Spolupracovníci Donalda Trumpa zvažují možnost setkání amerického prezidenta se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem během nadcházející Trumpovy cesty do Asie. Uvedla to stanice CNN s odvoláním na osoby informované o této záležitosti.

Američtí činitelé podle zdrojů CNN dosud nezačali s přípravami na schůzku ani s Pchjongjangem nezačali komunikovat napřímo, jak tomu bylo během některých fází Trumpova prvního funkčního období. Severní Korea nijak nereagovala, když ji Trumpova administrativa oslovila na začátku letošního roku, uvedly zdroje pro CNN.

Někteří činitelé oslovení CNN vyjadřovali skepsi ohledně možnosti, že se schůzka mezi Trumpem a Kimem během nadcházející cesty do Asie nakonec uskuteční. Administrativa se nyní soustředí spíše na domluvení setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vzhledem k eskalujícím obchodním sporům mezi USA a Čínou.

V srpnu Trump vyjádřil zájem setkat se s vůdcem Severní Koreje poté, co přijal v Bílém domě jihokorejského prezidenta I Če-mjonga. Ten pozval Trumpa na summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Jižní Koreji na přelomu října a listopadu a řekl, že summit by mohl být pro Trumpa ideální příležitostí pro setkání s Kimem. Trump byl vůči myšlence setkání otevřený a řekl Imu, že se jí bude zabývat.

Podle severokorejských médií vyjádřil také Kim ochotu setkat se s Trumpem během projevu před parlamentem minulý měsíc.

Během svého prvního funkčního období se Trump sešel s Kimem celkem třikrát - v červnu 2018 v Singapuru, v únoru 2019 ve Vietnamu a červnu 2019 v demilitarizované zóně na silně opevněné hranici oddělující obě Koreje. Tyto vrcholné schůzky nicméně z pohledu USA nevedly ke svému hlavnímu cíli, a to zastavit severokorejský jaderný program.

Princ Andrew se vzdal titulu vévody z Yorku. Kvůli kauze Epstein

Leaders

Britský princ Andrew se po letech kritiky za blízký vztah s americkým sexuálním delikventem Jeffreyem Epsteinem v pátek vzdal královského titulu vévody z Yorku a s ním spojených poct. Mladší bratr krále Karla III. v prohlášení přitom znovu popřel všechna obvinění, která proti němu kvůli jeho spojení s Epsteinem padla.

ČTK

Přečíst článek

Francie, druhá největší ekonomika platící eurem, dostává další těžký ratingový úder v krátkém sledu. Agentura Standard & Poor’s jí zlomově zhoršuje rating, z AA- na A+. Přeřazuje ji tedy do nižší kategorie, pouze „jednoáčkové“, než v jaké se nachází „dvouáčkové“ Česko.

Francie podle agentury čelí největší politické nestabilitě od zřízení Páté republiky roku 1958, přitom si neví rady, jak zkrotit své vysoké deficity veřejných financí a zbrzdit tempo zadlužování. Letos by měl schodek Francie činit podle Standard & Poor’s 5,4 procenta, což zhruba odpovídá schodku Česka z covidového roku 2020, který činil 5,6 procenta.

Podobně Francii do horší ratingové kategorie, než v jaké je Česko, přeřadila před několika týdny agentura Fitch Ratings. Je to tedy dnes úplně poprvé v historii, kdy má Francie horší rating než Česko ne pouze u jedné, ale vlastně už u většiny světově významných ratingových agentur.

A to navzdory tomu, že dosluhující česká vláda je prvním kabinetem české historie, za jehož působení se nominálně státní dluh zvýšil o více než bilion korun. Od jejího nástupu na sklonku roku 2021 do konce letošního září, tedy zhruba do letošních sněmovních voleb, státní dluh narostl o zhruba 1070 miliard, vyplývá nových dat ministerstva financí.

Zhruba 32 procent celkového nominálního státního zadlužení Česka, tedy zadlužení vzniklého za celé jeho dějiny, „od praotce Čecha“, vzniklo za působení dosluhující Fialovy vlády. V poměru k hrubému domácímu produktu, což je ukazatel zahrnující nejen úroveň zadlužení, ale také inflace a růstu ekonomiky, se však podařilo veřejné zadlužení ČR v posledních letech snížit a elementárně zastabilizovat. To je stěžejním důvodem toho, že Česko si svůj rating drží i v pohnuté době 20. let, zatímco Francii se opakovaně zhoršuje. 

Některé investory může zhoršení ratingu, učiněné navíc na mimořádném jednání ratingové agentury Standard & Poor’s, přimět se francouzských dluhopisů zbavovat. Což bude jen další varování pro Německo, aby nevstupovalo do plnohodnotné dluhové unie s Francií. Bez vzniku dluhové unie ovšem visí otazník nad dlouhodobou udržitelností eurozóny jako takové.