Americký prezident Donald Trump uvedl, že jeho vláda při prověřování materiálů týkajících se neidentifikovaných létajících objektů (UFO) objevila řadu „zajímavých“ dokumentů a že první část z nich by měla být brzy zveřejněna. Napsala to agentura Reuters.
„Musím říct, že jsme našli spoustu velmi zajímavých dokumentů a první zveřejnění začne velmi, velmi brzy, takže si můžete ověřit, zda je tento jev pravdivý,“ řekl americký prezident svým příznivcům na akci pořádané konzervativní skupinou Turning Point USA.
Trump 20. února nařídil ministerstvu obrany a dalším federálním úřadům, aby začaly zveřejňovat vládní spisy o mimozemšťanech, mimozemském životě, neidentifikovaných vzdušných jevech (UAP) a o UFO, a to vzhledem k mimořádnému zájmu veřejnosti o toto téma. Sám tvrdí, že neviděl žádné důkazy o mimozemšťanech a že neví, jestli jsou skuteční, nebo ne.
Současný šéf Bílého domu tehdy také nařkl bývalého amerického prezidenta Baracka Obamu, že vyzradil utajované informace, když o mimozemšťanech veřejně hovořil. Obama 14. února vyvolal rozruch výrokem, že mimozemšťané existují, ale že je ještě neviděl. Později upřesnil, že za svého působení ve funkci prezidenta neviděl žádné důkazy o tom, že by mimozemšťané navázali kontakt se Zemí, ale že vzhledem k rozsáhlosti vesmíru je velká pravděpodobnost, že tam existuje život.
Pentagon v posledních letech vyšetřoval hlášení o UFO a vysocí vojenští představitelé v roce 2022 uvedli, že nemají žádné důkazy o tom, že mimozemšťané navštívili Zemi nebo že by zde havarovala jejich kosmická loď. Podle zprávy Pentagonu z roku 2024 vyšetřování americké vlády od konce druhé světové války neobjevilo žádné důkazy o mimozemské technologii. Většina hlášení o UFO se podle zprávy týkala mylně identifikovaných běžných objektů a jevů.
Rusko láká chudé do války. Na frontě je posílá do nejhoršího
Rusko při náboru bojovníků cíleně využívá ekonomickou nouzi a dezinformace v rozvojových zemích. Lidé, kteří na nabídky reagují, jsou pak často nasazováni na nejnebezpečnějších úsecích fronty na Ukrajině. Odborníci se shodují, že hlavním motivem těchto rekrutů jsou peníze, zatímco Moskva tímto způsobem řeší nedostatek vlastních sil a zároveň snižuje náklady války.
Pálí vás oči z monitoru a máte zarudlá víčka? Ještě před pár dny by vám umělá inteligence (AI) vysvětlila, že možná trpíte „bixonimanií“. Tato choroba sice neexistuje, ale znepokojivě odhaluje nejenom to, že AI je schopna šířit nepravdy, protože nerozezná fakt od vtipu (což už víme), ale že ani odborníci neověřují její informace.
Zdraví se nedá outsourcovat ani koupit v longevity programu. Podle kardiologa Miloše Táborského rozhodují o délce života ve zdraví překvapivě „běžné“ věci: spánek, pohyb, strava a prevence. V rozhovoru vysvětluje, proč Češi stárnou nemocní a proč většina longevity trendů míří vedle.
Je káva opravdu zdravá?
Musíme být seriózní. Existují kvalitní studie, které ukazují, že až čtyři kávy denně mohou být v pořádku. Samozřejmě záleží i na typu kávy. Ideální je klasické espresso, malé, neslazené, bez mléka. Nepít rozpustnou kávu, nepřehánět to a nepřidávat do toho zbytečně cukr. Podobně jako u kávy ale obecně platí, že klíčová je míra, kontext a dlouhodobý přístup. A to nás přivádí k širšímu tématu, dlouhověkosti.
Co si vlastně jako lékař představujete pod pojmem longevity?
