Reklama

Stoprocentně ovládnout ČEZ chce velkou politickou odvahu a čtvrt bilionu, říká menšinový akcionář Šnobr

Michal Šnobr
Tereza Zavadilová / Newstream
Dušan Kütner

Energetický gigant ČEZ se v poslední době dostal do centra zájmu nejen kvůli stále stoupajícím cenám energie, ale také kvůli plánu premiéra Petra Fialy (ODS) dostat energetické zdroje a výrobu elektřiny pod kontrolu státu. Přeloženo: dostat i zbylý 30procentní podíl v ČEZ do rukou státu. Zájem vzbuzuje i výše dividendy za loňský rok – ČEZ navrhl 44 korun na akcii, vláda chce 48 korun. „Fakticky si tak ČEZ půjčil od akcionářů peníze na tři měsíce za 36procentní roční úrok,“ říká minoritní akcionář firmy a investor Michal Šnobr.

Reklama

Vláda chce mít podle premiéra Petra Fialy (ODS) v blízké budoucnosti pod kontrolou celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny. Bude chtít vláda vyplatit minoritní akcionáře a pokud ano, za jakých podmínek? 

Premiér Fiala oznámil jakýsi záměr získat po úplnou kontrolu klíčovou sítí výrobních elektráren v Česku. Jak ale následně vyplynulo z vyjádření mluvčího vlády, ale i koaličních partnerů této vlády, zatím vůbec není rozhodnuto, jak by k tomu mělo dojít.

guvernér ČNB Jiří Rusnok

Týden tradera: Rusnokovo poslední zasedání a boj o dividendy z ČEZ

Předposlední červnový týden přinesl smíšené obchodování na akciových trzích. Stratégové vyčkávají na další data z ekonomiky a určitá míra nejistoty je nejspíš v akciových trzích už započítána. Přesto jsou na obloze samé mraky, data v evropské ekonomice se pomalu ale jistě zhoršují a energetické dodávky plynu z Ruska ukazují na další možné „nabídkové šoky“.

Přečíst článek

Za mne jsou fakticky jen dvě možnosti. Ta první, jednodušší a rychlejší je ovládnout celý stávající ČEZ. Bohužel by to také chtělo velikou politickou odvahu, a to pochybuji nejvíce. Mělo by jít o zvýšení podílu státu ze současných 70 procent až na cílových 100 procent. Cest, které k tomu vedou je ale opět několik. Jsou rychlejší, levnější, dražší a pomalejší.

Vládo, připrav si až 250 miliard

Celková částka potřebná k této operaci, by se mohla pohybovat i kolem 250 miliard korun. V každém případě by ale rozhodně nemuselo a nemělo jít jen o výdaje státu. Tato cesta jde zvládnout za výrazného přispění cash flow ČEZ, který na to nyní má a bude mít (v době vysokých cen elektřiny). Státní rozpočet by to zatížilo finančně jen částečně, třeba z jedné třetiny.

Reklama

A druhá cesta?

Druhou cestou je rozdělení ČEZ a v rámci tohoto procesu ovládnutí výrobní části ČEZ – plus asi těžba uhlí ze 100 procent a naopak snížení současného 70procentního podílu v jiných částech ČEZ, jako jsou distribuce, OZE, ESCO a podobně, hluboko pod tuto úroveň. Tento druhý způsob by byl ale asi poměrně časově náročný a má znovu mnoho variant provedení.

ČEZ, sídlo

Arsen Lazarevič: Má ČEZ prodávat elektřinu mimo burzu? Ne. Měl by maximalizovat svoje zisky

Stát již nyní inkasuje téměř 80 až 90 procent veškerých zisků společnosti ČEZ a minoritní akcionáři si přerozdělí jen drobky. Zestátnění energetického giganta tak připomíná znárodňování, které se na úspěchu firmy podepíše výrazně negativně, píše v komentáři k vládním vizím budoucnosti ČEZ Arsen Lazarevič.

