Vláda chce v příštím roce podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) hospodařit s větším schodkem státního rozpočtu, než je letošní plánovaný 310 miliard korun. V dalších letech by měl deficit začít klesat zhruba o půl procentního bodu podílu na HDP. Schillerová to uvedla v pořadu Poledne s Moravcem.
"My začneme příští rok někde výš a pak začneme postupně snižovat. Evropská komise bude po nás chtít snižování zhruba o 0,5 procentního bodu HDP ročně," uvedla Schillerová.
V příštím roce také ministerstvo financí počítá s dosažením dvou procent HDP výdajů na obranu. "Otázka je, co všechno bude možné podle nové metodiky NATO do těchto výdajů započíst," dodala Schillerová.
EET se má vrátit. Schillerová slibuje jednodušší systém i miliardy navíc pro rozpočet
Elektronická evidence tržeb se má od příštího roku vrátit do praxe. Podle ministryně financí Aleny Schillerové má být nová verze EET jednodušší, méně administrativně náročná a spravedlivější vůči podnikatelům, kteří řádně odvádějí daně. Stát si od ní slibuje až 15 miliard korun ročně navíc do veřejných rozpočtů.
Česko podle Schillerové v současnosti vyjednává s Evropskou komisí o změně fiskálně strukturálního plánu. Ten stávající vyjednala minulá vláda Petra Fialy (ODS) a počítá se snížením deficitu veřejných financí pro rok 2027 na 0,9 procenta HDP a v dalším roce na 0,5 procenta. Podle ní je to nereálné. "Garantujeme, že v příštím roce schodek nepřekročí tři procenta HDP. To přesné číslo zatím není dané, vyjednáváme o něm v současnosti s Evropskou komisí," uvedla Schillerová.V letošním roce by se podle ministryně měl schodek pohybovat okolo 2,5 až 2,6 procenta HDP.
Ministerstvo financí počítá letos rovněž s tím, že v rámci tzv. daňové kobry, tedy opatření proti daňovým únikům, vybere jednotky miliard korun. Od roku 2028 vláda počítá se zavedením razantnějšího odepisování pro firmy a od stejného roku nebo podle Schillerové o rok později chce i snížit daně pro právnické osoby z 21 na 19 procent.
Související
Obrana dostane rekordních 191 miliard. Splní dvouprocentní závazek NATO
Trávicí potíže nejsou jen psychosomatickou přitěží, ale důsledkem narušené osy mezi mozkem a střevy. Chronický stres a špatná strava ničí náš mikrobiom, což vede k zánětům a zvýšené propustnosti střev. Pochopení těchto mechanismů je klíčem k obnově zdraví skrze stravu, spánek i cílenou suplementaci.
Trávicí obtíže patří mezi nejčastější zdravotní stížnosti a zároveň mezi ty, které jsou nejčastěji opomíjeny jako psychosomatické, tedy jako něco, co není vlastně opravdové. Přitom mechanismy, které za chronickými trávicími problémy stojí, jsou dobře zdokumentované a ve většině případů přímo spojené s naším životním stylem. Tedy jak jíme, jak spíme, jak zvládáme stres a potom jaký je celkový stav naší střevní mikrobioty. Můžeme pak trpět trávicími symptomy, které se vrací, přetrvávají nebo se postupně i zhoršují.
Trávicí soustava má vlastní nervový systém, tvořený přibližně 500 miliony neuronů, který funguje do značné míry autonomně a přitom je v neustálé obousměrné komunikaci s mozkem přes bloudivý nerv, osu HPA a imunitní systém. Tato osa střevo-mozek je klíčová pro pochopení toho, proč chronický stres prokazatelně vytváří trávicí obtíže.
Kortizolová osa se regeneruje primárně v noci, konkrétně během hlubokého spánku, kdy hladina hormonu klesá na minimum a tělo obnovuje citlivost kortizolových receptorů. Chronický spánkový deficit tento proces přerušuje a výsledkem je vyšší ranní kortizol, rychlejší vyčerpání psychické kapacity přes den a větší reaktivita na stresory.