Je potřeba hned na začátku odlišit dva koncepty. Jeden je komerční longevity, který já nemám rád, protože různé kliniky nabízejí longevity programy, ale často to není postavené na vědeckých důkazech ani na skutečném prospěchu pacienta. Je to spíš tahání peněz. A pak je longevity koncept založený na znalostech a současných možnostech medicíny. Ten je oprávněný. Longevity znamená délku života, ale hlavně délku života ve zdraví a kvalitě. Nejde o to být na světě co nejdéle za každou cenu. Smyslem je, aby člověk žil co nejdéle aktivně, soběstačně a s dobrou kvalitou života.
video
Screening může zachránit tisíce životů. Přesto ho polovina Čechů stále nevyužívá, říká Karel Hejduk
Jaké preventivní screeningy mají lidé v Česku k dispozici a proč je důležité je nepodceňovat? Prvním hostem nového podcastu Kód: Longevity byl šéf Národního screeningového centra Karel Hejduk. Vysvětlil, jak screeningové programy fungují, kolik lidí je skutečně využívá a proč mohou včasná vyšetření zachraňovat životy.
V čem spočívá hlavní problém zdravotního stavu české populace?
Že do vyššího věku vstupujeme nemocní příliš brzy. Když vezmeme třeba věk odchodu do důchodu kolem 65 let, tak u nás lidé často odcházejí už s jednou, dvěma i třemi diagnózami a také s léky. To je velký rozdíl oproti zemím, kde je prevence dlouhodobě důslednější a zásadní choroby přicházejí později. U nás prevence existovala, ale často spíš formálně. Nebyla úplně kompletní a regionálně byly velké rozdíly v tom, jak ji kdo dělá. Teď se to naštěstí začíná měnit.
Pomáhají nové preventivní prohlídky lidem být zdravější?
Ano. Dnes už je jasněji dané, jak mají preventivní prohlídky vypadat a co všechno se má sledovat. Důležité je, že už při přechodu od dětského lékaře do péče praktika v 18 letech by mělo proběhnout komplexní vyšetření včetně EKG a širší laboratoře. Cílem je co nejdřív poznat, jak je pacient rizikový, co má v rodinné anamnéze a jaká rizika je potřeba dlouhodobě sledovat.
S jakými diagnózami se Češi nejčastěji potýkají?
Nejčastější kardiovaskulární diagnózou je vysoký krevní tlak. Pak je to cukrovka a srdeční selhání. Vedle toho sem patří i metabolické problémy, například ztučnělá játra. Česká populace je zatížena kardiometabolickými a onkologickými nemocemi. To jsou hlavní příčiny nemocnosti i úmrtnosti. Jsou to diagnózy, se kterými jsme se v Česku tak trochu naučili žít. Jenže právě to je problém. Ty nemoci je potřeba zachytit včas a správně léčit, aby nedošlo k orgánovému poškození, poškození ledvin, srdce nebo dalších systémů.
Jak velkou část dlouhověkosti máme skutečně pod kontrolou?
Poměrně velkou. Samozřejmě existuje genetická složka, kterou si každý neseme a kterou příliš ovlivnit neumíme. Ale vedle toho je tu obrovská oblast, kterou pod kontrolou máme: prevence, životní styl, včasná léčba rizikových faktorů. Zdraví by se mělo budovat už od dětství. Rodiče by měli děti vést k tomu, že zdraví je hodnota, že je potřeba chodit na prevenci, znát rodinnou anamnézu, přemýšlet o pohybu, jídle, spánku. A vedle toho se medicína posouvá i dál. Už existují první genetické intervence, kdy jsme u vybraných pacientů schopni zasáhnout do genů, které vedou třeba k nadprodukci cholesterolu. To je zatím začátek, není to něco pro běžnou praxi, ale ten směr je zřejmý.
video
Dlouhověkost se nerodí v laboratoři. Začíná v nákupním košíku, v dětství a v hlavě, říkají odborníci
Moderní medicína umí prodloužit život, ale kvalitu stáří ovlivňují jiné věci. Každodenní návyky, vztahy a prostředí, ve kterém žijeme. Lékaři a odborníci na zdraví v diskusi společnosti Care Connect a mediálního domu Newstream, kterou moderoval prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza říkají, že bez změny životního stylu nás žádná pilulka nezachrání a že o zdraví v sedmdesáti se rozhoduje už v dětství.
Jak se má laik vyznat v dnešní nabídce longevity klinik a programů?
Byl bych opatrný. Dnes řada klinik, často původně zaměřených na estetickou medicínu, nabízí klientům i longevity programy. Jenže často je to založené na prodeji doplňků, různých procedur a marketingu, ne na seriózní medicíně. Jiná situace by byla, kdyby tam byl zkušený lékař, který s člověkem probere rodinnou anamnézu, jeho rizika, léky, laboratorní výsledky a nastaví mu skutečně individuální preventivní plán. Ale pokud je to jen další produkt vedle botoxu a peelingu, pak bych byl velmi zdrženlivý.
Takže na různé longevity hacky a suplementy nevěříte?
Většina doplňků stravy nemá vědecká data o tom, že by vedla k významnému zlepšení zdraví nebo k prodloužení života. Často je to placebo nebo přechodná věc. Samozřejmě není problém vzít si v zimě vitamin D, vitamin C, zinek a podobně. To je v pořádku. Ale základ zdraví neleží v tabletce. Základem je přirozená strava, zdravý životní styl, pohyb, spánek, zvládání stresu a prevence. To je mnohem důležitější než lesklé krabičky s doplňky.
Jaké faktory nejvíce ovlivňují délku života ve zdraví (longevity)?
Řekl bych, že je to zdravý životní styl postavený na několika pilířích: kvalitní jídlo, dostatek pohybu, dobrý spánek, prevence a zvládání stresu. To je ten seriózní longevity koncept. Lidé dnes často hledají zkratku. Něco, co koupí a co to za ně vyřeší. Ale ono to tak nefunguje. Nejdůležitější věci jsou často ty nejméně atraktivní: pravidelný režim, nepřejídat se, nekouřit, nepřehánět to s alkoholem, hýbat se a chodit na prohlídky.
Jak důležitý je spánek?
Zásadně. Dostatečný spánek je nesmírně důležitý a člověk si může dovolit jen krátké úseky života, kdy spánku málo — typicky třeba krátce po porodu. Jinak by měl spánek být kolem osmi až osmi a půl hodiny denně, byť je to individuální. Neměl by být přerušovaný a velkým problémem je směnný provoz a nepravidelný režim. To se na lidech zdravotně podepisuje.
Alkohol v těhotenství i pro lepší spánek. Češi stále věří starým mýtům
Češi patří mezi národy, které mají k alkoholu dlouhodobě velmi blízko. Přestože většina lidí ví, že nadměrné pití škodí zdraví, řada zakořeněných představ o alkoholu stále přetrvává. Podle nového výzkumu sociologů z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy například zhruba polovina Čechů věří, že malé množství alkoholu může být dokonce zdraví prospěšné.
Jaký skrytý zdravotní dopad má dlouhodobě nekvalitní spánek?
Dlouhodobě nekvalitní spánek má řadu skrytých, ale zásadních dopadů na zdraví. Jedním z nejvýznamnějších je například spánková apnoe, která často zůstává nediagnostikovaná, a přitom výrazně zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Velmi důležitou roli hraje také stres. Pokud je člověk dlouhodobě ve stresu – ať už pracovním, nebo osobním – promítá se to i do spánku. Ten je pak přerušovaný a nedochází k dostatečné regeneraci organismu. Tělo i mozek si totiž během spánku zpracovávají informace a obnovují své funkce. Právě proto je zvládání stresu jedním z klíčových, i když často podceňovaných faktorů prevence. Snadno se o něm mluví, ale v praxi je jeho zvládání pro mnoho lidí náročné.
Jakou roli podle vás mohou hrát chytré technologie, jako jsou hodinky nebo prsteny, při sledování a zlepšování kvality spánku?
Mohou být dobrým sluhou, ale i zlým pánem. V některých oblastech mají medicínský význam, ale rozhodně bych jim nepřisuzoval větší váhu, než mají. U spánku je to často dost pofiderní. Záleží na kvalitě měření i na tom, jak jsou ty přístroje nasazené. Neměli bychom se jimi řídit slepě. Nejdůležitější je pořád hlava a vnímání vlastního těla. Ty technologie nám mohou něco napovědět, ale nesmějí se stát tím, co řídí náš život.
A jak velkou roli hraje hladina cukru v krvi a metabolismus?
To je zásadní. Dnes se mluví o takzvaném kardiometabolickém konceptu. Jakmile se člověk dostane do prediabetu nebo diabetu, je něco špatně. Cukr organismus potřebuje, ale zároveň je potřeba už od dětství snižovat jeho příjem. Učit se nesladit, nepít sladké nápoje, nebrat cukr jako něco normálního v každodenní stravě. A neexistuje zdravější forma cukru v tom smyslu, jak se někdy tvrdí. Ať už je to třtinový nebo jakýkoli jiný, pořád je to cukr. Měl by být výrazně omezený.
Co třeba vegetariánství nebo veganství? Není to extrém?
Každý si to musí nastavit sám, ale pravda je, že jsme obézní národ a masa jíme příliš mnoho. Restrikce masa je pro zdravé stárnutí velmi důležitá. Já pacientům často říkám: zkuste snížit příjem masa, stačí jednou až dvakrát týdně, a více se věnovat zelenině, luštěninám, ořechům. To je pro zdraví výrazně lepší. Smysl může mít i rozumně nastavený intermitentní půst, ne extrémní, ale takový, který pomůže organismu. Jídlo je strašně důležité téma a mělo by být řešené individuálně.
Biohacking: Problémy se srdcem zabijí nejvíc lidí. Jak tomu předcházet
To, co má bezpečně data, je Nordic Walking. Obyčejná chůze stačí, ale chůze s holemi je ještě lepší. Je to výborná aktivita třeba pro starší pacienty. Nemusí chodit do fitness, nemusí dělat něco, co je proti jejich vůli. Já vždycky říkám: najděte si takovou formu pohybu, která vám dělá radost, vede k vyplavení endorfinů a je vám příjemná.
Je pro dlouhověkost důležitější vytrvalost, nebo síla?
Vytrvalost. Z hlediska dopadu na zdraví je zásadní pravidelné aerobní cvičení. Síla není tím hlavním pilířem, zvlášť u starších pacientů může při nevhodném zatížení vést i ke komplikacím. Pro dlouhodobé zdraví je důležitější pravidelná vytrvalostní aktivita.
Všímáte si nějaké změny u mladé generace?
Ano, a v něčem velmi pozitivní. Mladí lidé dnes často řeší zdraví, stravu, kouření, alkohol a celkový životní styl mnohem víc, než to řešily předchozí generace. To je dobře. Na druhou stranu někdy to jde až do extrému, kdy je všechno strašně kontrolované a výkonově nastavené. Je to generace, která chce vypadat mladě, být zdravá, mít dobré parametry, ukázat okolí výkon. Ale současně se ukazuje, že má někdy problém v oblasti vztahů, zakládání rodiny a podobně. Je to úplně jiný přístup k životu než dřív.
Netýká se longevity jen určité skupiny lidí?
Nemělo by. Samozřejmě vzdělanější lidé ten koncept chápou snadněji, protože je komplexní. Ale mělo by být společenským cílem vysvětlovat prevenci a potřebu léčby i méně vzdělaným lidem. Chodit pravidelně k lékaři, řešit tlak, cukr, cholesterol, kouření, spánek, to není luxus pro elity. To má být základ pro všechny.
Co bude znamenat prodlužování života pro společnost a zdravotnictví?
Obrovskou zátěž, pokud se na to nepřipravíme. Náklady na zdravotnictví rostou exponenciálně. Investice do prevence se nevrátí za rok nebo za pět let, ale v horizontu deseti a více let. Jenže současně víme, že populace stárne, bude přibývat pacientů s demencí, srdečním selháním a dalšími chronickými chorobami. A společnost na to není dost připravená. Chybí dlouhodobá koncepce, jak bude vypadat sociální a zdravotní péče za deset, dvacet, třicet let. Chybí kapacity, návazná péče, domovy pro seniory, regionální infrastruktura. To je velké téma.
Takže co byste poradil člověku, který chce pro svou dlouhověkost udělat něco skutečně smysluplného?
Začít jednoduše a poctivě. Nehledat zázračné pilulky ani drahé longevity programy. Chodit na prevenci, hlídat si tlak, cukr, cholesterol. Omezit cukr. Nepřejídat se. Hýbat se. Spát. Nekouřit. Zvládat stres. A pokud možno jíst přirozenou stravu, ne průmyslově přehlcený jídelníček. Longevity není magie. Je to dlouhodobě dobře vedený životní styl podpořený moderní medicínou.
Miloš Táborský je český profesor kardiologie a přední odborník na srdeční arytmie a kardiostimulaci. Působí ve Fakultní nemocnici Olomouc a na Lékařské fakultě Univerzity Palackého. Ve své práci se zaměřuje na moderní diagnostiku a léčbu poruch srdečního rytmu, aktivně publikuje a podílí se na mezinárodním výzkumu. Zastával také významné funkce v České kardiologické společnosti.
Biohacking: Největší fígl longevity? Přestat jíst věci z továrny
Strava je jedním z hlavních signálů, kterým má organismus možnost vyhodnocovat své prostředí. Sděluje totiž informace o dostupnosti zdrojů, bezpečí prostředí, celkové stabilitě a dlouhodobé udržitelnosti. A z hlediska longevity se sčítá, jaký signál tělo dostává opakovaně, den za dnem, v průběhu let.
Pobyt v lázních si ještě do nedávna většina lidí spojovala hlavně s důchodovým věkem. A často tedy s obdobím, kdy je tělo už vyčerpané a trpí řadou neduhů. Podle balneologů se ale tento přístup mění. Stále více lidí a mladších začíná jezdit do lázní i kvůli zlepšení a prevenci duševní i fyzické kondice.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
video
Češi žijí déle, ale ne zdravěji. Po pětapadesátce nenajdete skoro nikoho bez problému, varují lékaři
Málokdo se na našich životech podepsal tak mocně jako Steve Jobs nebo zakladatelé Googlu Larry Page a Sergey Brin. Nicméně Reed Hastings k těmto inovátorům posledních dekád bezesporu patří. Založil totiž Netflix a posléze jej proměnil v globální streamovací službu, jež změnila Hollywood a náš způsob sledování televize. Nyní Hastings oznámil, že definitivně odchází z vedení firmy.
Reed Hastings nespadá do typické představy o technologickém guru, který utváří digitální revoluci. Narodil se v Bostonu a mezi jeho předky najdeme například finančníka a vynálezce Alfreda Lee Loomise, který se kromě jiných novinek podílel i na tvorbě atomové bomby. A kombinace armády a vědy Hastingse výrazně ovlivnila.
Po střední škole se zapsal do kurzu mariňáků. Ten nedokončil a raději nastoupil do Mírových sborů, nezávislé federální agentury, která se různými sociálními, edukačními i investičními programy snaží napomáhat celosvětovému míru. Díky tomu procestoval řadu koutů světa, a právě o této době často mluví jako o velmi inspirativní pro budoucí byznysovou dráhu.
Na rozdíl od řady jiných digitálních velikánů Hastings dokončil univerzitu. Konkrétně prestižní kalifornskou Stanford University, kde získal magisterský titul z počítačových věd. To bylo v roce 1988, kdy internet byl zatím téměř výlučně doménou univerzit, nanejvýš několika soukromých nadšenců, počítače byly z dnešního pohledu hloupé a pomalé. Zároveň to byla doba překotného vývoje, kdy vznikaly (a zanikaly) stovky počítačových firem, vedl se boj o budoucí softwarové standardy. A do tohoto rozjetého rychlíku nastoupil i Hastings.
První práci sehnal ve společnosti Adaptive Technology, kde také přišel s prvním vlastním výtvorem – softwarem na odstraňování škodlivých programů ze systému. Právě na tyto nástroje se pak zaměřila i jeho první vlastní firma, Pure Software, kterou založil již v roce 1991. Její produkty se staly populárními mezi rychle rostoucí komunitou amatérských uživatelů počítačů, protože právě tyto programy prodlužovaly životnost tehdy velmi drahých zařízení.
Rychle rostoucí segment i jeho společnost však dostala Hastingse na rozcestí – přestal zvládat být zároveň kreativcem i výkonným ředitelem. Požádal dozorčí radu o zbavení funkce CEO, ta ale odmítla. „Tak jsem se naučil být byznysmanem,“ popsal klíčový moment své kariéry Hastings. A naučil se to skvěle, protože za pár let dovedl Pure Software na burzu (v roce 1995) a následně firmu již pod jménem Pure Atria skoupila větší softwarová skupina. Ačkoli se Reed Hastings stal jedním z ředitelů velké společnosti, krátce nato odešel. Důvod odchodu se jmenoval Netflix.
Netflix zklamal investory. Teď přichází i odchod jeho zakladatele
Netflix společně založili Reed Hastings a Marc Randolph. Setkali se již v předchozí společnosti, kdy Hastings z Randolpha udělal svého zástupce. Když probíhal proces prodeje Pure Atria do rukou obřího Rational Software, oba muži spolu trávili spoustu času. A během těch měsíců se zrodil nápad na zásilkovou půjčovnu DVD. Oproti ostatním přitom měla tato služba mít tři výhody: měla operovat po celých USA, zákazníci si filmy měli vybírat přes internet a nikoli pomocí tištěného katalogu a především: šlo o předplatitelský model. Zákazníci tedy neplatili za konkrétní výpůjčku, ale v rámci jednoho poplatku si mohli půjčit sice omezený, ale relativně vysoký počet filmů.
Dokonale se tu skloubily přednosti obou zakladatelů: zatímco Hastings se pohyboval v oblasti softwaru a internetu, Randolph se od počátku kariéry věnoval právě zásilkovým službám a marketingu. Mimochodem i on měl ve své rodinné historii přinejmenším jednoho slavného „vynálezce“ – jeho praprastrýcem byl Sigmund Freud.
Netflix rostl a postupně se počet jeho zákazníků dostal do řádů desítek milionů. Již v roce 2002 společnost vstoupila na burzu a krátce na to ji Randolph opustil.
Korejští BTS se vracejí na scénu. Jsou větší než Beatles a ovládnou Netflix
Korejská skupina BTS se stala největším fenoménem přelomu uplynulé a aktuální dekády. Sedmičlenná formace využila novinky plně digitálního a globalizovaného hudebního průmyslu a stala se kapelou s větším dopadem, než měli legendární Beatles. Bez nadsázky. V roce 2022 kapela oznámila pauzu, následovaly sólo projekty jednotlivých členů. A nyní se BTS vracejí na scénu, vydali novou desku, čeká je živý koncert na Netflixu a také nová série. Spustí se další vlna BTS-manie?
V roce 2010 Netflix zavedl novou službu: možnost sledovat filmy a seriály přímo přes internet. Zlomových okamžiků v dějinách Netflixu byla celá řada. Pro završení „disrupce“ audiovizuálního zábavního průmyslu však byly důležité dva.
První se odehrál v roce 2011 a firma kvůli němu takřka zkrachovala. Tehdy v létě Netflix významně změnil politiku a začal zákazníkům účtovat dva poplatky, jeden za původní službu (poštovní videopůjčovna) a druhý za streaming videa. Zákazníci protestovali a hojně rušili předplatná. Hastings v září oznámil, že se společnost rozdělí na dvě, přičemž pod jménem Netflix měly být sloučeny internetové aktivity doma i ve světě. Akcie prudce padaly a americká média tehdy předvídala krach Hastingsova impéria.
Nakonec vše dopadlo jinak. Netflix zůstal vcelku, Hastingsovým vizím uvěřilo několik vlivných investorů (mezi těmi nejslavnějšími byl Carl Icahn) a společnost dostala dostatečný polštář na jízdu, kterou zábavní průmysl doposud neviděl. Ostatně to dokládá Hastingsův slavný citát, že „firmy zřídka umírají kvůli tomu, že by šly kupředu moc rychle, ale často umírají na to, že postupovaly příliš pomalu“.
Netflix couvá ze spolupráce s Meghan Markle. Budoucnost její série je nejistá
Největší streamovací služba světa ukončila investici v retailové značce As Ever, za kterou stojí vévodkyně Meghan Markle. Seriál S láskou Meghan navíc nemá jistotu, že bude pokračovat.
Velkým plusem Netflixu se ukázal inovativní přístup k řízení. Reed Hastings dával svým lidem velkou volnost, ale také velkou zodpovědnost. A nadstandardní odměny. Díky tomu se obklopil velmi schopnými manažery, kteří mu pomohli realizovat sny. „Nejlepší manažeři dokážou vytvořit ideální prostředí a tím dosáhnout nejlepších výsledků. Ne tím, že budou neustále kontrolovat své podřízené,“ prohlásil Hastings.
Jeho největším snem se po roce 2012 stala touha přetvořit Netflix v globální televizí. Tou dnes skutečně je. Jeho služby jsou dostupné téměř ve 200 zemích světa (z významnějších chybí jen kontinentální Čína, což je dáno místními restrikcemi), využívá jich více než 325 milionů platících zákazníků, což je jeden z největších „kmenů“ zábavního průmyslu. Nic z toho by nebylo, kdyby se Hastings nevydal vstříc světu.
A jsme u druhého zlomového okamžiku v dějinách Netflixu a jeho televizní revoluce: společnost začala tvořit vlastní obsah. Plány pro vlastní obsah opět vznikly již v roce 2011, ale první vlastní seriál Netflix uvedl v únoru 2013. Šlo o kultovní seriál House of Cards, který skončil až loni. Netflix oslovil řadu úspěšných tvůrců televizních seriálů, poskytl jim mimořádné podmínky a díky povedeným seriálům jako Orange is the New Black či BoJack Horseman se mu dařilo lákat další předplatitele.
F1 ještě nedávno Američany nezajímala. Dnes je z ní miliardový byznys
Formule 1 se ve Spojených státech mění z okrajového sportu v obří byznys. Zatímco ještě před deseti lety byl šampionát pro americké publikum téměř neviditelný, dnes sleduje každý závod více než 1,3 milionu diváků. Oproti roku 2018 jde o nárůst o 135 procent, píše agentura Bloomberg.
Hastingův tým přišel s několika zásadními novinkami, které dřívější televize nenabízely: nová série byla dostupná vždy všude a kompletní. Tedy žádný televizní rytmus, kdy se každý týden objeví nový díl série, jak byli diváci zvyklí. Divák si zážitek dávkoval sám. Navíc Netflix investoval miliardu dolarů do algoritmů umělé inteligence, které divákům servírovaly další obsah zcela podle jeho preferencí. Díky tomu diváci Netflixu trávili jeho sledováním více hodin než u kterékoli jiné formy audiovizuální zábavy.
Netlfix ale postupně narazil na limity růstu. Investice do nového obsahu rostly mimořádným tempem, zároveň postupem času Netflixu vyrostla konkurence v podobě dalších streamovacích služeb, většinou provozovaných velkými hollywoodskými studii. Odstartovaly takzvané „streaming wars“, kdy Netflix, Universal a Warner Bros. platili stamiliony za možnost vysílat seriály jako Přátelé či South Park.
Netflix je dnes považován za vítěze této války. Má nejvíc předplatitelů, konkurenti se musejí spokojit s výrazně menším podílem na trhu. Jenomže i Netflix musí inovovat, proto nejprve vsadil na gaming, následně na živé přenosy, především boxerských eventů.
Velká hollywoodská bitva pokračuje. Netflix najednou v boji o Warnery tahá za kratší konec
Jedna z největších akvizic, které kdy Hollywood prožil, má další dějství. A nadále není úplně jasné, kdo nakonec studio Warner Bros. skutečně koupí. Netflix nakonec může z bitvy odejít s pouhými miliardami dolarů v kapse v podobě smluvní pokuty. Nyní nastává týden, který může vše rozhodnout.
Již v roce 2020 Reed Hastings pomenšil svou roli. Z pozice CEO se stal „jen“ co-CEO, na stejnou úroveň totiž povýšil Teda Sarandose. Ten měl v Netflixu na starosti filmovou divizi a stal se jedním z nejmocnějších hráčů v Hollywoodu. Toto dvojvládí fungovalo do roku 2023, kdy se Hastings z exekutivní role definitivně stáhl a přesunul se do čela boardu v roli Chairmana (podobně jako před lety Robert Iger v The Walt Disney Company).
Nyní tedy Hastings chystá odchod i z poslední řídící role. Rozhodl se v situaci, kdy Netflix sice je na vrcholu, ale roste mu konkurence v podobě sociálních sítí typu TikTok či YouTube, zároveň se jeho týmu nepodařilo dotáhnout akvizici studia Warner Bros. Díky tomu sice Netflix získal „za nic“ téměř tři miliardy dolarů, nicméně pro další růst to není dobrá zpráva. Ostatně i proto akcie v reakci na skvělé výsledky firmy doplněné o zprávu o odchodu Hastingse z vedení firmy reagovaly propadem o osm procent.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Netflix zklamal investory. Teď přichází i odchod jeho zakladatele
