shoří na popel. Jenže nějaký ten odolný kovový kus kosmické aparatury sem tam dopadne až na povrch Země. Nejkurióznějším a také nejvíc šokujícím případem byl v roce 1979 pád zbytků americké vesmírné stanice Skylab poblíž australského Perthu. Tamní městská rada následně poslala americké kosmické agentuře NASA pokutu za znečišťování veřejného prostranství, kterou NASA nezaplatila.

Existuje oblast v jižním Tichém oceánu mezi Chile a Novým Zélandem o rozloze asi 10 tisíc čtverečních kilometrů (velikost Jihočeského kraje), která byla mezinárodně určena jako místo, kam mají být nasměrovány padající kosmické objekty těžší než 300 kg, u nichž se předpokládá, že v atmosféře nedokážou shořet. Letadel tam moc nelétá, lodě se tam často neplaví a dostanou včas varování, aby se oblasti vyhnuly. Jenže takto bezpečný návrat je drahý, a tak operátoři často směřují ještě ovládané kosmické objekty aspoň někam do oceánů, kde je minimální riziko, že něco trefí. Když však operátoři nad družicí ztratí kontrolu, spadne leckam.

Navigačních, telekomunikačních, vědeckých i špionážních družic na oběžné dráze rapidně přibývá, čímž se riziko dopadu na Zemi zvyšuje. Jak konstatuje časopis The Economist, v roce 2023 „spadlo“ z oběžné dráhy na Zemi asi 290 tun kosmického odpadu a do roku 2035 se toto číslo zvýší na 2800 tun ročně. Družice ze dřeva však v atmosféře spolehlivě shoří na saze a odhalené přístroje vevnitř jsou pak vystaveny tření dost dlouho na to, aby shořely také.

Vesmírný byznys mohou poškodit nekontrolované dopady zbytků kosmické techniky na Zemi

Pozor, padá družice. Vesmírný byznys mohou poškodit nekontrolované dopady zbytků kosmické techniky na Zemi

Nález části indické rakety na australském pobřeží připomněl nepříjemnou skutečnost: rostoucí využívání vesmíru přináší i riziko, že nám kosmická technika spadne na hlavu. Zatím ke škodám dochází zřídka, nebezpečí se však bude zvětšovat.

Přečíst článek

Další výhody dřeva

Kromě bezpečnosti při návratu družice na Zemi dřevo přináší i další technologické výhody. Rádiové vlny jím snadno procházejí, takže antény družice mohou být bezpečně skryty uvnitř trupu, kde jsou chráněny před částečkami kosmického smetí. Dřevo skvěle izoluje, což šetří energii potřebnou na vytápění přístrojů uvnitř družice, pohlcuje vibrace. A v neposlední řadě je výrazně levnější než speciální kosmické slitiny.

Samozřejmě, vesmír není pro dřevo přirozeným prostředím. Vakuum může z materiálu vysávat vlhkost a oslabovat jej, což by mohl vyřešit speciální ochranný nátěr z oxidu hlinitého. Nejsou ještě ani známé případné interakce mezi sazemi ze shořelého dřeva a vypařenou elektronikou během průletu atmosférou, takže není jasné, jestli to neovlivní její stav.

Ovšem už dnes tam hoří spousta kovů a plastů. Dřevo snad nebude o tolik horší.

Malířova představa letu nové rakety Ariane 6.

Evropská kosmonautika má vyšší rozpočet. A poprvé si otevřeně klade vojenské cíle

V padesátileté historii Evropské kosmické agentury (ESA) se teprve nyní stalo, že tato mezivládní organizace získala do rozpočtu prakticky tolik peněz, kolik chtěla – 22,1 miliardy eur. Je to o třetinu víc než pro minulé tříleté období. A poprvé ve své historii bude agentura připravovat projekty určené i pro vojenské účely, shrnuje v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme