Brusel napařil Elonu Muskovi pokutu 120 milionů eur

Čeští investoři získali dvě klíčové budovy na Václavském náměstí a odborníci mluví o začátku nové vlny, která může přepsat vlastnickou mapu centra města.

Hned dvě velké transakce, obě vedené českými investory, zásadně přeskupují vlastnickou strukturu v nejhodnotnější části Prahy, na Václavském náměstí. Holding Koh-i-noor koupil secesní palác číslo 40 a hotelová skupina Pytloun Hotels získává budovu číslo 33, kde vznikne nový pětihvězdičkový hotel.

Mění se ale i tržní dynamika. Zahraniční fondy ustupují, zatímco domácí kapitál posiluje své pozice. Podle odborníků to může být začátek nové investiční vlny, která redefinuje nejen Václavské náměstí, ale i širší centrum města.

„V letošním roce jsme byli svědky celé řady významných transakcí. Až na výjimky nakupují české subjekty a jsem ráda, že tomu tak je. Český kapitál za posledních 30 let mnoho vybudoval, a proto je dobře, že naše vzácné a historické stavby zůstávají v českých rukou,“ uvedla Zdenka Klapalová ze společnosti Knight Frank, která v transakci zastupovala stranu prodávajícího, rodinný fond firem Mikov a Narex Bystřice.

Miliardový projekt Savarin má zelenou. Už za čtyři roky si budou moct lidé zkracovat cestu z Jindřišské na Václavák

Reality

Další etapa projektu Savarin má zelenou. Po rekonstrukci barokního paláce developerská skupina Crestyl začne chystat proměnu zatím uzavřeného nádvoří a také obnovu historické jízdárny.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Ukazuje se síla českého kapitálu

Akvizice se odehrála mimo hledáček trhu a bez veřejné nabídky. Koh-i-noor tak získal jednu z nejvýraznějších secesních staveb v Praze, palác Václavské náměstí 40, známý jako Šupichovy domy či Ledový palác. Budovu prodal rodinný fond firem Mikov a Narex Bystřice, které díky transakci uvolní kapitál na modernizaci a robotizaci svých českých výrobních závodů.

Pro Koh-i-noor jde o logické pokračování dlouhodobé strategie. Realitní portfolio skupiny se postupně rozšiřuje a palác na Václavském náměstí se stane novou pražskou centrálou holdingu. Objekt, označovaný jako trofejní nemovitost, je dnes plně pronajatý a díky své poloze i stavu nabízí stabilní výnos. Cena transakce nebyla zveřejněna. „Na pomyslném poli nemovitostí je aktuální transakce největší, jakou jsme kdy zrealizovali, nicméně její konkrétní výši nebudeme komentovat,“ uvedl k transakci tiskový mluvčí holdingu Koh-i-noor Jan Kubát.

Na Václaváku vznikne nový pětihvězdičkový hotel

Reality

Síť Pytloun Hotels rozšiřuje své působení v centru Prahy o další prestižní adresu. Společnost oznámila podpis smlouvy o koupi budovy na Václavském náměstí č. 33, kde vznikne luxusní pětihvězdičkový hotel The Home by Pytloun Hotels. Na ploše 15 tisíc metrů čtverečních nabídne 220 pokojů a rozšíří portfolio prémiových ubytovacích zařízení této ryze české hotelové značky. Otevření je plánováno na rok 2027 a projekt přinese do centra metropole přibližně 150 nových pracovních míst.

nst

Přečíst článek

Václavák přivítá nouvou pětihvězdu

Druhý významný obchod týkající se Václavského náměstí přichází z hotelového segmentu. Pytloun Hotels koupili budovu Václavské náměstí 33 od ALCA Group a plánují zde otevřít nový pětihvězdičkový koncept The Home by Pytloun Hotels. Na 15 tisících metrech čtverečních vznikne 220 pokojů, designový interiér a služby cílené na vyšší segment turistického i obchodního cestování. Otevření je plánováno na rok 2027.

Financování proběhlo kombinací vlastních zdrojů Lukáše Pytlouna a úvěru Trinity Bank. Cena transakce sice nebyla zveřejněna, ale podle trhu jde o jednu z největších hotelových investic posledních let.

V centru pozornosti se ocitá také další významná stavba na Václavském náměstí, Hotel Juliš na čísle 22. Ten představuje jeden z nejzajímavějších příkladů, jak se historické pražské nemovitosti přizpůsobují novým investičním trendům. Budova, která dlouho patřila do portfolia S Immo / CPI Property Group, v roce 2024 změnila vlastníka a přešla do rukou českého investora. Už o rok později se dostala opět do médií. V červnu 2025 byla podle informací Novinky.cz část apartmánů v domě nabídnuta k prodeji jako samostatné bytové jednotky. Jde o krok běžný ve světě prémiového realitního trhu, na Václavském náměstí však zatím spíše výjimečný.

Většinový majitel Trinity Bank Radomír Lapčík je investorem zpravodajského serveru newstream.cz.

