Teplá zima a omezená spotřeba poslaly cenu plynu na předválečnou úroveň

Teplé počasí a omezená spotřeba stlačila velkoobchodní cenu plynu pro evropský trh. První obchodní den letošního roku se cena za megawatthodinu dostala k 70 eurům.

V pondělí dopoledne vykazoval klíčový termínový kontrakt na plyn pokles o více než sedm procent, a cena se tak dostala k 70 eurům (1692 korun) za megawatthodinu (MWh). Plyn je nyní nejlevnější od druhé poloviny loňského února, tedy od doby, než začala válka na Ukrajině. K nízkým cenám teď přispívá hlavně teplé počasí a s tím související nižší poptávka.

Kolem poledne se cena plynu s dodáním v únoru ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala blízko 74 eur za MWh, a proti poslednímu obchodnímu dnu loňského roku tak vykazovala pokles téměř o tři procenta. Cena plynu v Evropě klesá už asi tři týdny, ceny v TTF jsou pro evropský trh určující. Dlouhodobě klesají i velkoobchodní cena elektřiny.

Šéfka MMF: Evropě se recese nevyhne. USA balancuje na hraně

Money

Rok 2023 bude obtížnější než loňský rok, protože ekonomiky Spojených států, Evropské unie a Číny zpomalují. Třetina světové ekonomiky pak bude letos v recesi. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová to řekla zpravodajské televizi CBS.

ČTK

Přečíst článek

Letošní topná sezona zachráněna

Meteorologové předpovídají, že v příštích dvou týdnech budou teploty ve většině regionů v Evropě nad průměrem pro toto roční období. Díky tomu se Evropa bude schopna vyhnout nejhoršímu scénáři v podobě brzkého vyčerpání zásobníků na plyn už v zimních měsících. Za prosinec se cena plynu snížila asi o 47 procent díky tomu, že chybějící ruský plyn se Evropě podařilo z velké části nahradit dovozem zkapalněného zemního plynu (LNG), hlavně ze Spojených států.

Déletrvající mírnější teploty spolu s typickým snížením poptávky v průmyslu na konci roku mohou pomoci udržet v Evropě dostatečné zásoby plynu až do konce topné sezony. Nižší ceny plynu jsou také úlevou pro evropskou ekonomiku, na kterou doléhá vysoká inflace.

Loňský rok byl ve znamení silného cenového kolísání, na konci léta se cena plynu v TTF krátce vyšplhala k 350 eurům za megawatthodinu, ačkoli před dvěma lety stál plyn méně než 20 eur/MWh. Ceny se začaly zvyšovat předloni, podle části analytiků v reakci na energetickou politiku Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv bez adekvátního řešení. Další citelný růst cen se dostavil po invazi ruských vojsk na Ukrajinu loni v únoru, po kterém Evropa začala odmítat ruský plyn.

Lukáš Kovanda: Nenechte se ošálit fata morgánou. Rok 2023 bude pro Čechy druhý nejhorší v historii

Názory

Čeká nás těžký rok. Lidé, kteří si to odmítají přiznat, protože „obchody jsou plné“, žijí v zajetí mentálních klamů. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda je dalším ekonomem, který v anketě byznysového portálu newstream.cz představuje svou vizi pro rok 2023.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že energetická krize je pro největší evropskou ekonomiku těžkou zkouškou. Občany vyzval, aby v nadcházejících měsících dál šetřili energiemi. Podle údajů společnosti Gas Infrastructure Europe (GIE) vzrostly v uplynulém týdnu zásoby plynu v Německu na 90 procent, zatímco pětiletý průměr pro toto roční období činí 73 procent. V České republice byly zásobníky minulý týden naplněny zhruba na 84 procent.

Země EU v prosinci schválily parametry nouzového omezení cen plynu, na němž se ministři energetiky shodli za českého předsednictví. Omezení bude unie na všech svých burzách s plynem uplatňovat od 15. února, pokud cena plynu v TTF překročí 180 eur za MWh. Zároveň bude muset být nejméně o 35 eur vyšší než globální průměr cen LNG.

Dobré zprávy Jozefa Síkely: Zásobníky plynu se opět plní

Leaders

Teplé počasí i snaha šetřit se vyplácejí. Zásoby plynu v českých zásobnících rostou i v průběhu topné sezony, uvedl ministr průmyslu a obchodu.

ČTK

Přečíst článek

Rok 2023 v energetice o moc klidnější nebude. Češi budou proto stále víc vyhledávat alternativní zdroje

Money

Rok 2022 v energetice byl podle podnikatelských a energetických svazů pod vlivem války na Ukrajině, která ukázala závislost ČR na dodávkách energetických surovin z Ruska. Jedním z hlavních důsledků krize byl skokový růst cen energií, což podle svazů zbrzdilo i další hospodářský rozvoj. Krize naopak rozšířila využívání obnovitelných zdrojů energie, poptávka po nich by měla růst i v příštím roce. Rok 2023 bude hlavně ve znamení bezpečnosti dodávek komodit, vyplývá z komentářů svazů a komor.

ČTK

Přečíst článek