Lukáš Kovanda: V Česku ubývá pracujících mladých, i proto ti staří pracují déle než dříve
Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.
Data to potvrzují, že mezi lety 1993 a 2024 vzrostl počet pracujících osob starších 60 let více než trojnásobně. Naopak zaměstnanost mladých do 25 let se během téže doby propadla téměř na symbolickou úroveň. Ve skupině 15–19letých činila zaměstnanost v roce 2024 pouhých pět procent, zatímco na počátku transformace to bylo ještě 31 procent. Dnes v Česku pracuje dvakrát více šedesátníků než mladých pod 25 let.
Tato výměna pozic na trhu práce má strukturální důvody. Mladí se vzdělávají déle, vstupují na trh práce později. Starší zůstávají déle aktivní – často přitom již pobírají důchod. V roce 2024 bylo 89 procent pracujících nad 65 let současně ve starobním důchodu. Práce v penzi tak přestává být výjimkou.
Ministerstvo práce a sociálních věcí už zhruba před měsícem spustilo mobilní aplikaci, která má usnadnit čerpání příspěvků od státu. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) nyní její první fázi fungování představil veřejnosti. Vedení ministerstva si od nového nástroje slibuje nárůst podílu digitálně podávaných žádostí.
Příspěvky na bydlení i na dítě online. Jurečka představil novou mobilní aplikaci
Money
Nicméně tato aktivita nebývá vždy dobrovolná. Řada seniorů pracuje nikoli kvůli „naplnění“, ale kvůli nízkému důchodu, případně sociální izolaci. Typicky jde o méně fyzicky náročné pozice – například v administrativě, zákaznických službách, dopravě či ostraze. Významně roste také podíl částečných úvazků.
Při mezinárodním srovnání Česko v roce 2024 vykázalo míru zaměstnanosti osob nad 65 let ve výši 8,4 procenta – tedy nad průměrem EU. Nejvyšší podíly mají pobaltské země (18,3 procenta v Estonsku, 15 procent v Lotyšsku), ale také severské země, Irsko, Nizozemsko, Kypr a Portugalsko.
Paradoxem současnosti je, že jak mladí, tak starší pracovníci se cítí diskriminovaní. Věková diskriminace se v Česku týká jak skupiny do 29 let, tak skupiny 50+. Mladí jsou vnímáni jako nezkušení a neloajální, starší zase jako málo flexibilní či drazí. Výsledkem je, že obě skupiny bývají na trhu práce znevýhodněné – každá z jiných důvodů.
Z demografického hlediska je přitom jasné, že stárnutí populace není přechodný výkyv, ale dlouhodobý trend. V roce 2024 tvořili lidé nad 65 let více než 20 procent obyvatel Česka – a tento podíl dále poroste. Firmy i stát se tomu budou muset přizpůsobit. Nabízí se flexibilní úvazky, dočasné smlouvy, rekvalifikace, ale i design pracovního prostředí odpovídající fyzickým možnostem starších pracovníků.
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem „Babiš se vyveze na hřbetech důchodců k moci, ti mu pak zlomí vaz“ ze dne 5. května reagovala řada čtenářů. Některé z reakcí zveřejňujeme.
Dopis čtenáře: Problém nejsou důchodci. Stát nepodporuje porodnost
Názory
Zkušenost pětašedesátníků a energie dvacátníků přitom nemusí stát proti sobě – naopak. Ekonomika bude stát na schopnosti tyto dvě síly propojit. Senioři mohou mladé naučit, jak být užiteční firmě i společnosti. Mladí zase firmám připomínat, že smysluplnost práce je víc než jen mzda na výplatní pásce.
Rok 2025 přináší významné novinky v oblasti mezd a sociálního pojištění. Zavádí se povinná elektronická komunikace pro dávky nemocenského pojištění, což slibuje snížení administrativní zátěže. Důchodci budou moci využít slevu na pojistném, zatímco minimální mzda vzroste na 20 800 korun měsíčně. Pro zaměstnance v rizikových profesích je připraven vyšší vyměřovací základ, zatímco podnikatelé se musí připravit na zvýšení minimálních odvodů. Přestože změny cílí na zjednodušení procesů a zlepšení podmínek, otázkou zůstává, jak zásadně ovlivní pracovní trh i administrativu zaměstnavatelů.
Firmy mohou zvýšit zaměstnancům benefity. Jaké další změny ve mzdách se chystají?
Money
Studium na vysoké škole je ve společnosti vnímáno jako investice, která se vyplatí téměř vždy. A data tomuto vnímání skutečně dávají za pravdu: absolventi vysokých škol vykazují v průměru vyšší příjmy a nižší nezaměstnanost než ti, kteří ukončili vzdělávání na středoškolské úrovni. Ovšem stejně jako každá investice, ani tato není zadarmo. Ačkoli se na první pohled může zdát, že české veřejné vysoké školství je bezplatné, realita je mnohem složitější.
Vysokoškoláky sužuje výrazný růst nákladů. Měsíčně už běžně vydají přes 17 tisíc
Názory