Přečíst článek

Co je asi aktuálně největší problém této cesty, je nepoměr hodnoty jednotlivých částí ČEZ. Výrobní část, kterou chce dnes stát, představuje nyní kolem 75 procent celkové hodnoty ČEZ podle podílu na EBITDA, zisku a podobně. V tomto směru se aktuálně obávám, zda rozdělení ČEZ v této fázi a za účelem směny podílů mezi současným majoritním akcionářem ČEZ, tedy státem, a minoritními akcionáři, by vůbec dávalo smysl.

Ještě jedna věc. Jak už jsem uvedl, k ovládnutí 100 procent dnešního ČEZ ze strany státu by chtělo velkou politickou odvahu a je otázka, zda ji dnešní politická reprezentace má. Paradoxem je situace, že dle vyjádření bývalého premiéra Babiše by opozice tuto cestu k úplnému ovládnutí ČEZ ze strany státu asi podpořila.

Vše o ČEZ čtěte zde

Přispěje to k tomu hlavnímu cíli – dosáhnutí „energetické suverenity ČR“ a k tomu, aby klesla cena elektřiny na nějakou přijatelnou úroveň pro tuzemské spotřebitele?

Tak či onak cílem této operace nemůže být jen snaha o snížení cen elektřiny v rámci probíhající energetické krize v Evropě. Dokonce v krátkodobém pohledu – nadcházející topné sezony – by to žádný vliv na ceny energií nemělo.

Petr Fiala, ODS

Dalibor Martínek: Vláda nechala lidi s energiemi na pospas. Vymýšlí plány, ale nepomáhá

Levný tarif elektřiny, který vymýšlí ministr průmyslu, je jako chiméra. Nemá obrysy, nemá časové ukotvení, a vůbec se neví, zda se vůbec nějak promítne do koncových cen. Mezitím dodavatelé energií zvyšují zálohy násobně. A začínají posílat upomínky k jejich zaplacení. Platili jste dva tisíce měsíčně, teď už po vás chtějí šest. A bude hůř.

Přečíst článek

Tato operace, ať už v provedení varianty jedna či dvě, by měla být provedena s vědomím a s cílem dlouhodobé strategie České republiky, to jest významné kontroly a schopnosti řešit energetickou koncepci a strategii státu a bezpečnostní priority, i z pohledu možností rozvoje energetiky na jednotném evropském trhu s energiemi (preference jaderné energetiky).

Energetická nirvana se už nevrátí

Co by měla vláda udělat, aby ceny elektřiny klesly na dřívější, či aspoň přijatelnější úroveň pro spotřebitele?

Ceny elektřiny už neklesnou na „dřívější úroveň“. To co jsme zažili zejména v druhé polovině minulé dekády, kdy se cena ročního kontraktu plynu pohybovala na úrovni 12 eur za megawatthodinu (nyní je u 100 eur za megawatthodinu) a cena celoročního kontraktu elektřiny za 20 eur za megawatthodinu (dnes je u 250 eur) – jsou nenávratně pryč.

Ceny elektřiny už neklesnou na „dřívější úroveň“. To co jsme zažili zejména v druhé polovině minulé dekády, kdy se cena ročního kontraktu plynu pohybovala na úrovni 12 eur za megawatthodinu (nyní je u 100 eur za megawatthodinu) a cena celoročního kontraktu elektřiny za 20 eur za megawatthodinu (dnes je u 250 eur) – jsou nenávratně pryč,“ říká Michal Šnobr.

Toto období, které už roky pojmenovávám „energetickou nirvánou“ pro spotřebitele, se už nevrátí. Vlastně se dá říci, že dnešní stav na energetických trzích je důsledkem nesmyslného a nereálného „stlačení pružiny ceny energií“, kterou pak zejména válka na Ukrajině odjistila a nyní zažíváme přesně druhý extrém. Tento stav by ale na trhy přišel bez ohledu na okolnosti dříve či později. Válka situaci jen zrychlila a eskalovala.

Co bylo už před válkou špatně?

Podstatou problému je, že v Evropě se neinvestuje a díky nízkým cenám energií odpovídajícím způsobem neinvestovalo do nových zdrojů skoro dvacet let. Staré zdroje, původně postavené v minulém století, dokonce v 70. či. 80 letech, nyní velmi rychle zastarávají a není a nebude náhrada. Pokud bude, bude proti minulosti hodně drahá.

ČEZ, sídlo

Lukáš Kovanda: Jak Čechům zlevnit elektřinu, aniž by se stát zadlužoval či musel znárodňovat elektrárny?

Premiér Fiala ve svém včerejším mimořádném projevu nastínil, že stát bude chtít pod své křídla získat výrobu elektřiny. Jednalo by se tedy zřejmě fakticky o dělení podniku ČEZ.

Přečíst článek

Postavit zdroj, který by uměl vyrábět za ceny pod sto či stopadesát eur (a dost možná i mnohem výše) za MWh, je dnes nemožné. Nic na to nemění podvodná argumentace českého státu a ČEZ, kdy obě tyto strany mluví o nízké ceně elektřiny z jádra, ale už zatajují, že zbytek vysoké ceny by spotřebitel zaplatil tak jako tak, ale nikoli z pozice spotřebitele, ale z pozice daňového poplatníka.

Nízké ceny minulé dekády jsou prostě definitivně pryč. V minulé dekádě nefungoval trh s emisemi EU ETS. Jedna tuna CO2 stála necelých pět eur, dnes stojí téměř 85. V letech 2015 až 2021 jsme zažívali v regionu obrovský převis výroby elektřiny nad spotřebitelskou poptávkou a ceny energií kolabovaly. Na trh se dostávalo obrovské množství dotované netržní elektřiny z obnovitelných zdrojů z Německa a ještě naplno fungovaly jak uhelné tak jaderné zdroje.

Dnes je situace opačná. Německo definitivně opouští jadernou energetiku, když jaderné elektrárny ještě v letech 2020 a 2021 vyráběly tolik energie, co zhruba spotřebuje Česká republika.

Petr Fiala, premiér republiky

Jana Havligerová: Chápeme vás, pane premiére, my ty obavy máme taky

Předseda vlády se v mimořádném projevu k národu podělil o své obavy z inflace, války na Ukrajině, a hlavně ze stále rostoucích cen energií. Chápeme vás, pane premiére, my ty obavy máme taky.

Přečíst článek

Po krizi tedy nečekejme pokles cen energií na původní úrovně, ale spíše si zvykejme na nový normál. Ten se s nejvyšší pravděpodobností „ustanoví“ někde mezi oběma extrémy konce minulé dekády a současné krize. Vše bude také záležet zda současnou inflační a bezpečností krizi zvládne EU bez hluboké recese. Ta pokud by přišla, ještě by možná zamíchala kartami.

Vše o energetice čtěte zde

Jaký bude v nejbližších měsících vývoj cen elektřiny v Česku a co se na něm projeví nejvíce?

Nyní bezprostředně vše závisí na vývoji trhu s plynem a vývoji konfliktu na Ukrajině. Cena tuny CO2 se zdá stabilní a přes válku na Ukrajině se trvale pohybuje mezi 80 až 85 eury za tunu. Pokud půjdou dolů ceny plynu, půjde dolů i cena elektřiny. Bohužel ale napětí na trhu ukazuje na opak.

Například celoroční kontrakt na elektřině na rok 2023 se obchoduje na rekordních úrovních nad 260 eur za MWh, ale celoroční kontrakt dodávek elektřiny v roce 2024 už jen na 170 eurech a rok 2023 dokonce na 140 eurech, tedy o 35, respektive o téměř 50 procent níže.

