Evropská komise zlepšila výhled růstu ekonomiky EU na letošní rok a rok 2026 na 1,4 procenta. V předchozí jarní prognóze přitom letošní růst odhadovala na 1,1 procenta. Odhad hospodářského růstu na rok 2027 pak Evropská komise ještě zvýšila o desetinu procentního bodu, a to na 1,5 procenta. Komise také zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošek, a to na 2,4 procenta.

„Podzimní hospodářská prognóza ukazuje, že růst v prvních třech čtvrtletích roku 2025 překonal očekávání. Zpočátku byl silný výkon poháněn prudkým nárůstem vývozu v očekávání zvýšení cel, ekonomika EU ale nadále rostla i ve třetím čtvrtletí,“ uvedla komise ve svém prohlášení. Do budoucna se podle prognózy očekává, že bude hospodářská aktivita i nadále mírným tempem růst, a to i přes náročné vnější prostředí.

Očekává se, že eurozóna bude zrcadlit trend v celé Evropské unii, přičemž hrubý domácí produkt se v roce 2025 zvýší o 1,3 procenta, v roce 2026 o 1,2 procenta a v roce 2027 o 1,4 procenta. Vnější prostředí zůstává i nadále náročné, mírný hospodářský růst ale podle Evropské komise podporují odolný pracovní trh, zlepšující se kupní síla a příznivé podmínky financování.

Česká ekonomika letos podle Evropské komise poroste o 2,4 procenta, následně v roce 2026 zpomalí na 1,9 procenta a v roce 2027 opět zrychlí na 2,4 procenta. Hlavním tahounem růstu by měla být soukromá spotřeba v důsledku růstu reálných mezd a snížení míry úspor v domácnostech.

„Celková inflace by měla v roce 2025 klesnout na 2,3 procenta v důsledku zpomalení inflace služeb a poklesu cen energií a navzdory zrychlení inflace potravin a v letech 2026 a 2027 by měla dále zpomalit,“ uvádí zpráva komise, která se týká České republiky. „Navzdory postupnému rušení opatření v oblasti energetiky, vládnímu balíčku konsolidace veřejných financí z roku 2024 a nedávným důchodovým reformám by veřejné finance měly zůstat v deficitu na úrovni kolem dvou procent HDP,“ dodává dokument.

Hrubý domácí produkt se podle prognózy komise letos zvýší na 2,4 procenta, a to díky domácí i zahraniční poptávce. Následně v roce 2026 se růst zpomalí na 1,9 procenta, a poté v roce 2027 se opět zrychlí na 2,4 procenta, podpořený růstem spotřeby a investic domácností. Důvěra spotřebitelů se od dubna 2024 zlepšila, a to i přes pokračující ekonomickou nejistotu, dodává podzimní makroekonomický výhled.

Trh syntetických sekuritizací se utrhl ze řetězu, varuje ECB

Money

Evropská centrální banka bije na poplach kvůli rostoucímu využívání syntetických sekuritizací. Ty umožňují bankám přesouvat úvěrové riziko mimo své účetnictví – podobně jako před hypoteční krizí ve Spojených státech.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Inflace v poklesu

Inflace v eurozóně by měla pokračovat v poklesu, v roce 2025 klesne na 2,1 procenta a v dalších letech se bude pohybovat kolem dvou procent. V celé Evropské unii by měla inflace zůstat mírně vyšší a v roce 2027 klesnout na 2,2 procenta, říká hospodářský výhled Evropské komise.

„Obchodní dohody uzavřené mezi USA a jejich obchodními partnery, včetně EU, zmírnily některé nejistoty, které zastínily jarní prognózu,“ říká prohlášení komise. Prognóza předpokládá, že všechna specifická cla pro jednotlivé země a odvětví zavedená americkou administrativou k datu 31. října budou platit po celou dobu prognózy.

Obchodní bariéry na celém světě dosáhly podle komise historického maxima a Evropská unie nyní čelí vyšším průměrným clům na vývoz do USA, než se předpokládalo v letošní jarní prognóze. Cla na vývoz z EU však zůstávají nižší než cla uplatňovaná na několik dalších významných globálních hráčů.

Fiala: Nemám radost z toho, co se v naší zemi teď odehrává

Politika

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) nemá radost z toho, co se nyní v České republice odehrává. Řekl to při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze. Kritizoval například předsedu Sněmovny Tomia Okamuru (SPD), který se podle něj přiklání k extrémním názorům, nebo pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO) mimo jiné za údajnou spolupráci s někdejší komunistickou Státní bezpečností.

ČTK

Přečíst článek

„I v nepříznivém prostředí ekonomika EU nadále roste,“ uvedl místopředseda Evropské komise pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. „Vzhledem k náročnému vnějšímu kontextu musí Evropská unie nyní podniknout rozhodné kroky k podpoře domácího růstu. To znamená urychlit naši práci na agendě konkurenceschopnosti – mimo jiné zjednodušením regulací, dokončením jednotného trhu a podporou inovací,“ dodal.

