Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Korupční skandály oslabují Ukrajinu. Důvěra spojenců i morálka doma klesá

Andrij Jermak
ČTK
 ČTK

Korupční skandály, které v posledních týdnech znovu zasáhly Ukrajinu, ztěžují zemi pozici na mezinárodní scéně, shodli se analytici. Válkou vyčerpaný stát je podle nich závislý na zahraniční pomoci, a aféry tak mohou oslabit důvěru partnerů i domácí morálku. Přestože podle analytiků nemají skandály přímý dopad na vyjednávání o příměří, mohou zkomplikovat politickou podporu dárcovských zemí.

Na podzim letošního roku ukrajinské protikorupční úřady veřejně oznámily, že začaly vyšetřovat možné rozsáhlé úplatkářské schéma v energetickém sektoru, v němž měl hlavní roli státní provozovatel jaderné energie Enerhoatom. V souvislosti s tím byl z funkce odvolán například šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak.

Dlouhodobý problém

Analytik Milan Mikulecký uvedl, že korupce na Ukrajině je dlouhodobý problém, který trvá v podstatě od získání její samostatnosti a navazuje na korupci sovětského systému v jeho závěrečné fázi existence.

Ukrajina jako země, která je ve válce rozpoutané Ruskem nyní 11 let, a jako země závislá z velké části na mezinárodní pomoci si ale dosavadní přístup ke korupci v nejvyšších patrech politiky podle Mikuleckého nemůže dovolit. „Pro politiky z dárcovských zemí je dlouhodobě politicky neudržitelné pokračovat v podpoře, pokud nejsou korupční skandály okamžitě a důrazně ukrajinskou stranou řešeny,“ řekl. Zdůraznil, že Ukrajina si nemůže dovolit ztrátu podpory, protože bez ní nebude schopná se nadále bránit ruské agresi.

Pásmo Gazy

Účet za zkázu. Obnova Gazy vyjde na 1,5 bilionu, trvat může dekády

Obnova Pásma Gazy bude stát více než 70 miliard dolarů, tedy téměř 1,5 bilionu korun, a mohla by trvat několik desítek let, uvedla Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Válka a blokády v Pásmu Gazy podle zprávy způsobily bezprecedentní kolaps palestinské ekonomiky.

Přečíst článek

Jednoznačný dopad na ukrajinskou diplomacii vidí také Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle informací, které má od svých kontaktů v mezinárodních strukturách, podobné zprávy mezi nimi rezonují a vyvolávají otázky, proč podporovat stát s výraznou korupční zátěží. Upozornil, že opatrnější mohou být i důležití donátoři, přestože to veřejně neřeknou.

Samotná pozice ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského se tím stala podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky více kritizovaná a nestabilnější také uvnitř Ukrajiny. „V posledním vývoji se totiž nepropojil jen vnější tlak na Ukrajinu s domácím turbulentním vývojem, ale také aférou spojenou s nezávislostí protikorupčních institucí, kterou si Ukrajinci vybojovali proti vládě a prezidentské kanceláři ještě letos v létě,“ řekl. Podle Břízy se skandál projevil i na reakci Zelenského na nedávno představený americký plán k ukončení války, neboť byl umírněnější než obvykle.

Steve Witkoff a Vladimir Putin

Na tahu je Moskva. Ustoupí Putin v mírových jednáních?

Svět čeká další kolo vyjednávání o míru na Ukrajině. Diplomatická pozornost se v tuto chvíli soustředí na Moskvu, kam se mírové rozhovory přesouvají. V Kremlu se mají sejít prezident země Vladimir Putin a americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff. Jednat mají o upravené, devatenáctibodové verzi mírového plánu podporovaného USA.

Přečíst článek

Masové protesty na Ukrajině

Letos v létě se na Ukrajině konaly masové protesty poté, co parlament schválil zákon oslabující nezávislost protikorupčních institucí. Tisíce lidí v Kyjevě i dalších městech požadovaly zachování autonomie dvou klíčových úřadů a pod tlakem veřejnosti i mezinárodních partnerů vláda nakonec zákon stáhla.

Korupční aféry se výrazně promítají i do nálady ukrajinské společnosti. Podle Mikuleckého Ukrajinci dlouhodobě nevnímají své politiky pozitivně a odhalení korupce v nejvyšších patrech moci nepomáhá jejich ochotě k obětem, které po nich válka vyžaduje. Obavy z ruské okupace podle něj však zatím převažují nad zklamáním z domácích elit.

