Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) chce do novely energetického zákona zapracovat povinnost dodavatelů energií sdělovat Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) skutečné ceny energií, za které je prodávají koncovým zákazníkům. Síkela to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. ERÚ a Český statistický úřad dosud mohly podle něj pracovat jen s ceníkovými cenami, které podle Síkely platí méně než 2,5 procenta obyvatel. Proto podle něj Česko v porovnání s ostatními evropskými zeměmi patřilo ve druhém pololetí loňského roku mezi nejdražší země v Evropě.
Mnozí tuzemští dodavatelé plynu a elektřiny domácnostem, nejnověji společnost innogy, začínají zlevňovat. Zohledňují tak dramatický pokles burzovních cen napříč EU, k němuž dochází od loňského srpna. Referenční cena plynu v EU, jež je určující i pro dodavatele v ČR a která je klíčová také pro ceny elektřiny, klesla od druhé poloviny loňského srpna do dneška, tedy za zhruba půl roku, o více než 85 procent, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Někteří tuzemští dodavatelé plynu a elektřiny domácnostem, například E.ON, začínají zlevňovat. Zohledňují tak dramatický pokles burzovních cen napříč EU, k němuž dochází od loňského srpna. Lidé by však neměli brát první nabídku, neboť při víceleté fixaci a očekávaném propadu cen se nevyplatí, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda zvažuje zavést opět jen dvě sazby daně z přidané hodnoty (DPH), letos chce přinést návrh důchodové reformy a pracovat na snížení rozpočtového deficitu v příštím roce. A to i díky tomu, že letošní rok by měl být po tom loňském přece jen klidnější. „Teď chceme pokračovat v tom, abychom udrželi nižší ceny energií a dlouhodobě je dokázali zachovat. Od toho se odvíjí to, co musíme dělat v Česku se zastropováním cen. Možná nic, protože to bude fungovat. Možná strop ani nebude do budoucna potřeba,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro ČTK.
Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku se v pondělí odpoledne průlomově dohodli na úrovni zastropování burzovních cen plynu v EU, a to nižšího, než původně navrhovala Evropská komise. Některé země v čele s Německem byly proti, neboť se obávají, že stejně jako v Maďarsku v případě zastropování cen benzinu a jeho následného nedostatku hrozí podobný scénář i v unii s plynem, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
Česko by v roli předsedající země Evropské unie mohlo v pondělí na Radě EU pro energetiku přikročit k přehlasování Německa v otázce zastropování cen plynu. Na brífinku v Bruselu to ve středu naznačil český premiér Petr Fiala. Doufá ale, že dohody bude dosaženo shodou a o stanovení maximálních cen plynu nebude nutno rozhodnout na základě kvalifikované většiny.
Vláda rozhodla od ledna zastropovat ceny energií pro velké podniky, a to na stejných cenových úrovních, jaké budou platit pro domácnosti, tedy na úrovni 6000 korun za jednu megawatthodinu včetně DPH v případě elektřiny a 3000 korun včetně DPH v případě plynu.
Maďarský trh s pohonnými hmotami se v těchto hodinách hroutí nevídaným způsobem. Vláda premiéra Viktora Orbána se tak ocitá pod dosud nejsilnějším tlakem, aby zrušila své více než rok trvající zastropování cen paliv. Kabinet údajně v těchto chvílích věc řeší. U čerpacích stanic přitom panikařící motoristé tvoří podle informací agentury Bloomberg dlouhé fronty – čítající až stovky metrů. Zpravidla však nenakoupí žádaný objem pohonné hmoty, neboť odběr na jeden automobil je omezený, třeba na deset litrů. Benzín i nafta jsou tak v zemi již nyní vlastně „na příděl“.
Palivová krize v Maďarsku přechází do kritické fáze. Vládní ministr Gergely Gulyas ve středu uvedl, že zprávy o nedostatku pohonných hmot v zemi jsou „vskutku znepokojivé“. To, zda vláda dále zachová stávající zastropování cen pohonných hmot, podle něj závisí na tom, zda se petrochemickému podniku MOL podaří zajistit dostatek dodávek paliv. O čemž ovšem lze pochybovat.
Česko i Německo přistoupilo od příštího roku k zastropování cen energií, jejich koncepce jsou však zásadně odlišné. Zatímco český systém cenových stropů omezí náklady na energie hlavně domácnostem, v Německu by měl z opatření těžit více průmysl. Česko navíc na rozdíl od Německa a dalších okolních zemí zastropování nelimituje spotřebou. Který přístup je lepší? Analytici se neshodnou.
Skutečně zvláštním způsobem řešíme v Česku problém s drahými energiemi, které dostávají do kolen tisícovky domácností i firem. Je konec roku, firmy přemýšlejí, jestli po Novém roce ještě otevřou. Řada z nich možná už ne.
Ministerstvo financí potřetí nabízí k prodeji dva bytové domy s nájemníky v krkonošském Harrachově, cenu snížilo pod 90 milionů korun. Nabídky je možné podávat do konce ledna příštího roku, vyplývá z údajů na webu rezortu. V průměru za jeden byt to vychází na šest milionů korun.
Počet kyberpodvodů před vánočními svátky každoročně roste až o třetinu, řekla členka představenstva Komerční banky Jitka Haubová. V časovém úseku od letošního Black Friday do Cyber Monday, tedy od 29. listopadu do 2. prosince, zaznamenala Visa v ČR meziročně o 13 procent více transakcí a ve srovnání s loňskými nákupními akcemi zablokovala 2,5krát více karet kvůli podezření na podvod, doplnil manažer společnosti Visa pro Česko Petr Polák.
Zaměstnancům těžební společnosti OKD vzrostou 📈 od ledna tarifní mzdy o tři procenta a o další dvě procenta stoupnou variabilní složky mezd. Zvýší se také vybrané příspěvky, všechny ostatní odměny a benefity zůstávají v platnosti. Vyplývá to z dodatku kolektivní smlouvy, kterou podepsali zástupci vedení a odborů. Uvedla to mluvčí OKD Barbora Černá Dvořáková.
Český prodejce letenek Letuška.cz v první polovině příštího roku umožní platit bitcoinem. Reaguje tak na rostoucí zájem svých zákazníků o alternativní platby a na připravovaný zákon o digitalizaci finančního trhu. Uvedl to ředitel portálu Letuška.cz Josef Trejbal. Další prodejci zavedení plateb kryptoměnami zatím neplánují, jsou ale připraveni zareagovat na případnou poptávku.
Ceny elektřiny na promptních trzích v Evropě se vyšplhaly na dvouletá maxima 🔝. Vzhůru je tlačí zejména nižší produkce větrných elektráren a chladné počasí, píše Reuters. Ve Francii cena kontraktu na elektřinu s dodáním příští den vykazuje nárůst skoro o 13 procent na 190 eur za MWh. Na dvouleté maximum vystoupila rovněž cena ekvivalentního německého kontraktu. Ta dopoledne vzrostla na 312 eur za MWh po úterním závěru na 245 eurech za MWh.
Počet elektromobilů 🔌🚗 na německých silnicích v příštích letech poroste výrazně pomalejším tempem, než doufala německá vláda. Vyplývá to z odhadů poradenské společnosti Deloitte. Ty předpokládají, že v roce 2030 bude na německých silnicích 11,2 milionu elektromobilů, zatímco vláda si stanovila za cíl 15 milionů elektromobilů, uvedla agentura DPA.
Drážďanský most 🌉, jehož část se v září zřítila do Labe, bude muset být stržen celý. S odvoláním na informace z radnice saské metropole o tom informovaly web regionálního deníku Sächsische Zeitung a web stanice MDR. Most Carolabrücke se skládal ze tří souběžných částí, před třemi měsíci se zřítila část pro tramvaje a chodce. Nyní je podle webů hotový posudek, podle kterého se musí zbourat i dvě části určené pro automobilovou dopravu.
Německá konzervativní opozice vyzývá vládu, aby po pádu syrského prezidenta Bašára Asada urychleně vypracovala plán návratu syrských uprchlíků z Německa do vlasti. Stát by jim měl podle CDU/CSU poskytnou logistickou i finanční pomoc. Kancléř Olaf Scholz, který vede menšinovou vládu sociálních demokratů a zelených, ale varuje, že situace v blízkovýchodní zemi je stále příliš nebezpečná.
Tempo meziročního poklesu 📉 výkonů slovenského stavebnictví 🏗 po zohlednění inflace zpomalilo v říjnu na 4,4 procenta po propadu o 17,5 procenta v září. Uvedl to slovenský statistický úřad.
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zvažuje, že uvalí nové a přísnější sankce na ruský obchod s ropou, aby omezila schopnost Moskvy financovat válku na Ukrajině. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to uvedla agentura Bloomberg. Biden příští měsíc končí ve funkci.
Číst více
