Reklama

Čekání na přímý úder. Ceny elektřiny a plynu má na příští rok zafixovány jen pětina firem

Elektřina, ilustrační foto
vshosting
 ČTK

Na příští rok má zafixované ceny elektřiny asi pětina firem, u plynu má zajištěn kontrakt 22 procent společností. Přes dvě třetiny podniků zaznamenaly problémy při vyjednávání smluv na dodávku energie na příští rok. Řada firem dostala násobně vyšší cenovou nabídku, než na jakou byly dosud zvyklé. Ukázal to zářijový průzkum Svazu průmyslu a dopravy mezi 114 hlavně průmyslovými podniky. Už letos platily firmy za elektřinu i plyn průměrně více než dvojnásobek proti loňskému roku.

Reklama

Takřka dvě třetiny firem mají podle průzkumu pro letošní rok zafixovanou cenu elektřiny. U plynu má na letošek zajištěnou cenu 69 procent podniků. Pouze polovina firem, které mají cenu elektřiny nebo plynu fixovanou na letošní rok, má cenu za podobných podmínek jako v roce 2021. Druhá polovina firem má fixace za mnohonásobně vyšší ceny. Pouze jedné třetiny dotázaných firem se navýšení cen elektřiny a plynu dosud výrazně nedotýká.

Elektrické vedení, ilustrační foto

Česko je v pomoci s drahými energiemi až sedmnácté v Evropě

Vlády v Evropě za poslední rok vyčlenily asi 500 miliard eur (12,3 bilionu korun) na programy, které mají ochránit domácnosti a firmy před vysokými cenami energií. Uvádí to dnes aktualizovaná analýza bruselského výzkumného institutu Bruegel. Česko se řadí ke konzervativnějším zemím, neboť plánuje výdaje na úrovni 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což jej řadí na 17. místo v EU. Podle jednoho z autorů přehledu je aktuální přístup vlád zjevně neudržitelný.

Přečíst článek

"Z průzkumu jednoznačně vyplývá, že vysoké ceny energií na řadu firem teprve dopadnou a mohou s nimi mít velké problémy. Je proto potřeba, aby vláda rychle hledala další možnosti mimořádných opatření pro podniky. Letos má zatím ještě část firem ceny fixované. Pomoc budou potřebovat hlavně příští rok,“ uvedl prezident svazu Jaroslav Hanák.

Snaha šetřit 

V reakci na rekordní zdražování elektřiny i plynu se průmyslové podniky snaží energie uspořit. Právě investice do energetických úspor patří mezi nejčastější opatření, ke kterým firmy v reakci na zdražování energie přistoupily. "Řada firem také byla nucena promítnout zdražování energie do cen své produkce, pouze malé části podniků se to ale podařilo v plné výši. Takřka polovina firem kvůli vysokým cenám energie omezila plánované investice," upozornil Hanák.

Výstavba bytů, ilustrační foto

Stavební firmy nemají zakázky, šetří i kutilové. A všichni věří v obrat

Rostoucí ceny energií, materiálů, prací i hypotečních sazeb poslaly tuzemské stavebnictví do útlumu, stavební výroba v červenci meziročně klesla o téměř tři procenta. Útlum stále nekončí – stavební firmy včetně těch menších hlásí propad zájmu o zakázky a co víc, podle firem v září ještě více ochladl zájem i ze strany koncových zákazníků a nižší tržby hlásí i hobbymarkety, vyplývá z vyjádření zástupců trhu.

Přečíst článek

Reklama

Ve snaze ušetřit náklady na energie firmy v následujících měsících nejčastěji zvažují investici do fotovoltaické elektrárny nebo do výměny zdrojů osvětlení. Pořízení vlastní fotovoltaické elektrárny chystá skoro 60 procent oslovených podniků. Úspornější osvětlení plánuje instalovat víc než polovina firem. Čtvrtina firem bude také v rámci úspor energie modernizovat soustavu topení.

Nahradit plyn rychle není často možné 

Snaha uspořit plyn naráží u řady firem na technologické i jiné překážky. Více než tři čtvrtiny dotazovaných firem, které používají plyn ve výrobních technologiích, nebyly schopny omezit jeho spotřebu, protože rychlá náhrada plynu není v jejich zařízeních technicky možná. To se týká například skláren, keramiček nebo jiných podobných provozů, podotkl ředitel Sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek.

Závod Arcelor Mittalu v německém Eisenhüttenstadtu

Drahé energie devastují evropský průmysl. Továrny omezují výrobu, bojují o přežití

Výrobci skla, hutnických produktů, papíru, hnojiv a dalších, kteří jsou bytostně závislí na plynu a elektřině, oznámili utahování opasků, či spíše výrobních pásů. Největší producent užitého skla na světě, francouzská skupina Arc International, poslala třetinu zaměstnanců na dovolenou, německá společnost Hakle, jeden z největších výrobců toaletního papíru, oznámila, že se kvůli „historické energetické krizi“ dostala do platební neschopnosti. Takových případů je mnohem, mnohem víc, píše deník The New York Times.

Přečíst článek

Vláda minulý týden schválila program podpory pro firmy s velkým odběrem elektřiny a plynu, hodlá mezi ně rozdělit 30 miliard korun.

U energeticky náročných firem bude maximální podpora činit podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) 200 milionů korun, ostatní budou moci získat nejvýše 45 milionů korun. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar označil dosavadní podporu státu pro velké a střední podniky za nedostatečnou. 


 
Reklama

Související

Reklama
Reklama
Doporučujeme