Reklama

Karel Havlíček: Plyn nakonec bude, to si Německo pohlídá. Otázkou je za kolik

Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO
ČTK
Dalibor Martínek

Rozhovor s Karlem Havlíčkem, místopředsedou sněmovny a korunním princem v ANO, jsme vedli v pátek velmi brzy ráno. Brzy proto, že Havlíček, jak známo, nikdy nespí. Jelikož je workoholikem. Debatovali jsme tedy ještě před volbami, ve kterých ANO nakonec solidně uspělo. Výsledek jsme samozřejmě v té brzké hodině ještě netušili. Věnovali jsme se energetice, Havlíček byl za minulé vlády vicepremiérem a měl na starost průmysl. Jak se následně při volbách ukázalo, ceny energií se staly klíčem k výsledku.

Reklama

Je evidentní, že nesouhlasíte s vládním přístupem k řešení energetické krize. Co vládě v této oblasti nejvíc vyčítáte?

Že nenaslouchá. Kvůli tomu se všechno dělá strašně pozdě. Nemá nic připravené. Změny v energetice nejsou nijak triviální. A když nad tím vláda nepřemýšlí s předstihem, když si nechystá různá řešení, neprobírá je na odborných úrovních, a dělá změny až v momentě, když už je zle, tak podle toho to vypadá. Už se proti tomu staví i lidé z jejich stran.

Máme dvě aktuální vládní opatření. Jedním je zastropování cen energií, nedávno oznámené. Druhým je chystaný úsporný tarif. Souhlasíte s těmito opatřeními?

Úsporný tarif by měl efekt, kdyby přišel někdy v dubnu nebo v květnu či červnu. Mám tisíce připomínek k tomu, jak je úsporný tarif koncipován. Zdá se mi být nesmírně komplikovaný. Ale dokázal bych se s tím smířit, kdyby přišel včas. Úspora, která je v něm zahrnuta, by na jaře ještě dávala smysl.

Promítne se úsporný tarif do faktur zákazníků? V době, kdy by měl začít platit, se očekávají ještě vyšší ceny energií, než jsou v současnosti. Takže reálně budou ceny energií i přes tento tarif vyšší, než jsou nyní…

Reklama

Je to jedna z připomínek, které jsem měl. Systém je dost komplikovaný. Může nastat situace, že ve finále se úsporný tarif na fakturách či zálohách neprojeví, protože se mezitím zvýší ceny energií. Na druhou stranu, je tu konkurenční prostředí, takže bych netvrdil, že se úspora v řádu čtyř tisíc korun za letošní rok v zálohách neukáže. Ale možná si to někteří obchodníci upraví k obrazu svému. Ale i kdyby to dopadlo dobře, je to hrozně málo. Je to pozdě. A to je pro tuto vládu typické.

A druhou věcí je zastropování. Je to správná cesta, ale je na tom opět vidět, jak je vláda nepřipravená. Ještě na konci srpna ministr Síkela říkal, že zastropování nepřipadá v úvahu. Že to není tržní opatření a že nebude motivovat k úsporám. Na zadní se postavili i hejtmani z vládních stran. Výsledkem je, že vláda horkou jehlou začala řešit systém zastropování. Nebyli připravení a začali zadávat analýzy nadnárodním poradenským společnostem. Přestože mají například v ČEPSu spoustu šikovných lidí. Nechápu, proč jim to nedali udělat.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu

Síkela zvažuje rozšíření opatření EU na boj s drahými energiemi

Do návrhu souboru opatření Evropské komise proti vysokým cenám energií by mohlo ještě přibýt prodloužení dočasného krizového rámce pro velké firmy a jednat se ještě bude i o změně způsobu stanovení cen elektřiny V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN). O návrhu opatření mají v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku. Podle Síkely by se do něj do té doby mohla ještě některá opatření zapracovat.