Kortizol a katecholaminy uvolňované při stresové odpovědi přímo ovlivňují střevní motilitu, snižují prokrvení střevní stěny a narušují integritu těsných spojů mezi buňkami střevního epitelu. Výsledkem je zvýšená propustnost střevní sliznice. Je to stav, který se označuje jako leaky gut, kdy bakteriální složky pronikají do krevního oběhu a spouštějí systémovou zánětlivou odpověď. Chronický stres a dysbalance mikrobiomu se přitom vzájemně posilují, stres mikrobiom narušuje a ten následně zvyšuje reaktivitu HPA osy.
Střevní mikrobiom je z hlediska chronických trávicích obtíží jeden z nejdůležitějších faktorů. Ten zdravý je charakterizovaný vysokou diverzitou bakteriálních druhů a stabilitou jejich vzájemných poměrů. Dysbióza, tedy narušení této rovnováhy, se pojí s celou řadou stavů od syndromu dráždivého tračníku přes chronické nadýmání až po zánětlivá onemocnění střev.
K dysbióze přispívá stres, antibiotická léčba bez následné obnovy mikrobiomu, strava chudá na vlákninu a bohatá na ultrazpracované potraviny, nedostatek spánku a nízká fyzická aktivita. Žádný z těchto faktorů nepůsobí izolovaně, ale v kombinaci mají kumulativní efekt, který se projevuje postupně a jehož příčina proto nemusí být vždy jasná.
Biohacking: Moderní self-care není luxus, ale nezbytný nástroj pro přežití v digitálním věku
Self-care se často zjednodušuje na krátkodobý komfort, jeho skutečný význam je však mnohem praktičtější. Jde o způsob, jak dlouhodobě udržet fungování těla a nervového systému v přetěžujícím prostředí moderního světa. Skutečná péče o sebe spočívá v obyčejných a udržitelných návycích, které organismu vrací stabilitu. Právě tyto drobné a konzistentní vzorce mají na lidské zdraví největší dopad.
Složení stravy ovlivňuje stav střevní mikrobioty přímo a většinou rychleji než většina jiných faktorů. Vláknina je základní živinou pro bakterie produkující mastné kyseliny s krátkým řetězcem, zejména butyrát, který je primárním zdrojem energie pro buňky střevní výstelky a má přímý protizánětlivý efekt. Nedostatek vlákniny ve stravě vede k tomu, že se snižuje počet a diverzita bakterií produkujících butyrát ve prospěch těch méně příznivých.
Kysané zelí, jogurty či kombucha pomohou
Také strava bohatá na fermentované potraviny, jogurt, kefír, kimči, kysané zelí nebo kombucha, prokazatelně zvyšuje diverzitu mikrobiomu a snižuje hladiny zánětlivých markerů. Naopak ultrazpracované potraviny obsahující emulgátory, umělá sladidla a další přídavné látky mají přímý negativní efekt na střevní epitel a mikrobiom. Příliš rychlé jídlo, jídlo pod stresem nebo v pohybu snižuje produkci trávicích enzymů a kyseliny chlorovodíkové v žaludku, protože parasympatický nervový systém potřebný pro optimální trávení nemůže plně fungovat, když je organismus v aktivním stresovém režimu. Toto je konkrétní mechanismus, proč chronický stres způsobuje trávicí obtíže nezávisle na tom, co jíme.
Ze suplementů má nejsilnější evidenci probiotická suplementace při syndromu dráždivého tračníku. Volba kmene záleží na konkrétních příznacích a neexistuje univerzální doporučení pro všechny, ale kmeny jako Lactobacillus rhamnosus, Bifidobacterium infantis nebo Saccharomyces boulardii patří mezi nejlépe studované. Glutamin, aminokyselina přirozeně přítomná ve střevní výstelce, podporuje integritu střevního epitelu a snižuje propustnost sliznice. Efekt je nejcitelnější u lidí s prokázanou zvýšenou střevní propustností nebo po léčbě antibiotiky. Zinek má dobře zdokumentovaný efekt na obnovu střevní bariéry a jeho doplnění při deficitu zlepšuje strukturální integritu střevní výstelky. Hořčík v glycinátové nebo citrátové formě pomáhá při zácpě přes osmotický efekt a uvolnění hladké svaloviny střevní stěny.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Biohacking: Jak na stres? Dejte si kávu, ašvagandu, nebo obyčejnou procházku
Rodinná vila v Nitře je přesným opakem okázalých vil, které chtějí ohromit už z ulice. Je nízká, klidná a střídmá. Jenže uvnitř pracuje s výhledem, světlem a materiály tak přesně, že z obyčejného bydlení dělá tichý luxus.
Pod nitranským Zoborem vznikl rodinný dům, který ukazuje jiný typ luxusu než okázalé vily s velkými gesty. Villa od studia sebastian nagy | architects stojí na svahovitém pozemku na okraji Nitry, v místě, kde se město zvedá směrem k lesu a otevírá výhled na centrum, Kalvárii i Nitranský hrad.
Právě výhled byl jedním z hlavních zadání investora. Architekt Sebastian Nagy proto navrhl jednopodlažní dům tak, aby se každá obytná místnost otevírala směrem k jižnímu panoramatu. Výhled tu ale nefunguje jako efektní atrakce. Je součástí každodenního provozu domu, stejně jako světlo, stín, terasa nebo návaznost na zahradu.
Dům s užitnou plochou 158 metrů čtverečních nestaví na velikosti ani okázalosti. Jeho kvalita spočívá v přesné práci s dispozicí, materiály a orientací ke světovým stranám.
Nejvýraznějším prvkem vily je dřevěná pergola, která obíhá jižní část domu. Nejde jen o designový detail. Pergola spojuje jednotlivé části stavby, vytváří terasy, stíní prosklenou fasádu a zároveň propojuje interiér se zahradou. V zimě dům využívá slunce, které proniká přes jižní okna. V létě naopak pergola pomáhá interiér chránit před přehříváním. Dům tak neřeší komfort okázalými technologiemi, ale chytrou orientací, stínem a proporcemi.
Bali místo Smíchova. Čeští investoři kupují vily na druhém konci světa
Za cenu menšího bytu v Praze prodávají čeští developeři na Bali vily s bazénem a slibují výnos kolem dvanácti procent. První projekt je vyprodaný, další v přípravě.
Architekt pracoval v návrhu jen s omezenou, ale velmi promyšlenou paletou materiálů. Spišský travertin přechází z interiéru až na terasu, takže se hranice mezi domem a zahradou přirozeně rozmazává. Dřevo se objevuje na podlahách, v pergole i v přiznaném krovu. Interiér doplňují hliněné omítky, exteriér surový kámen a žulové kostky.
Dispozice je praktická: převýšený obytný prostor s kuchyní a jídelnou, hlavní ložnice, dva dětské pokoje, dvě koupelny a technické zázemí. Na severní straně je také letní kuchyně. Dům nesází na efektní gesta, ale na promyšlené propojení jednotlivých částí. Interiér, terasa, zahrada a výhled nejsou oddělené světy. Fungují jako jeden celek.
Architekt Tichý: Po 30 letech se vracíme tam, kam patříme. Do Evropy
Vrcholů tuzemská architektura měla hned několik, říká architekt Marek Tichý, spoluzakladatel ateliéru TaK Architects. Za jeden z nich považuje období první republiky, kdy Češi měli obrovskou společenskou ambici a nespokojili se s pouhým průměrem.
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Související
Z ulice nenápadná, do lesa se široce otevře. Neobvyklá vila oživila luxusní Jevany