Kellnerová, Strnad, Lapčík: Prémiové pražské nemovitosti se vracejí do českých rukou

Reality

Trinity Banking Group finančníka Radomíra Lapčíka kupuje za 7,25 miliardy korun celý kancelářský kampus Riverside Karlín, jeden z nejvýraznějších moderních areálů v metropoli. Jde o největší akvizici Trinity v Praze a další důkaz, že prémiové české nemovitosti se po letech opět vracejí do domácích rukou, zní z trhu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Jiří Vančura: Zbourat půlku Prahy a postavit zelené budovy nejde

Reality

„Velmi často financujeme například činžovní domy v centru Prahy. Tyto domy mají své limity, nikdy z nich tzv. „áčkové“ budovy neuděláte, přesto má smysl je rekonstruovat na nové bydlení,“ říká Jiří Vančura, šéf nemovitostního financování Trinity Bank. Ta dosud cílila na třímiliardový roční růst na nemovitostním portfoliu, letos chce tuto metu překročit. Velký potenciál vidí v komerčních nemovitostech, konkrétně v kancelářích.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Nový díl talkshow Na kus řeči s právníky se zabývá praktickým nasazováním umělé inteligence v právnické praxi, hostem je Daniel Vejsada, associate partner PRK Partners, specializující se na praktické i právní stránky umělé inteligence. Moderátor tohoto dílu je Tereza Erényi, advokátka PRK Partners.

Daniel Vejsada popisuje, že samotné nasazení nástroje s umělou inteligencí je teprve začátek cesty, nikoli konec, jak to může vypadat z marketingových prezentací dodavatelů. Skutečná práce podle něj přichází právě až po nasazení: školení, nastavování procesů, hledání vhodných use-casů, testování limitů a učení se, jak AI do každodenní práce bezpečně a smysluplně zapojit. PRK Partners má za necelý rok za sebou desítky interních školení, přesto je kancelář stále ve fázi „adopce“ těchto nástrojů – část právníků AI využívá intenzivně, část jen občas a část si k ní teprve hledá cestu. Zároveň zaznívá, že vývoj je extrémně rychlý: to, co bylo špičkové „minulý týden“, nemusí platit dnes.

V další části se debata posouvá k tomu, jak AI mění práci právníků. Daniel zdůrazňuje, že nejde jen o nový nástroj, ale o změnu způsobu uvažování i pracovních postupů. Přirovnává situaci k nástupu e-mailů, které zásadně zrychlily právní komunikaci a očekávání klientů. Podobně AI podle něj urychlí práci např. s velkými objemy dokumentů – a brzy může být standardem, že klient bude i ve vztahu k rozsáhlé dokumentaci očekávat výstupy v řádu hodin, nikoli dnů.

Důležitým aspektem je také jazyková stránka, respektive práce v češtině (a případně obdobně slovenštině). Daniel vysvětluje, že schopnosti jazykových modelů v těchto jazycích se výrazně zlepšují, ale zároveň to často znamená nutnost používat nejlepší (a tedy i dražší) modely. Tereza doplňuje, že v mateřštině chyby rozpozná jednodušeji, zatímco v angličtině může výstup působit přesvědčivěji – a i to je součást rizika.

Na otázku, zda AI právníky nahradí, odpovídá Daniel střízlivě: část právních služeb nahradí téměř jistě, zejména ty rutinní a opakované, ale tento trend už běží roky i bez generativní AI díky automatizačním nástrojům. Nečeká však, že by se AI v dohledné době dostala do stavu, kdy samostatně povede soudní řízení nebo komplexně bude řídit transakce. Podstatné podle něj je, že AI bude „dílčím vykonavatelem“ a hlavně nástrojem v rukou právníka – pro rychlejší, efektivnější a přesnější práci.

Dále se Daniel věnuje rizikům, zejména halucinacím a falešné přesvědčivosti výstupů. Upozorňuje, že generativní modely nejsou „zdrojem informací“ ve smyslu knihovny, ze které vytahují přesné znění zákonů či judikatury, jak ji mnozí chybně používají. Jsou to prediktivní modely textu, a pokud je uživatel požádá o přesný paragraf bez napojení na ověřené zdroje, výsledek bude často nepřesný – byť může působit věrohodně. Zásadní rozdíl ale nastává, když AI dostane k dispozici přístup k garantovaným zněním právních předpisů či judikatuře, které halucinace výrazně omezí, což nám umožňují naše interně vytvořené nástroje. Daniel zároveň varuje před používáním obecných, volně dostupných chatbotů pro otázky českého práva bez kontroly – laik totiž často nedokáže chybu rozpoznat a může se opřít o smyšlené paragrafy či rozhodnutí, což následně komplikuje situaci i advokátům.

V závěru se rozhovor stáčí k tomu, jak AI vnímají klienti. Daniel vymezuje dvě hlavní roviny: jednak mlčenlivost, ochrana dat a osobních údajů, jednak dopad na cenu. U mlčenlivosti popisuje přísný přístup PRK Partners: interní prostředí, kde jsou konverzace a dokumenty uchovávány lokálně, a současně využití externích modelů jen za podmínek, které garantují zpracování dat v EU a režim „zero data retention“ – tedy aby data mimo kancelář zůstávala pouze po nezbytně nutnou dobu pro vytvoření odpovědi a neměl k nim nikdo třetí přístup. K cenové otázce Daniel dodává, že jednoznačná odpověď zatím neexistuje, ale trend může směřovat od čistě hodinového účtování k důrazu na hodnotu a výsledek. Zmiňuje i první signály z trhu: někteří klienti už naznačují, že efektivní využití AI budou očekávat – podobně jako se to postupně stalo standardem například u překladů.

Talkshow Na kus řeči s právníky vzniká ve spolupráci Newstreamu s právní kanceláří PRK Partners. Aktuální díl se spouští v úvodu tohoto článku. Tuto i další epizody najdete také na Newstream TV. A ve formě podcastu v kanále Newstream Podcasty. Jsme na Spotify i Apple Podcasts.