Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) chce do novely energetického zákona zapracovat povinnost dodavatelů energií sdělovat Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) skutečné ceny energií, za které je prodávají koncovým zákazníkům. Síkela to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. ERÚ a Český statistický úřad dosud mohly podle něj pracovat jen s ceníkovými cenami, které podle Síkely platí méně než 2,5 procenta obyvatel. Proto podle něj Česko v porovnání s ostatními evropskými zeměmi patřilo ve druhém pololetí loňského roku mezi nejdražší země v Evropě.
Mnozí tuzemští dodavatelé plynu a elektřiny domácnostem, nejnověji společnost innogy, začínají zlevňovat. Zohledňují tak dramatický pokles burzovních cen napříč EU, k němuž dochází od loňského srpna. Referenční cena plynu v EU, jež je určující i pro dodavatele v ČR a která je klíčová také pro ceny elektřiny, klesla od druhé poloviny loňského srpna do dneška, tedy za zhruba půl roku, o více než 85 procent, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Někteří tuzemští dodavatelé plynu a elektřiny domácnostem, například E.ON, začínají zlevňovat. Zohledňují tak dramatický pokles burzovních cen napříč EU, k němuž dochází od loňského srpna. Lidé by však neměli brát první nabídku, neboť při víceleté fixaci a očekávaném propadu cen se nevyplatí, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda zvažuje zavést opět jen dvě sazby daně z přidané hodnoty (DPH), letos chce přinést návrh důchodové reformy a pracovat na snížení rozpočtového deficitu v příštím roce. A to i díky tomu, že letošní rok by měl být po tom loňském přece jen klidnější. „Teď chceme pokračovat v tom, abychom udrželi nižší ceny energií a dlouhodobě je dokázali zachovat. Od toho se odvíjí to, co musíme dělat v Česku se zastropováním cen. Možná nic, protože to bude fungovat. Možná strop ani nebude do budoucna potřeba,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro ČTK.
Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku se v pondělí odpoledne průlomově dohodli na úrovni zastropování burzovních cen plynu v EU, a to nižšího, než původně navrhovala Evropská komise. Některé země v čele s Německem byly proti, neboť se obávají, že stejně jako v Maďarsku v případě zastropování cen benzinu a jeho následného nedostatku hrozí podobný scénář i v unii s plynem, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
Česko by v roli předsedající země Evropské unie mohlo v pondělí na Radě EU pro energetiku přikročit k přehlasování Německa v otázce zastropování cen plynu. Na brífinku v Bruselu to ve středu naznačil český premiér Petr Fiala. Doufá ale, že dohody bude dosaženo shodou a o stanovení maximálních cen plynu nebude nutno rozhodnout na základě kvalifikované většiny.
Vláda rozhodla od ledna zastropovat ceny energií pro velké podniky, a to na stejných cenových úrovních, jaké budou platit pro domácnosti, tedy na úrovni 6000 korun za jednu megawatthodinu včetně DPH v případě elektřiny a 3000 korun včetně DPH v případě plynu.
Maďarský trh s pohonnými hmotami se v těchto hodinách hroutí nevídaným způsobem. Vláda premiéra Viktora Orbána se tak ocitá pod dosud nejsilnějším tlakem, aby zrušila své více než rok trvající zastropování cen paliv. Kabinet údajně v těchto chvílích věc řeší. U čerpacích stanic přitom panikařící motoristé tvoří podle informací agentury Bloomberg dlouhé fronty – čítající až stovky metrů. Zpravidla však nenakoupí žádaný objem pohonné hmoty, neboť odběr na jeden automobil je omezený, třeba na deset litrů. Benzín i nafta jsou tak v zemi již nyní vlastně „na příděl“.
Palivová krize v Maďarsku přechází do kritické fáze. Vládní ministr Gergely Gulyas ve středu uvedl, že zprávy o nedostatku pohonných hmot v zemi jsou „vskutku znepokojivé“. To, zda vláda dále zachová stávající zastropování cen pohonných hmot, podle něj závisí na tom, zda se petrochemickému podniku MOL podaří zajistit dostatek dodávek paliv. O čemž ovšem lze pochybovat.
