Diplomatka, nebo provokatérka? Trumpova vyslankyně rozpoutává kulturní válku v Evropě
Americká náměstkyně ministra zahraničí pro veřejnou diplomacii Sarah Rogersová se stává jednou z nejvýraznějších a zároveň nejspornějších tváří trumpovské politiky vůči Evropě. S podporou administrativy prezidenta Donalda Trumpa vede tažení proti tomu, co Washington označuje za cenzuru, masovou migraci a „civilizační vymazání“ Evropy.
Rogersová se profiluje jako hlas tvrdé konfrontace s evropským establishmentem. Otevřeně kritizuje unijní regulace digitálního prostoru, napadá evropské politické elity a podporuje síly, které se stavějí proti migraci a liberálnímu mainstreamu. Její rétorika, často záměrně provokativní, jí vysloužila obdiv části evropské pravice i kritiku spojenců Spojených států, uvádí Politico.
Silnou odezvu vyvolaly například její výroky o Německu, kde hovořila o „barbarských hordách“, nebo útoky na britské a unijní zákony regulující projevy na internetu. Podle Rogersové ohrožují svobodu slova i americké technologické firmy, protože nutí společnosti jako Meta, Google či X podřizovat se evropským pravidlům.
U slov se nekončí
Svobodu projevu označuje za klíčový politický boj současnosti. Kritizovala Španělsko kvůli zákonům o nenávistných projevech, Německo za postihy urážek i Británii za Online Safety Act, který označuje za absurdní a represivní.
Její agenda ale nekončí u slov. Při návštěvě Irska oznámila balík 500 milionů dolarů na podporu „digitální svobody“ a jedná o podpoře organizací, které sdílejí priority Trumpovy administrativy. V evropských kulturních a politických sporech se tak stále výrazněji profiluje nejen jako diplomatka, ale i ideologická aktérka.
Rogersová zároveň navazuje kontakty s nacionalistickými a populistickými silami v Evropě. Jednala s lidmi blízkými maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, setkala se se zástupci Reform UK Nigela Farage a ve Washingtonu hostila političku z Alternativy pro Německo.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio přitvrdil vůči Teheránu, když blokádu Hormuzského průlivu označil za „ekonomickou jadernou zbraň“. Spojené státy podle něj zřejmě odmítnou nový íránský návrh, zatímco spor o jaderný program dál brzdí vyhlídky na dohodu.
Rubio označil blokádu Hormuzu za „ekonomickou jadernou zbraň“
Politika
Podporu má i v Bílém domě. Trump ji nově nominoval do čela stanice Voice of America, což by jí mohlo dát ještě silnější platformu pro prosazování agendy, kterou sama popisuje jako obranu svobodného internetu a odpor proti cenzuře.
Kritici ale varují, že její konfrontační styl může poškodit vztahy se spojenci a dál prohloubit transatlantické napětí. Podle evropských diplomatů její útoky na evropské vlády často překračují hranici běžné diplomacie. Výhrady zaznívají i uvnitř americké administrativy, kde část činitelů podle zdrojů považuje její neustálé provokace vůči Evropě za kontraproduktivní.
Rogersová argumentuje, že pouze reaguje na nálady evropských voličů, kteří jsou podle ní unaveni migrací, cenzurou i liberálním establishmentem. Opírá se přitom o rostoucí podporu antiimigračních a protestních stran napříč Evropou.
Měla to být rychlá a devastující válka, která položí Írán na lopatky. Realita je ale po dvou měsících odlišná. A německý kancléř Friedrich Merz označil situaci pro USA za ponižující. „Z předchozích válek, včetně operací vedených Spojenými státy v Afghánistánu či Iráku, vidíme, že hlavním problémem často bývá to, jak tyto konflikty ukončit,“ uvedl Merz.
Německý kancléř Merz se vysmál Trumpovi. Írán prý ponižuje celý americký národ
Leaders
Právě v tom ale kritici vidí podstatu problému. Podle nich americká diplomacie pod Trumpem opouští tradiční podporu liberálního konsenzu a místo toho aktivně podporuje ideologicky spřízněné proudy evropské pravice.
Sarah Rogersová se tak pro jedny stává obránkyní svobody projevu, pro druhé symbolem trumpovského vměšování do evropské politiky. Jisté je, že její role v transatlantických vztazích rychle roste – a s ní i kontroverze, které ji provázejí.