Kateřina Bohuslavová, ředitelka oddělení ESG Skupiny ČEZ

I ČEZ je udržitelná firma, říká jeho manažerka

Skupina ČEZ zakomponovala koncept ESG přímo do své byznysové strategie. Pro firmu má udržitelnost nejen ekologický či etický rozměr, ale stala se jedním z klíčových parametrů jejího byznysu. Problematice ESG se ve společnosti věnuje speciální oddělení, přímo podléhající generálnímu řediteli. „Abychom byli přijatelní pro společnost, musíme ukázat, že zisku dosahujeme eticky. A pro nás je otázka hrdosti, že se můžeme podívat do očí budoucí generaci,“ říká Kateřina Bohuslavová, ředitelka oddělení ESG Skupiny ČEZ. 

Přečíst článek

ČEZ navrhl dividendu za loňský rok 44 korun na akcii, o 15 procent méně než za rok 2020, ačkoliv loni skupina téměř zdvojnásobila zisk a má vyšší cash-flow, stát chce o čtyři koruny více. Je jedna, či druhá varianta přijatelná, správná, nebo by částka na akcii měla být jiná, jaká a proč?

Dividendu 44 korun navrhlo představenstvo firmy zcela netradičně již v březnu loňského roku a pak ji zopakovalo na konci května v rámci usnesení programu letošní valné hromady. Výplata dividendy měla být i podle květnového usnesení uskutečněna na začátku srpna jako už tradičně dlouhé roky předtím. O to překvapivější byl pro minoritní akcionáře ČEZ zmatečně podaný protinávrh ministerstva financí, který zvýšil dividendu o čtyři koruny na akcii a posunul splatnost dividendy na začátek listopadu.

Dividenda? Spíše půjčka od akcionářů

Z celého kontextu jasně vyplynulo, že nakonec vůbec nešlo o navýšení dividendy jako zdroje pro státní rozpočet, ale vyřešilo se tím potřebné cash flow ČEZ, tak aby to odpovídalo společným zájmům ČEZ a státu. Je tedy možné, že peníze, které měly být původně použity na výplatu dividendy v srpnu, nakonec skončí v akvizicích. Potenciálně se cílem takové operace jeví podíl na LNG terminálu v Holandsku nebo také pokračující jednání o zásobnících plynu v majetku RWE na Moravě. Fakticky si tak ČEZ půjčil od akcionářů peníze na tři měsíce za 36procentní roční úrok.

Ministr financí Zbyněk Stanjura

Lukáš Kovanda: Vláda požaduje od ČEZ dividendu 48 korun. Je to výsměch, mohla chtít i 60 korun

Vláda si například letos mohla vytáhnout z ČEZ větší dividendu, než jakou navrhuje. Její dnešní návrh zní na 48 korun na akcii. Podle trhu a analytiků si mohla říci o více, až takřka o 60 korun na akcii. Nižším návrhem se připravuje o třeba pět miliard korun, které mohla dát výhradně na pomoc zmíněným dvaceti procentům nejpotřebnějších domácností.

Přečíst článek

Problém je ale ten, že si půjčil z peněz, které tak či onak náleží akcionářům. Celý vývoj budeme tedy jako minoritní akcionáři velmi pozorně sledovat a vyhodnocovat, protože porušení zákona nebo alespoň dobrých obchodních mravů ze strany vedení ČEZ není vyloučené. Letos je o dividendě rozhodnuto. Jako akcionáři ale věříme, že příští rok se dočkáme rekordní dividendy, a to nikoli vedením proklamovaných 70 korun na akcii, ale mnohem vyšší.

Nedávno jste uvedl, že faktury za elektřinu tuzemských domácností dosáhnou výše i 10 tisíc korun měsíčně. Očekáváte to i nyní, případně jinou částku, a z jakého důvodu?

To se takto nedá říci. Vždy záleží na tom, o jaký odběr jde, zda jde výhradně o elektřinu, či kombinaci plynu a elektřiny. Obecně je ale možné, že vzhledem k vývoji cen by mohly ceny energií domácnostem a firmám stoupnout na několikanásobky stavu, na který byli všichni zvyklí z posledních let.  

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme