Stres je v dnešní době slovo v každodenním slovníku téměř všech. Pro každého vzniká kvůli vnějším okolnostem a dopadem jsou nepříjemné pocity různé intenzity. Na úrovni těla jsou příznaky stresu pociťovány kvůli vyplavování stresových hormonů v těle.

Napjatý rozhovor, přeplněný e-mail, nečekaný úkol nebo hrozivá zpráva v médiích. Tělo zareaguje okamžitě: zrychlí se nám tep, svaly se napnou, mozek se zaostří a tokvůli kortizolu, adrenalinu a noradrenalinu. Tyto hormony jsou jako vnitřní alarm, který nás informuje, že se něco děje. Evolučně fungují jako odezva na hrozbu zejména fyzickou – umožnily utéct, zaútočit, reagovat. Jenže zatímco fyzická hrozba rychle pominula, dnes tělo zůstává ve stresovém režimu často celé týdny, měsíce i roky. A to jak víme, tělu prokazatelně škodí.

Biohacking: Vitamín D čistí mozek, snižuje riziko demence

Enjoy

Nová rozsáhlá studie odhaluje, že ti, kdo pravidelně užívají vitamín D, mají výrazně nižší pravděpodobnost, že u nich propukne demence.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Kortizol je stresový hormon, zodpovědný za naši bdělost, reguluje denní biorytmus, podílí se na rovnováze hladiny krevního cukru i na stavu imunitního systému. Při pociťované hrozbě se z nadledvinek uvolňuje i adrenalin a noradrenalin, což jsou hormony zodpovědné za okamžitou rychlou akci. Při chronickém stresu však tyto mechanismy přestávají fungovat, jak mají. 

Dochází k trvalému zvýšení hladiny stresových hormonů, které negativně ovlivňuje například spánek, trávení, imunitní systém, ale i funkci mozku a celkovou hormonální rovnováhu. Vysoká hladina kortizolu také podporuje ukládání tuku, zejména v oblasti břicha, kde je to i nejnebezpečnější z hlediska zdravotních dopadů. Pro snížení stresu lze udělat překvapivě pouze pár drobných, ale dlouhodobých změn, které mohou mít citelné benefity pro naše každodenní prožívání.

Biohacking: Sezona alergií propukla naplno. Jak si pomoci, když se vzbouří imunita?

Enjoy

Ke zmírnění příznaků a i k vlastní léčbě alergie můžeme použít přírodní prostředky, koření i potraviny. Zkuste si třeba při záchvatu kýchání sníst půlku syrové cibule. Ale zabrat mohou i méně radikální experimenty.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Zajímavým aspektem, který si mnoho lidí neuvědomuje, je vliv kofeinu na hladinu stresových hormonů. Kofein stimuluje centrální nervový systém a zvyšuje nejen kortizol, ale také hladiny adrenalinu a noradrenalinu. To je jeden z důvodů, proč káva dokáže dočasně pomoci se soustředěním a výkonností. 

Pokud je však organismus již přetížený, může kofein paradoxně stres ještě prohlubovat. U některých lidí se po kávě objevuje vnitřní neklid, bušení srdce nebo úzkostné pocity - zvláště pokud ji pijí nalačno nebo v odpoledních hodinách. Káva má podle výzkumů kromě pocitově vyšší hladiny energie další benefity - obsahuje antioxidanty, dočasně zvyšuje termogenezi a tím zrychluje metabolismus, její konzumace bývá ceněným rituálem a podporuje pocit pohody. V případě chronického stresu ale tyto benefity bývají menší než dopad pravidelné konzumace kofeinu na organismus. 

Pro zjemnění účinků kávy na vyplavování stresových hormonůji pijeme do zhruba 14. hodiny, po jídle, a maximálně 1-2 šálky espressa či jeho alternativy v množství kávy denně. Pořídit se dají chuťové alternativy kávy, některé i s obsahem vhodnějších povzbuzujících rostlin a medicínských hub. Ty pak mají také uzdravující vliv na nadledvinky a tím pomáhají eliminovat chronický stres a jeho efekty.

Arabica je nejdražší za skoro 50 let. Šálek espressa bude zase stát o nějakou tu korunu víc

Trhy

Milovníci kofeinu si budou muset sáhnout hlouběji do kapsy. Burzovní ceny kávy tento týden překonaly dosavadní rekord z roku 1977. Jen letos se téměř zdvojnásobily.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Právě doplňky stravy jako adaptogeny (ašvaganda, tulsi, brahmi, ženšen, rhodiola) snižují vnitřní reakci organismu na vnější stres a používají se v tradičních medicínských východních systémech po staletí. Nejde většinou o pomoc přes noc, ale pravidelným užíváním vhodného přípravku ve formě extraktu, kapsle či čaje negativní pocity ztrácejí na intenzitě.

Fyzická aktivita pomáhá tělu přirozeně snižovat hladinu stresových hormonů. A to zejména kortizolu, kterýpohyb doslova spaluje a podporuje tím návrat nervové soustavy do rovnovážné hladiny. A zde je právě ideální jemná fyzická aktivita - stačí procházka, vědomé protažení nebo jóga. Naopak příliš intenzivní tréninky, zvlášť při nedostatku spánku či jídla, už tělo vnímá jako potenciálně „výkonové“ nebo stresující a mohou náš systém ještě více zatížit a hladinu kortizolu zvýšit. Kortizol se podle expertů významně zvyšuje při pohybu, který způsobuje tep okolo 120 za minutu.

Kortizol je zásadně spjat s hladinou cukru v krvi. Jeho výkyvy vedou k prudkým výkyvům energie i nálady a zvyšují hladinu kortizolu. Doporučuje se omezit průmyslově zpracované potraviny, cukr, bílou mouku a nahradit je komplexními sacharidy (luštěniny, zelenina, celozrnné obilniny). Důležité jsou i kvalitní bílkoviny a zdravé tuky – například z ořechů, semínek a avokáda.