Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) chce do novely energetického zákona zapracovat povinnost dodavatelů energií sdělovat Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) skutečné ceny energií, za které je prodávají koncovým zákazníkům. Síkela to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. ERÚ a Český statistický úřad dosud mohly podle něj pracovat jen s ceníkovými cenami, které podle Síkely platí méně než 2,5 procenta obyvatel. Proto podle něj Česko v porovnání s ostatními evropskými zeměmi patřilo ve druhém pololetí loňského roku mezi nejdražší země v Evropě.
Mnozí tuzemští dodavatelé plynu a elektřiny domácnostem, nejnověji společnost innogy, začínají zlevňovat. Zohledňují tak dramatický pokles burzovních cen napříč EU, k němuž dochází od loňského srpna. Referenční cena plynu v EU, jež je určující i pro dodavatele v ČR a která je klíčová také pro ceny elektřiny, klesla od druhé poloviny loňského srpna do dneška, tedy za zhruba půl roku, o více než 85 procent, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Někteří tuzemští dodavatelé plynu a elektřiny domácnostem, například E.ON, začínají zlevňovat. Zohledňují tak dramatický pokles burzovních cen napříč EU, k němuž dochází od loňského srpna. Lidé by však neměli brát první nabídku, neboť při víceleté fixaci a očekávaném propadu cen se nevyplatí, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda zvažuje zavést opět jen dvě sazby daně z přidané hodnoty (DPH), letos chce přinést návrh důchodové reformy a pracovat na snížení rozpočtového deficitu v příštím roce. A to i díky tomu, že letošní rok by měl být po tom loňském přece jen klidnější. „Teď chceme pokračovat v tom, abychom udrželi nižší ceny energií a dlouhodobě je dokázali zachovat. Od toho se odvíjí to, co musíme dělat v Česku se zastropováním cen. Možná nic, protože to bude fungovat. Možná strop ani nebude do budoucna potřeba,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro ČTK.
Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku se v pondělí odpoledne průlomově dohodli na úrovni zastropování burzovních cen plynu v EU, a to nižšího, než původně navrhovala Evropská komise. Některé země v čele s Německem byly proti, neboť se obávají, že stejně jako v Maďarsku v případě zastropování cen benzinu a jeho následného nedostatku hrozí podobný scénář i v unii s plynem, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
Česko by v roli předsedající země Evropské unie mohlo v pondělí na Radě EU pro energetiku přikročit k přehlasování Německa v otázce zastropování cen plynu. Na brífinku v Bruselu to ve středu naznačil český premiér Petr Fiala. Doufá ale, že dohody bude dosaženo shodou a o stanovení maximálních cen plynu nebude nutno rozhodnout na základě kvalifikované většiny.
Vláda rozhodla od ledna zastropovat ceny energií pro velké podniky, a to na stejných cenových úrovních, jaké budou platit pro domácnosti, tedy na úrovni 6000 korun za jednu megawatthodinu včetně DPH v případě elektřiny a 3000 korun včetně DPH v případě plynu.
Maďarský trh s pohonnými hmotami se v těchto hodinách hroutí nevídaným způsobem. Vláda premiéra Viktora Orbána se tak ocitá pod dosud nejsilnějším tlakem, aby zrušila své více než rok trvající zastropování cen paliv. Kabinet údajně v těchto chvílích věc řeší. U čerpacích stanic přitom panikařící motoristé tvoří podle informací agentury Bloomberg dlouhé fronty – čítající až stovky metrů. Zpravidla však nenakoupí žádaný objem pohonné hmoty, neboť odběr na jeden automobil je omezený, třeba na deset litrů. Benzín i nafta jsou tak v zemi již nyní vlastně „na příděl“.