Přečíst článek

Zastropování cen přišlo pozdě

Víte, kolik peněz stát utratil za tyto studie?

Je to v řádu stovek tisíc korun. Ale podstatné je, že v září se zadají studie, které se začnou narychlo zpracovávat. To měli mít dávno připravené. A druhou věcí je, že si na řešení vláda přizvala energetické firmy, zejména výrobce. Tomu bych rozuměl, pokud by šlo o finální konzultaci. Ale oni jim to tvořili. Nenalhávejme si, že to tak nebylo. A tyto firmy si hlídaly své pozice.

Na vládu byl v enormně krátkém čase, když už bylo jasné, že situaci podcenila, vyvinut tlak energetických společností. A narychlo se dávala dohromady řešení. Podle toho to vypadá. Zvolili nejhorší cestu. Místo aby vláda přitlačila výrobce, aby jim nařídila cenu s ohledem na mimořádnou energetickou situaci, tak je nechává dál vydělávat. Nechává jim zisky o řád vyšší, než měli v minulosti. Obchodníci nakupují energie za mimořádné ceny, a vláda jim dorovnává peníze do výše stropu. To je těch sto třicet miliard korun státních výdajů.

A co je ještě horší, těch sto třicet miliard je totálně na vodě. Bude se to odvíjet od ceny, která bude na spotu. Může to být také tři stamiliard, to dnes nikdo neví. Výsledek je, že si vláda nabourala rozpočet a podřídila se energetickým společnostem. Vláda se bála zastropovat ceny energií níže, aby nebyl schodek ještě větší. A to všechno proto, že na to šla špatným způsobem, že nemířila na výrobce.

Elektřina, ilustrační foto

Čekání na přímý úder. Ceny elektřiny a plynu má na příští rok zafixovány jen pětina firem

Na příští rok má zafixované ceny elektřiny asi pětina firem, u plynu má zajištěn kontrakt 22 procent společností. Přes dvě třetiny podniků zaznamenaly problémy při vyjednávání smluv na dodávku energie na příští rok. Řada firem dostala násobně vyšší cenovou nabídku, než na jakou byly dosud zvyklé. Ukázal to zářijový průzkum Svazu průmyslu a dopravy mezi 114 hlavně průmyslovými podniky. Už letos platily firmy za elektřinu i plyn průměrně více než dvojnásobek proti loňskému roku.

Přečíst článek

Jak měla vláda zastropovat cenu energií u výrobců? Má na to vůbec legislativní možnosti?

Modelů je víc. Může to udělat přes nouzový stav. My jsme navrhovali pozměňovací návrh k energetickému zákonu. Variantu, kdy by mohla ceny nařídit. Takto to udělali ve Francii. Určitý objem vyrobené energie se musí prodat na území Francie, přebytky se mohou prodávat dále. Jsou nástroje, jak to udělat. Je to o odvaze, a musí se to udělat s předstihem. Vláda zaspala několik měsíců a ČEZ vyprodával energie na příští rok. O to je potom složitější v tom manévrovat. Teď bude vláda ceny obchodníkům dorovnávat.

Měla jednat s partnery typu ČEPS, s legislativci. Teď už to není jednoduché. Ministr Blažek se do toho vložil věcně velmi správně. Jeho model dává největší logiku. Máme tu tři skupiny, které to řeší. Jedna pod ministrem Síkelou, to už vůbec nekomentuji. Druhá, kterou si vytvořil Petr Fiala, který pochopil, že od Síkely se to nedá očekávat. Třetí skupina je kolem Blažka. S jejich modelem souhlasím.

Strop cen energií je příliš vysoko. Úsporný tarif ještě neexistuje. Jaké je řešení podle opozice?

