Šéf ANO slibuje, že pokud bude ve vládě, Česko nebude z rozpočtu přímo financovat dodávky zbraní Ukrajině. Babiš na středeční tiskové konferenci uvedl, Česká republika pomáhá Ukrajině prostřednictvím Evropské unie a že české zbrojovky mohou bez problémů zbraně na Ukrajinu vyvážet.

O české muniční iniciativě, která zajišťuje dodávky dělostřeleckých granátů Ukrajině, Babiš řekl, že „byla fajn“, ale podle něj ji měly realizovat přímo členské státy NATO a měla být transparentnější. Tvrdí, že na iniciativě vydělal „soukromý subjekt desítky miliard korun“.

„Pokud budeme ve vládě, říkáme jasně: české zbrojovky chtějí vyvážet zbraně na Ukrajinu? Nemáme s tím problém,“ uvedl Babiš. Podle něj Česko odvádí 60 miliard korun do rozpočtu Evropské unie, která Ukrajině pomáhá. „Nebudeme dávat Ukrajině na zbraně ani korunu z rozpočtu,“ dodal.

Babiš argumentoval tím, že Česko nemá dostatek prostředků pro vlastní potřeby. „Myslím si, že jsme Ukrajině pomáhali přímo a teď se bude pomáhat přes EU,“ uvedl.

Babiš dlouhodobě vyjadřuje k české muniční iniciativě skepsi. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., zvolen za Spolu) na to reagoval s tím, že NATO nemá aparát, který by mohl podobnou iniciativu koordinovat.

Díky iniciativě Česká republika zprostředkovala dodávky více než 3,5 milionu kusů velkorážové munice. Loni Ukrajina obdržela 1,5 milionu granátů, letos zatím 1,1 milionu. Projekt, který vznikl v roce 2024, pomáhá Ukrajině už více než tři a půl roku v obraně proti ruské invazi.

Zrady na voličích se nedopustíme. Nikdo z končící vlády nebude s Babišem jednat o koalici, řekl Fiala

Volby 2025

Žádná ze současných vládních stran se nechystá jednat o koalici s hnutím ANO, aby zabránila vstupu hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) do vlády. Po středečním jednání kabinetu to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj by takový krok představoval „zradu voličů“. Fiala označil za nebezpečné, pokud by SPD získala ve vládě jakékoli silové ministerstvo – ať už vnitra, nebo obrany. „Takové strany ve vládě být nemají,“ uvedl.

ČTK

Přečíst článek

Čína zesiluje vojenské aktivity v blízkosti Tchaj-wanu a zdokonaluje prostředky a schopnosti pro provedení překvapivého útoku. Současně se snaží podkopat důvěru obyvatel vůči tchajwanské vládě s pomocí online útoků a manipulací, uvedlo tchajwanské ministerstvo obrany ve zprávě vydávané každé dva roky, z níž citovala agentura Reuters. Čínské ministerstvo obrany na žádost Reuters o komentář zatím nereagovalo. Čína se nikdy nezřekla možnosti použít síly k podrobení Tchaj-wanu.

Demokraticky spravovaný Tchaj-wan, který Čína považuje za součást svého území, čelí v posledních pěti letech zvýšenému vojenskému tlaku ze strany Pekingu. Čína mimo jiné od roku 2022 uspořádala nejméně sedm velkých vojenských cvičení kolem ostrova.

Tchaj-pej tvrdí, že Čína využívá umělé inteligence k oslabení kybernetické bezpečnosti Tchaj-wanu a k vyhledávání slabých míst v kritické infrastruktuře. Peking také používá „hybridní prostředky“, aby oslabil důvěru obyvatel ostrovního státu vůči vládě a snížil podporu lidí pro výdaje na obranu. Zároveň zintenzivňuje nebojové operace, jako jsou hlídky pobřežní stráže, jejichž cílem je vyvinout tlak na Tchaj-wan. V posledních letech mimo jiné hojně využívá civilní nákladní lodě pro vojenské transporty a pokračuje ve vývoji specializovaného vybavení pro vyloďovací operace. „Prostřednictvím konvenčních i nekonvenčních vojenských akcí se (Čína) snaží otestovat své schopnosti zaútočit na Tchaj-wan a čelit zahraničním silám,“ uvedlo ve zprávě tchajwanské ministerstvo obrany.

Mercedes už Číňany nebaví. Raději si kupují levné domácí elektromobily

Zprávy z firem

Strasti evropských automobilek nekončí. Další negativní zprávou je propad prodejů německé automobilky Mercedes-Benz na čínském trhu. Tamní spotřebitelé dávají přednost domácím elektromobilům.

fry

Přečíst článek

Dokument upozorňuje, že Číňané by se mohli pokusit náhle přejít ze cvičení do aktivního bojového režimu, aby zaskočili Tchaj-wan a jeho podporovatele, což by představovalo významnou hrozbu pro mír a bezpečnost v regionu.

Zpráva uvádí, že Čína využívá „profesionální kybernetickou armádu“, aby manipulovala s účty na sociálních sítích a zaplavovala je dezinformacemi s cílem zasít rozkol do tchajwanské společnosti a oslabit důvěru obyvatel ve vládu.

Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a volby. Peking ovšem považuje ostrovní stát za vzbouřeneckou provincii jeho prezidenta Laj Čching-teho za separatistu. Laj odmítá čínské nároky na Tchaj-wan a tvrdí, že o budoucnosti ostrova mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé. Tchajwanská vláda zahájila program modernizace armády a zavázala se, že do roku 2030 vynaloží na obranu pět procent HDP.