Česko i Německo přistoupilo od příštího roku k zastropování cen energií, jejich koncepce jsou však zásadně odlišné. Zatímco český systém cenových stropů omezí náklady na energie hlavně domácnostem, v Německu by měl z opatření těžit více průmysl. Česko navíc na rozdíl od Německa a dalších okolních zemí zastropování nelimituje spotřebou. Který přístup je lepší? Analytici se neshodnou.
Skutečně zvláštním způsobem řešíme v Česku problém s drahými energiemi, které dostávají do kolen tisícovky domácností i firem. Je konec roku, firmy přemýšlejí, jestli po Novém roce ještě otevřou. Řada z nich možná už ne.
Německá biotechnologická společnost BioNTech, která v době pandemie covidu-19 vydělala miliardy eur na vývoji vakcíny proti koronaviru, chystá ❌ škrty. Prodej vakcín klesá a firma se stále více zaměřuje na vývoj léků proti rakovině a dalším závažným onemocněním, což ale vyžaduje vysoké investice a restrukturalizaci výroby. Plánuje proto uzavřít tři závody v Německu a závod v Singapuru.
Izraelský soud prodloužil vazbu dvou ✊ aktivistů takzvané flotily pro Gazu do neděle. Informaci potvrdila agentuře AFP izraelská nevládní organizace na ochranu lidských práv Adalah, která dvojici zastupuje.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže začal ☝️ posuzovat převzetí Českých aerolinií (ČSA) i s leteckou společností Smartwings tureckými nízkonákladovými aeroliniemi Pegasus Airlines. Strany loni v prosinci oznámily, že začal prodejní proces, Pegasus Airlines upřesnily, že ČSA kupují za 154 milionů eur, tedy v přepočtu asi 3,75 miliardy korun.
Bývalý předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí 👨 Marian Jurečka se stal šéfem poslaneckého klubu KDU-ČSL. Strana podle nového předsedy Jana Grolicha potřebuje v dolní komoře silný hlas. Vedle Jurečky dnes lidovečtí poslanci zvolili také další místopředsedy klubu - budou jimi dosavadní šéf sněmovní frakce Tom Philipp a nový místopředseda KDU-ČSL Benjamin Činčila.
Británie dnes 📈 rozšířila sankční seznamy v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině o 35 lidí a subjektů, informovala agentura Reuters. Nové sankce se podle britského ministerstva zahraničí zaměřují zejména na sítě rekrutující zranitelné migranty k boji na straně Ruska. Opatření cílí také na ruskou produkci bezpilotních letounů i dodavatele dronových součástek z dalších zemí.
Největšímu světovému pivovaru Anheuser-Busch InBev 📈 vzrostl v prvním čtvrtletí letošního roku očištěný zisk o 19,7 procenta na 1,92 miliardy dolarů (40,1 miliardy korun). Firmě se podařilo poprvé od poloviny roku 2023 zvýšit objem prodeje nápojů, zatímco analytici očekávali další pokles.
Dočasné snížení energetické daně na naftu a benzin se v Německu na cenách na čerpacích stanicích projevilo jen omezeně. Ve své analýze to dnes napsal hospodářský institut Ifo. Vláda kancléře Friedricha Merze 📉 snížila daň na dva měsíce, sleva by měla činit 16,7 centu (zhruba čtyři koruny) na litr.
Představenstvo Oblastní nemocnice Příbram dnes na mimořádném zasedání ❌ odvolalo předsedu představenstva Stanislava Holobradu. Novinářům to řekl hejtmančin náměstek Pavel Pavlík. Holobrada, dosavadní ředitel krajské nemocnice, je obviněný v kauze manipulace veřejných zakázek.
Americký miliardář Elon Musk zaplatí 1️⃣,5️⃣ milionu dolarů (31,3 milionu korun) na základě dohody o mimosoudním ukončení sporu s americkou Komisí pro cenné papíry a burzy. Ta jej vinila, že v roce 2022 příliš pozdě informoval o zvýšení podílu v sociální síti Twitter, která se nyní jmenuje X, připomněla agentura Reuters.
Raiffeisenbank v ČR v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně 📉 klesl čistý zisk o 0,6 procenta na 1,68 miliardy korun. Aktiva banky vzrostla o 21 procent na 922 miliard korun. Ostatním velkým bankám letos zisky spíše rostly.