Určitá „významná nejistota“, pokud jde o celosvětové dění, bude podle něj přetrvávat i v příštích letech. „Evropská unie proto musí jednat a musí jednat nyní,“ uvedl Dombrovskis na tiskové konferenci v Bruselu.

Postupné zpomalování růstu zaměstnanosti, které začalo v roce 2022, pokračovalo i v první polovině letošního roku. Ekonomika EU však v tomto období vytvořila 380 tisíc pracovních míst. Zpomalování růstu zaměstnanosti znamená, že počet nově vytvořených pracovních míst roste pomaleji než v předchozích obdobích. Očekává se, že míra nezaměstnanosti dále klesne z 5,9 procenta v letech 2025 a 2026 na 5,8 procenta v roce 2027. Růst mezd v EU by se měl zpomalit, ale zůstat nad inflací, což mírně zlepší kupní sílu domácností.

Španělsko by příští rok mělo mít poprvé za téměř dvě desetiletí nižší rozpočtový deficit než Německo, upozornil list Financial Times. Španělský deficit se má podle nejnovější prognózy centrální banky letos snížit již pátým rokem za sebou, a to na 2,5 procenta hrubého domácího produktu. Příští rok pak dále klesne na 2,3 procenta. Rozpočtový schodek Německa se má podle nezávislé skupiny poradců vlády příští rok naopak zvýšit na 3,1 procenta z letošních 2,3 procenta HDP.

Španělsko, čtvrtá největší ekonomika v Evropě, bylo velkou obětí krize v eurozóně. Po letech robustního růstu a vyšších daňových příjmů se však zemi podařilo snížit deficit. Zhruba 17 let od ukončení dluhové krize v eurozóně jsou tak bývalé problémové ekonomiky regionu - Portugalsko, Itálie, Irsko, Řecko a Španělsko - na lepší fiskální trajektorii než země, které pomohly stabilizovat blok, tedy Německo a Francie.

Od krize v eurozóně se výrazně změnila finanční situace jednotlivých zemí eurozóny. Ekonomické vyhlídky Španělska se zlepšily, což se odrazilo v růstu poptávky po španělských státních dluhopisech, podobně jako u Itálie a Řecka. Díky tomu se snížil dodatečný úrok, který investoři požadují za držení španělských desetiletých státních dluhopisů proti německým vládním dluhopisům, který slouží jako měřítko obav investorů, na přibližně 0,5 procentního bodu, což je nejméně od doby před dluhovou krizí v eurozóně. V době krize činil více než šest procentních bodů.

Španělsko má nyní levnější půjčky než Francie, která byla dlouho považována za jednoho z nejbezpečnějších dlužníků v eurozóně. Německý dluh však zůstává bezpečným přístavem eurozóny, navzdory očekávanému růstu deficitu, a to díky síle největší ekonomiky bloku a nižšímu zadlužení oproti světovým ekonomikám, včetně USA.

Aktualizováno

Evropská ekonomika překvapila: Růst v roce 2025 předčil očekávání

Money

Evropská komise zlepšila výhled růstu ekonomiky EU na letošní rok a rok 2026 na 1,4 procenta. V předchozí jarní prognóze přitom letošní růst odhadovala na 1,1 procenta. Odhad hospodářského růstu na rok 2027 pak Evropská komise ještě zvýšila o desetinu procentního bodu, a to na 1,5 procenta. Komise také zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošek, a to na 2,4 procenta.

ČTK

Přečíst článek

Od spuštění eura v roce 1999 do dluhové krize Španělsko silně rostlo, což mu v desetiletí do roku 2007 umožnilo mít nižší rozpočtový deficit než Německo. Kombinace vysokého růstu a nízkých úrokových sazeb však vyústila v realitní bublinu a následnou bankovní krizi. Země pak získala nouzovou finanční pomoc z evropských fondů 41 miliard eur (991 miliard korun).

Španělsko se nyní řadí mezi nejrychleji rostoucí velké rozvinuté ekonomiky. Od roku 2022 činí průměrný čtvrtletní růst 3,9 procenta, zatímco v případě Německa je to pouze 0,3 procenta. Růst španělské ekonomiky pohání kombinace imigrace, cestovního ruchu, nízkých nákladů na energii a veřejných výdajů, včetně fondů EU.

V době krize v eurozóně rozpočtový deficit Španělska stoupl až na 11,5 procenta HDP. Celkový dluh země tak vyskočil na více než 100 procent HDP ze zhruba 35 procent v roce 2007. Celkový duh země ale i nadále zůstává vysoký. Podle Mezinárodního měnového fondu činí zhruba 100,4 procenta HDP, zatímco dluh Německa je 64,4 procenta HDP.