Za prvé, že vláda nenechá nikoho padnout, je lež. Jsou to marketingové fráze. Firmy ze sklářského průmyslu už končí. A ne proto, že by neuměly podnikat. Ale válcují je firmy z Rakouska nebo Polska, protože tam firmy podporu dostávají. Do chudoby směřuje dvacet až čtyřicet procent rodin. Před rokem to bylo deset procent. Z covidové doby jsem si odnesl jeden poznatek. Když se dělá řešení pro miliony lidí nebo tisíce podniků, musí to být extrémně jednoduché. Také jsme vytvářeli složitá řešení. Současná vláda má extrémně složitá řešení. Situace je kritická. Zastropování cen energií bylo nevyhnutelné řešení. Udělal bych ho níže. Šel bych přes výrobce, aby to nešlo tolik na vrub státního rozpočtu. Do plynu určitě bude potřeba investovat, v něm nejsme nezávislí.

Lukáš Kovanda: Třetina českých domácností se potácí od výplaty k výplatě. A může být hůř

Už 1,5 milionu Čechů má problém vyjít s penězi. Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku spadla nejníže v historii, zjistil Český statistický úřad.

Přečíst článek

Vláda neodhadla hloubku krize

Vaše vláda nadělala během covidu za dva roky schodky veřejných financí osm set miliard korun. Ty peníze se teď mohly hodit…

Nevydali jsme osm set miliard. To je součet schodků. V krizové době firmy neplatily tolik daně, byly výrazně nižší příjmy. Podpora pro podnikatelskou sféru byla tři sta sedmdesát miliard korun. Polovina z toho byla přímá podpora. Kdybychom postupovali podle toho, jak chtěla tehdejší opozice, současná vláda, bylo by to o dvě stě miliard korun více. Zachránili jsme sedm set tisíc podnikatelů. Kdybychom to neudělali, byl by sociální nesmír, stoupla by nezaměstnanost. V mimořádné době byla potřeba mimořádná opatření. Že to není tržní si uvědomujeme. Stojím si za tím.

Těžko tedy dnes můžete vládě vyčítat opět rostoucí schodek rozpočtu…

Musíme si říct, co je důležitější. Jestli vidět jenom rozpočtovou mantru, nebo to přenést na lidi a na firmy. Říkám, že to má být někde mezi. Tato vláda chtěla zátěž přehodit na lidi a na firmy. Neodhadla včas vývoj. V menší krizi by takto mohla postupovat. Ale vláda neodhadla hloubku krize. Už na jaře měla férově říct, že něco zaplatí lidé, něco firmy a něco stát. Všichni by to pochopili. Ale Stanjura pořád viděl svůj pseudocíl, který se mu stejně zhroutil.

Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí

330 miliard. Sněmovna v úvodním kole podpořila zvýšení schodku rozpočtu

Sněmovna ve středu v úvodním kole podpořila zvýšení letošního schváleného schodku státního rozpočtu z 270 miliard korun na 330 miliard korun. Novela nyní zamíří do rozpočtového výboru. Změny vláda navrhuje hlavně kvůli situaci vyplývající z ruské agrese vůči Ukrajině i kvůli vysokému růstu cen, hlavně energií. Poslanci strávili nad dnešním prvním čtením novely asi 7,5 hodiny.

Přečíst článek

Jaké je řešení, aby firmy a lidé neplatili tak obrovské faktury a zálohy za energie? Má se snížit strop cen energií, má Česko odejít z Lipské energetické burzy, má vzniknout státní dodavatelská společnost energií? Nebo?

Jsou řešení krátkodobá a dlouhodobá. Teď máme požár. Musíme okamžitě zastropovat ceny, ale na nižších úrovních. Málokdo chápe, že když jsme výrobce levné energie, ji prodáváme lidem tak draho. Bavme se o tom, proč by měl mít ČEZ tak velký zisk, jaký očekává. Další věcí je, že v modernizačním fondu, kam jdou peníze z emisních povolenek, bude výrazně více peněz. Ceny emisních povolenek se utrhly ze řetězu. Ale je férové přiznat, že se nám to vrací do modernizačního fondu. Do roku 2027 tam bude kolem čtyř až pěti set miliard korun. Tyto zdroje se dají využít.

