Prezident Petr Pavel se i tři roky od zvolení těší nadpoloviční podpoře občanů. Důvěra v prezidenta ve srovnání s předchozím rokem navíc vzrostla, a to napříč veřejností i demografickými skupinami. V posledním roce však podle dat analytického ústavu STEM narostl dojem, že prezident příliš zasahuje do vnitropolitického dění. O průzkumu informoval server iROZHLAS.cz.
Petr Pavel složil ve Vladislavském sále Pražského hradu prezidentský slib a zahájil tím své pětileté funkční období. Nový prezident brzy zveřejní plán konkrétních cílů na prvních 100 dní ve funkci. Takzvaných 100 dnů hájení po nástupu do funkce by mu nebylo vlastní, raději bude kritizován za příliš aktivní start, uvedl.
Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vratislav Mynář si za deset let ve funkci vydělal na platu a odměnách téměř 17,4 milionu korun po zdanění. Tajemník hlavy státu Jaroslav Hlinovský získal v čele sekretariátu prezidenta 8,3 milionu Kč čistého a prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček si jako šéf tiskového odboru přišel na necelých sedm milionů. Údaje získal od prezidentské kanceláře deník MF Dnes.
Debatu Andreje Babiše (ANO) a Petra Pavla v televizi Nova neprovázely výraznější střety obou prezidentských kandidátů. Předseda hnutí ANO působil podle politologa Lubomíra Kopečka rezignovaně a zřejmě počítá s minimální šancí na vítězství. Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu uvedl, že oběma politikům nezbylo vzhledem k vyhrocené společenské atmosféře nic jiného, než k poslední televizní diskusi před druhým kolem přistoupit mírumilovnějším způsobem.
Kandidát na prezidenta Petr Pavel věří, že účast ve druhém kole prezidentské volby bude vyšší než v kole prvním. Je podle něj potřeba apelovat na voliče, aby k volbám přišli, pokud jim skutečně záleží na tom, jak bude Česko do budoucna vypadat. Pavel to dnes řekl novinářům na odpolední tiskové konferenci.
Pokud by se tento týden konalo rozhodující druhé kolo volby prezidenta, ovládl by ho bývalý vysoký představitel armády Petr Pavel. Určitě by ho volilo 46 procent lidí a spíše sedm procent. Pro jeho protikandidáta Andreje Babiše (ANO) by určitě hlasovalo 29 procent a spíše devět procent voličů. Koho budou volit, zatím neví devět procent respondentů. Vyplývá to z průzkumu Data Collect a Kantar CZ pro Českou televizi.
Studentské volby vyhrál jednoznačně bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel. Ve druhém kole získal téměř 86 procent hlasů. Někdejší premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se přes 20 procent dostal těsně jen ve Zlínském a Ústeckém kraji. Studentské volby zorganizoval Člověk v tísni prostřednictvím svého programu Jeden svět na školách (JSNS).
Skupina Ztohoven vrátí na Pražský hrad prezidentskou standartu, kterou v roce 2015 vyměnila za rudé trenýrky na protest proti politice prezidenta Miloše Zemana. Podmínkou vrácení je to, že hlavou státu nebude Andrej Babiš.
Hradní úředníci si loni vydělali nejvíc peněz za druhé volební období prezidenta Miloše Zemana. Vedoucí kanceláře Vratislav Mynář měl čistý příjem asi 2,4 milionu korun, hradní mluvčí Jiří Ovčáček si loni vydělal čistého 1,059 milionu korun.
Havel, Klaus a Zeman. To byla velká prezidentská trojka, která v dobrém i špatném definovala našich 33 demokratických let po sametové revoluci. Nový prezident nebo prezidentka může ukončit období velké politické trojky a zahájit éru Druhé polistopadové republiky. A nejen symbolicky, ale taky reálně pootočit kormidlo politiky a nasměrovat společnost do budoucna. Bylo by to potřebné a nadějné.
Andrej Babiš prý ještě zváží, zda se bude ucházet o Hrad. Řekl to v rozhovoru pro bývalé Rudé Právo, nyní již jen Právo. Je to znamenitá taktika. Tak trošku nás tahat za nos, nechávat nás v napětí. A pak jako blesk z čistého nebe udeřit. To je oblíbená Babišova strategie. Využil ji mnohokrát při přebírání firem, a osvědčila se mu. Asi ji znovu využije.
Ukrajina má nového premiéra, Serhije Koreckého. Pro nového předsedu vlády hlasovalo 289 poslanců, jediný byl proti, sedm se zdrželo a 21 zákonodárců nehlasovalo. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz.
Číst víceLidé nakoupili státní dluhopisy za 74 miliard korun, pořídilo si je 92 tisíc občanů, uvedlo ministerstvo financí. Největší zájem měli lidé o pětileté fixní dluhopisy s výnosem do splatnosti 4,544 procenta ročně. Nakoupili je za 37,9 miliardy korun.
Číst více