Bříza upozorňuje, že podobné skandály nahlodávají důvěru občanů ve stát a snižují jejich morálku, která je spolu se západními zbrojními dodávkami jedním ze dvou klíčových faktorů ukrajinské obranyschopnosti. Přesto se podle Havlíčka Ukrajinci tváří v tvář vnějšímu tlaku sjednocují a postupují nejen proti ruské agresi, ale i proti domácí korupci, kterou vnímají jako problém ohrožující efektivitu obrany země.

Související

Manželé Dellovi rozdají americkým dětem přes šest miliard dolarů

Michael a Susan Dellovi
ČTK
 ČTK

Michael a Susan Dellovi oznámili, že dají 25 milionům amerických dětí 250 dolarů (5200 korun), aby jim pomohli založit investiční účet, informuje agentura Bloomberg. Dar v celkovém objemu 6,25 miliardy dolarů (130 miliard korun) zakladatele počítačové společnosti Dell navazuje na iniciativu Invest America, známou též jako Trumpovy účty, která vznikla na základě zákona o daních a výdajích amerického prezidenta Donalda Trumpa a podle níž vláda automaticky na účet každého dítěte narozeného mezi roky 2025 a 2028 pošle 1000 dolarů.

„Susan a já věříme, že nejchytřejší investicí, kterou můžeme učinit, jsou děti,“ uvedl Dell v příspěvku na X.

Dar manželů Dellových poputuje na ministerstvo financí a bude následně zaslán na účty 25 milionů dětí do deseti let, které na dosavadní státní příspěvek nedosahují. Dell, kterému je 60 let, uvedl, že se nejprve zaměřuje na děti z oblasti, kde mediánový příjem domácnosti nedosahuje 150 tisíc dolarů za rok. Očekává, že v dané věkové skupině příspěvek dostane 80 procent dětí.

„Věříme, že pokud každé dítě dokáže vidět budoucnost, pro kterou stojí za to spořit, vybudujeme něco mnohem většího než jen účet,“ řekl Dell v rozhovoru s agenturou Bloomberg. „Vybudujeme naději, příležitosti a prosperitu pro další generace,“ dodal.

Dell, který je podle žebříčku Bloomberg Billionaires Index jedenáctým nejbohatším člověkem na světě s majetkem 148 miliard dolarů, je velkým zastáncem takzvaných Trumpových účtů. V rámci federálního programu dostanou američtí občané narození od začátku roku 2025 do roku 2028 federální grant ve výši 1000 dolarů na založení takzvaných Trumpových účtů. Rodiče budou moci tyto účty otevřít a přispívat na ně od 4. července 2026, přičemž pokyny teprve vydá daňový úřad IRS, uvedla stanice CNBC. Podle agentury Bloomberg budou děti moci prostředky čerpat po dovršení 18 let a využít je například na studium či na bydlení.

Bydlení je nedostupné pro osm z deseti Čechů. Pomoci mohou rekonstrukce starých domů

Bydlení je pro většinu české populace stále hůře dostupné. Podle nového průzkumu agentury STEM/MARK pro Salutem Group představuje problém pro osm z deseti Čechů a více než tři čtvrtiny respondentů uvádějí, že je ve svém regionu prakticky nemožné najít cenově přijatelný byt či dům. Téměř polovina domácností navíc vydává na bydlení více než třicet procent svých příjmů, což zásadně omezuje jejich schopnost vytvářet úspory a plánovat budoucnost.

Přečíst článek

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Nemocný v Africe

Poučení z pandemie neproběhlo. Globální výdaje na zdravotnictví klesají. A nejen kvůli Trumpovi

Přečíst článek

Giorgia Meloniová chce znárodnit místní zlaté rezervy. Hrozí masivní výprodej stovek tun zlata

Italská premérka Giorgia Meloniová
ČTK
Stanislav Šulc

Italská vláda se chystá k překvapivému kroku. Podle listu The Financial Times plánuje tým Giorgie Meloniové označit zlaté rezervy centrální banky za „vlastnictví lidu“, díky čemuž by se zlatým pokladem mohla nakládat dle vlastního uvážení. Například zlato prodat.

Italská vládní garnitura se chystá k dalšímu překvapivému kroku. Právní odborníci strany premiéry Giorgie Meloniové Bratři Itálie připravují nový zákon o rozpočtu a jeho součástí má být podle listu The Financial Times jedno nečekané ustanovení. „Zlaté rezervy spravované italskou centrální bankou patří italskému lidu,“ má být součástí zákona.

A senátor za tuto stranu to dále vysvětluje: „Cítíme potřebu, aby jasně zaznělo, že zlato je ovocem práce italského lidu. A jako takové je a vždy bylo majetkem italského lidu.“

Kritici tohoto ustanovení však upozorňují, že zatím nevyřčeným důvodem této změny je snaha italský zlatý poklad prodat.

Stříbro

Lukáš Kovanda: Stříbro láme rekordy. Je však jeho současná cena udržitelná?

Stříbro pokračuje ve svém rekordním tažení. Včera uzavřelo na historicky nominálně nejvyšší ceně, takřka 58 dolarů za troyskou unci, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Přitom teprve letos 10. října pokořilo svůj dosavadní historický rekord, už pořádně „vousatý“, z 18. ledna 1980, kdy uzavřelo na ceně 49,45 dolaru za unci. Tato přes 45 let stará uzavírací cena je nyní nadále rekordní v reálném vyjádření, v očištění o inflaci, neboť v současnosti právě kvůli inflaci, jež od roku 1980 nastala, odpovídá ceně zhruba 206,5 dolaru.

Přečíst článek

Zlato na vrcholu

Pro tuto teorii podle kritiků mluví celá řada indicií. Tou hlavní přitom je, že by se vláda dostala k ohromnému množství zlata, jímž by si mohla značně pomoci při sestavování rozpočtu.

Itálie totiž drží třetí nejvyšší množství na světě, v rezervách má podle FT.com téměř dva a půl tisíce tun cenného kovu. V aktuální ceně to přitom představuje hodnotu kolem 285 miliard eur. Větší zlaté rezervy mají už jen Američané a Německo. Prodej části nebo dokonce celého pokladu by tak značně vylepšilo rozpočet třetí největší ekonomiky eurozóny. Nutno dodat, že Bratři Itálie se podobný zákon pokoušejí prosadit již poněkolikáté a zatím se jim to nikdy nepodařilo.

Evropská centrální banka, ilustrační foto

Hra o zmrazená ruská aktiva. ECB odmítla poskytnout záruku za reparační půjčku Ukrajině

Evropská centrální banka odmítla poskytnout záruku za platbu 140 miliard eur (3,4 bilionu korun) pro Ukrajinu. Podkopala tak plán EU na získání tzv. reparačního úvěru zajištěného zmrazenými ruskými aktivy, napsal list Financial Times s odvoláním na informace od několika úředníků.

Přečíst článek

Záchrana, nebo problém?

Kritici případné změny povahy zlatých rezerv pak upozorňují, že právě velikost tohoto „pokladu“ je jednou z garancí důvěry, kterou Itálie má na globálních trzích a má díky tomu dobrý přístup k financování dluhu, a to navzdory relativně vysokému zadlužení země.

Podíl dluhu na HDP Itálie v současnosti dosahuje 108 procent. Pro srovnání: Česko má tento podíl méně než 44 procent. Nicméně Itálie byla ještě před třemi lety výrazně zadluženější, když podíl dluhu na HDP představoval 144 procent.

„Systematické snižování úrovně zlatých rezerv za účelem ulehčení veřejných financí je totéž, jako by se světu řeklo: dospěli jsme do bodu, kdy musíme prodat naše zlato, protože nemáme žádné jiné zdroje,“ napsal minulý měsíc v italském deníku La Stampa ekonom Salvatore Rossi, bývalý generální ředitel centrální banky.

Šéfka ECB Christine Lagardeová

Politici Itálie a Francie chtějí po ECB zlevnit svůj dluh. Estoncům a Slovákům by to zdražilo život

Politici předlužených zemí eurozóny tlačí na Evropskou centrální banku, aby jim snížila úroky či začala vykupovat jejich dluh za nově vytvořená eura. Mají tím trpět hlavně Slováci, Rakušané či Estonci, kteří za dluhy Francie nebo Itálie platí již teď.

Přečíst článek

Související

Trumpovi nevěříme. Němci a Italové si chtějí převézt svoje zlato domů

Přečíst článek
Doporučujeme