V krizi je třeba rázný šéf. Současnému kabinetu chybí

Mluvíte o vysokých ziscích energetických firem. Co má stát dělat, má je zdanit?

Je zřejmé, že privatizace ČEZ byla udělána špatně. Stát v něm má strašně malý manévrovací prostor. V červnu přišla vláda s nápadem, že by stát mohl vykoupit minoritní akcionáře. Nastala fáze bádání jak to udělat. Jasno má být v červnu 2023. To je jasný důkaz faktu, že vláda nezvládá řízení země v době krize. V době krize musejí být procesy rychlé a má tam být rázný šéf. Z šéfů pěti vládních stran není ani jeden ekonom. Všechno se analyzuje a je to pomalé. Ano, cestou je buď výkup minoritních akcionářů ČEZ, nebo jeho rozdělení. Do té doby je třeba to hrát přes cenové nařízení.

Michal Šnobr

Stoprocentně ovládnout ČEZ chce velkou politickou odvahu a čtvrt bilionu, říká menšinový akcionář Šnobr

Energetický gigant ČEZ se v poslední době dostal do centra zájmu nejen kvůli stále stoupajícím cenám energie, ale také kvůli plánu premiéra Petra Fialy (ODS) dostat energetické zdroje a výrobu elektřiny pod kontrolu státu. Přeloženo: dostat i zbylý 30procentní podíl v ČEZ do rukou státu. Zájem vzbuzuje i výše dividendy za loňský rok – ČEZ navrhl 44 korun na akcii, vláda chce 48 korun. „Fakticky si tak ČEZ půjčil od akcionářů peníze na tři měsíce za 36procentní roční úrok,“ říká minoritní akcionář firmy a investor Michal Šnobr.

Přečíst článek

Říkal jste, že dění na ministerstvu průmyslu nechce ani komentovat. Přesto ho, jako bývalý ministr průmyslu, okomentujte.

Byli jsme tým, který ctil službu veřejnosti. Nyní se z ministerstva stala nedobytná pevnost. Zpřetrhaly se vazby s profesními organizacemi. Místo, aby hájilo zájmy průmyslu, vysvětluje, proč to nejde. Ministerstvo se stalo prodlouženou rukou ministerstva financí. Do toho katastrofální komunikace. Ministerstvo nyní sehrává ve vládě druhořadou roli, nic si nevybojuje. Ministra už trh nebere vážně.

Ale nemůžete popřít, že ministr zajistil pro zemi zkapalněný plyn přes Holandsko…

To zajistil ČEZ. Ale toto nekritizuji, asi bychom šli stejnou cestou. Problém nakonec nebude s množstvím plynu, to si Německo pohlídá. Otázkou je, za jakou cenu bude. To se totálně podcenilo. Ještě na konci srpna ministr průmyslu tvrdil, že podnikatelé v tomto roce nedostanou žádnou další podporu. To je trestuhodné.

Kateřina Morrisová

Plyn neodepisujme. Je potřeba získat ho z bezpečných zdrojů, tvrdí Kateřina Morrisová z GasNet

Dnešní i budoucí poptávku po energiích není Česká republika schopna uspokojit bez plynu, tvrdí manažerka společnosti GasNet. „Čísla mluví jasně. Zatímco v minulém roce činila spotřeba elektřiny ČR necelých 74 TWh, plynu jsme potřebovali okolo 100 TWh. Takové množství energie nelze jednoduše nahradit. Domácnosti, průmysl, firmy a celá společnost potřebují spolehlivé a stabilní dodávky v průběhu celého roku,“ dodává Kateřina Morrisová.

Přečíst článek

Reklama

Související

Evropský parlament

Nepoužitelný, příliš vysoký a kontraproduktivní. Státy EU kritizují Brusel za návrh cenového stropu u plynu

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme