Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) chce do novely energetického zákona zapracovat povinnost dodavatelů energií sdělovat Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) skutečné ceny energií, za které je prodávají koncovým zákazníkům. Síkela to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. ERÚ a Český statistický úřad dosud mohly podle něj pracovat jen s ceníkovými cenami, které podle Síkely platí méně než 2,5 procenta obyvatel. Proto podle něj Česko v porovnání s ostatními evropskými zeměmi patřilo ve druhém pololetí loňského roku mezi nejdražší země v Evropě.
Mnozí tuzemští dodavatelé plynu a elektřiny domácnostem, nejnověji společnost innogy, začínají zlevňovat. Zohledňují tak dramatický pokles burzovních cen napříč EU, k němuž dochází od loňského srpna. Referenční cena plynu v EU, jež je určující i pro dodavatele v ČR a která je klíčová také pro ceny elektřiny, klesla od druhé poloviny loňského srpna do dneška, tedy za zhruba půl roku, o více než 85 procent, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Někteří tuzemští dodavatelé plynu a elektřiny domácnostem, například E.ON, začínají zlevňovat. Zohledňují tak dramatický pokles burzovních cen napříč EU, k němuž dochází od loňského srpna. Lidé by však neměli brát první nabídku, neboť při víceleté fixaci a očekávaném propadu cen se nevyplatí, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda zvažuje zavést opět jen dvě sazby daně z přidané hodnoty (DPH), letos chce přinést návrh důchodové reformy a pracovat na snížení rozpočtového deficitu v příštím roce. A to i díky tomu, že letošní rok by měl být po tom loňském přece jen klidnější. „Teď chceme pokračovat v tom, abychom udrželi nižší ceny energií a dlouhodobě je dokázali zachovat. Od toho se odvíjí to, co musíme dělat v Česku se zastropováním cen. Možná nic, protože to bude fungovat. Možná strop ani nebude do budoucna potřeba,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro ČTK.
Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku se v pondělí odpoledne průlomově dohodli na úrovni zastropování burzovních cen plynu v EU, a to nižšího, než původně navrhovala Evropská komise. Některé země v čele s Německem byly proti, neboť se obávají, že stejně jako v Maďarsku v případě zastropování cen benzinu a jeho následného nedostatku hrozí podobný scénář i v unii s plynem, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
Česko by v roli předsedající země Evropské unie mohlo v pondělí na Radě EU pro energetiku přikročit k přehlasování Německa v otázce zastropování cen plynu. Na brífinku v Bruselu to ve středu naznačil český premiér Petr Fiala. Doufá ale, že dohody bude dosaženo shodou a o stanovení maximálních cen plynu nebude nutno rozhodnout na základě kvalifikované většiny.
Vláda rozhodla od ledna zastropovat ceny energií pro velké podniky, a to na stejných cenových úrovních, jaké budou platit pro domácnosti, tedy na úrovni 6000 korun za jednu megawatthodinu včetně DPH v případě elektřiny a 3000 korun včetně DPH v případě plynu.
Maďarský trh s pohonnými hmotami se v těchto hodinách hroutí nevídaným způsobem. Vláda premiéra Viktora Orbána se tak ocitá pod dosud nejsilnějším tlakem, aby zrušila své více než rok trvající zastropování cen paliv. Kabinet údajně v těchto chvílích věc řeší. U čerpacích stanic přitom panikařící motoristé tvoří podle informací agentury Bloomberg dlouhé fronty – čítající až stovky metrů. Zpravidla však nenakoupí žádaný objem pohonné hmoty, neboť odběr na jeden automobil je omezený, třeba na deset litrů. Benzín i nafta jsou tak v zemi již nyní vlastně „na příděl“.
Palivová krize v Maďarsku přechází do kritické fáze. Vládní ministr Gergely Gulyas ve středu uvedl, že zprávy o nedostatku pohonných hmot v zemi jsou „vskutku znepokojivé“. To, zda vláda dále zachová stávající zastropování cen pohonných hmot, podle něj závisí na tom, zda se petrochemickému podniku MOL podaří zajistit dostatek dodávek paliv. O čemž ovšem lze pochybovat.
Česko i Německo přistoupilo od příštího roku k zastropování cen energií, jejich koncepce jsou však zásadně odlišné. Zatímco český systém cenových stropů omezí náklady na energie hlavně domácnostem, v Německu by měl z opatření těžit více průmysl. Česko navíc na rozdíl od Německa a dalších okolních zemí zastropování nelimituje spotřebou. Který přístup je lepší? Analytici se neshodnou.
Skutečně zvláštním způsobem řešíme v Česku problém s drahými energiemi, které dostávají do kolen tisícovky domácností i firem. Je konec roku, firmy přemýšlejí, jestli po Novém roce ještě otevřou. Řada z nich možná už ne.
V Česku bylo ke konci loňského roku v oběhu 3,03 miliardy kusů 🪙🪙🪙bankovek a mincí. Ve srovnání s rokem 2024 se jejich počet zvýšil o 2,5 procenta - přibylo jak používaných bankovek, tak mincí. Hodnota peněz v oběhu vzrostla zhruba o 13 miliard korun na 740,6 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik České národní banky. Údaje nezahrnují hodnotu a počet pamětních mincí.
Zájem o kurzy smyku a bezpečné 🚗🚗🚗jízdy v Česku roste, v některých školách a kurzech až o desítky procent. Mezi zájemci jsou mladí lidé, firmy s větším počtem aut, ale i řidiči, kteří si díky kurzům mohou odečíst trestné body za dopravní přestupky. Významnou část klientely tvoří lidé, kteří dostali kurz jako dárek k Vánocům. Vyplývá to z ankety mezi provozovateli kurzů.
Syrská vláda a Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) se dohodly na okamžitém 🕊️🕊️🕊️příměří na všech frontách. Podle agentury Reuters to dnes odpoledne uvedla syrská státní média. Stalo se tak po několika dnech bojů, kdy syrská armáda postupovala na území ovládaná silami SDF na severovýchodě země a dařilo se jí dobývat další strategická místa.
Prezident Petr Pavel se podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) zachoval jako slon v porcelánu, když tento týden na návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi poskytnutí několika🛩️🛩️🛩️ menších letounů pro obranu proti dronům, prostředků včasného varování a generátorů pro případ výpadku dodávek elektřiny z běžné sítě. Prezident posléze kritiku odmítl, prezident Ukrajiny Zelenskyj prý sám projevil zájem o koupi.
Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Británie ve společném prohlášení‼️‼️‼️ varovaly, že hrozby zavádění cel ze strany Spojených států narušují transatlantické vztahy a mohou způsobit nebezpečnou spirálu eskalace, napsala agentura Reuters. Země tak reagují na sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že budou od února čelit vyšším clům do té doby, než bude uzavřena dohoda, na jejímž základě by Američané získali Grónsko.
Číst více
Řadovými místopředsedy ODS se na pražském kongresu ✅✅✅stali poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Ve vedení doplní v sobotu zvolené lídry Martina Kupku a Tomáše Portlíka. Nejúspěšnější byl u delegátů Haas, který získal 383 z 502 platných hlasů. Drobila podpořilo 311 delegátů, Červíčka 308 a Vondru 304. Neuspěli poslanci Petr Sokol s 218 a Štěpán Slovák se 197 hlasy.
Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o💥💥💥 aktivaci takzvaného nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který Evropská unie dosud nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
SPD a Motoristé nebudou ve Sněmovně hlasovat pro vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy dolní komory Tomia Okamury (SPD) k ⛓️⛓️⛓️trestnímu stíhání. V diskusním pořadu televize Prima to řekli Okamura a ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Babiš již dříve prohlásil, že se ke stíhání v kauze Čapí hnízdo vydat nenechá. Ministr průmysl Karel Havlíček (ANO) uvedl, že s tím souhlasí. Případ je podle něj zpolitizovaný a projednává se příliš dlouho.
Ve švýcarském Davosu v pondělí začíná každoroční setkání Světového ekonomického fóra (WEF). Očekává se, že na 56. výroční zasedání konané pod heslem A Spirit of Dialoge (Duch dialogu) přijede rekordních více než 3000 delegátů nejméně ze 130 zemí. Vedle obvyklých témat bude hlavní pozornost věnována dosud nevídané rychlosti inovací a technologického pokroku. Zasedání se zúčastní i český premiér Andrej Babiš.
Číst více
Při protivládních✊🏻✊🏻✊🏻 protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně 5000 lidí včetně asi 500 členů bezpečnostních složek, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace zatím tento týden uváděly nejméně 3400 obětí.