Palivová krize v Maďarsku přechází do kritické fáze. Vládní ministr Gergely Gulyas ve středu uvedl, že zprávy o nedostatku pohonných hmot v zemi jsou „vskutku znepokojivé“. To, zda vláda dále zachová stávající zastropování cen pohonných hmot, podle něj závisí na tom, zda se petrochemickému podniku MOL podaří zajistit dostatek dodávek paliv. O čemž ovšem lze pochybovat.
Česko i Německo přistoupilo od příštího roku k zastropování cen energií, jejich koncepce jsou však zásadně odlišné. Zatímco český systém cenových stropů omezí náklady na energie hlavně domácnostem, v Německu by měl z opatření těžit více průmysl. Česko navíc na rozdíl od Německa a dalších okolních zemí zastropování nelimituje spotřebou. Který přístup je lepší? Analytici se neshodnou.
Skutečně zvláštním způsobem řešíme v Česku problém s drahými energiemi, které dostávají do kolen tisícovky domácností i firem. Je konec roku, firmy přemýšlejí, jestli po Novém roce ještě otevřou. Řada z nich možná už ne.
Pro nadbytečnost vláda zřejmě ❌ odmítne novelu o předcházení ekologické újmě, jež má podle autorů z řad opozičních poslanců přispět ke snazšímu a k rychlejšímu řešení nejzávažnějších škod na životním prostředí. Ve stanovisku pro zákonodárce kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělní schůzi patrně uvede, že navrhované změny by jen zvýšily náklady a byrokracii.
Provoz na 🚅 železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, dnes ochromila trojice sabotáží. Vyšetřovatelé podle agentury APA nevylučují, že za útoky stojí anarchisté. Incidenty navíc připomínají ty, které se odehrály ve Francii před zahájením letních olympijských her roce 2024.
V Japonsku v neděli začínají předčasné volby do dolní komory parlamentu, Sněmovny reprezentantů. Vyhlásila je konzervativní premiérka 👩 Sanae Takaičiová, která chce využít své nebývalé popularity mezi mladými voliči k dosažení mnohem výraznější parlamentní většiny pro vládní koalici v čele s její Liberálnědemokratickou stranu (LDP).
Česko nyní ❌ neuvažuje o vstupu do Rady míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Rozhodovaly by o tom Sněmovna i Senát, bylo by to složité, uvedl.
K dotačnímu programu Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, se vláda vrátí, bude na něj hledat peníze. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to řekl premiér 👴 Andrej Babiš (ANO), podle nějž program snížil lidem náklady. Předseda Motoristů Petr Macinka, který vede ministerstvo životního prostředí, dříve avizoval úpravu programu kvůli chybějícím penězům.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha ❌ popřel, že by Ukrajina stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání.
Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ❌ ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také podle něj navrhli, aby se vyjednávací týmy Ukrajiny a Ruska setkaly příště v USA.
Na konci loňského roku žilo v Česku legálně 1 131 197 cizinců. Proti předchozímu roku se jejich počet 📈 zvýšil o zhruba 37 tisíc, tedy o 3,4 procenta. Nejvíce bylo Ukrajinců, následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ve čtvrtletní zprávě o migraci to uvedlo ministerstvo vnitra. Cizinci podle ní tvořili 10,38 procenta populace v Česku. Nejvíce jich žije v Praze.
Poslanec a bývalý ministr zahraničí 👨 Jan Lipavský (za ODS) interpeluje premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli dokumentům z vyšetřování zesnulého amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, které podle médií obsahují i četné vazby na Českou republiku. Někdejší šéf české diplomacie to uvedl v pátek na síti X. Chce vědět, zda vláda tyto vazby prověřuje, zda má informace o případném pobytu Epsteina v Česku a zda bezpečnostní složky zahájí oficiální prověření možných obětí v ČR.
Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý úder na ukrajinská energetická zařízení, útok pokračuje, uvedl ráno na telegramu ukrajinský ministr energetiky 👨 Denys Šmyhal. Energetici jsou podle něj připraveni zahájit opravy, jakmile to bezpečnostní situace dovolí.
