Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) chce do novely energetického zákona zapracovat povinnost dodavatelů energií sdělovat Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) skutečné ceny energií, za které je prodávají koncovým zákazníkům. Síkela to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. ERÚ a Český statistický úřad dosud mohly podle něj pracovat jen s ceníkovými cenami, které podle Síkely platí méně než 2,5 procenta obyvatel. Proto podle něj Česko v porovnání s ostatními evropskými zeměmi patřilo ve druhém pololetí loňského roku mezi nejdražší země v Evropě.
Mnozí tuzemští dodavatelé plynu a elektřiny domácnostem, nejnověji společnost innogy, začínají zlevňovat. Zohledňují tak dramatický pokles burzovních cen napříč EU, k němuž dochází od loňského srpna. Referenční cena plynu v EU, jež je určující i pro dodavatele v ČR a která je klíčová také pro ceny elektřiny, klesla od druhé poloviny loňského srpna do dneška, tedy za zhruba půl roku, o více než 85 procent, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Někteří tuzemští dodavatelé plynu a elektřiny domácnostem, například E.ON, začínají zlevňovat. Zohledňují tak dramatický pokles burzovních cen napříč EU, k němuž dochází od loňského srpna. Lidé by však neměli brát první nabídku, neboť při víceleté fixaci a očekávaném propadu cen se nevyplatí, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda zvažuje zavést opět jen dvě sazby daně z přidané hodnoty (DPH), letos chce přinést návrh důchodové reformy a pracovat na snížení rozpočtového deficitu v příštím roce. A to i díky tomu, že letošní rok by měl být po tom loňském přece jen klidnější. „Teď chceme pokračovat v tom, abychom udrželi nižší ceny energií a dlouhodobě je dokázali zachovat. Od toho se odvíjí to, co musíme dělat v Česku se zastropováním cen. Možná nic, protože to bude fungovat. Možná strop ani nebude do budoucna potřeba,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro ČTK.
Ministři zemí EU zodpovědní za energetiku se v pondělí odpoledne průlomově dohodli na úrovni zastropování burzovních cen plynu v EU, a to nižšího, než původně navrhovala Evropská komise. Některé země v čele s Německem byly proti, neboť se obávají, že stejně jako v Maďarsku v případě zastropování cen benzinu a jeho následného nedostatku hrozí podobný scénář i v unii s plynem, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
Česko by v roli předsedající země Evropské unie mohlo v pondělí na Radě EU pro energetiku přikročit k přehlasování Německa v otázce zastropování cen plynu. Na brífinku v Bruselu to ve středu naznačil český premiér Petr Fiala. Doufá ale, že dohody bude dosaženo shodou a o stanovení maximálních cen plynu nebude nutno rozhodnout na základě kvalifikované většiny.
Vláda rozhodla od ledna zastropovat ceny energií pro velké podniky, a to na stejných cenových úrovních, jaké budou platit pro domácnosti, tedy na úrovni 6000 korun za jednu megawatthodinu včetně DPH v případě elektřiny a 3000 korun včetně DPH v případě plynu.
Maďarský trh s pohonnými hmotami se v těchto hodinách hroutí nevídaným způsobem. Vláda premiéra Viktora Orbána se tak ocitá pod dosud nejsilnějším tlakem, aby zrušila své více než rok trvající zastropování cen paliv. Kabinet údajně v těchto chvílích věc řeší. U čerpacích stanic přitom panikařící motoristé tvoří podle informací agentury Bloomberg dlouhé fronty – čítající až stovky metrů. Zpravidla však nenakoupí žádaný objem pohonné hmoty, neboť odběr na jeden automobil je omezený, třeba na deset litrů. Benzín i nafta jsou tak v zemi již nyní vlastně „na příděl“.
Palivová krize v Maďarsku přechází do kritické fáze. Vládní ministr Gergely Gulyas ve středu uvedl, že zprávy o nedostatku pohonných hmot v zemi jsou „vskutku znepokojivé“. To, zda vláda dále zachová stávající zastropování cen pohonných hmot, podle něj závisí na tom, zda se petrochemickému podniku MOL podaří zajistit dostatek dodávek paliv. O čemž ovšem lze pochybovat.
Česko i Německo přistoupilo od příštího roku k zastropování cen energií, jejich koncepce jsou však zásadně odlišné. Zatímco český systém cenových stropů omezí náklady na energie hlavně domácnostem, v Německu by měl z opatření těžit více průmysl. Česko navíc na rozdíl od Německa a dalších okolních zemí zastropování nelimituje spotřebou. Který přístup je lepší? Analytici se neshodnou.
Skutečně zvláštním způsobem řešíme v Česku problém s drahými energiemi, které dostávají do kolen tisícovky domácností i firem. Je konec roku, firmy přemýšlejí, jestli po Novém roce ještě otevřou. Řada z nich možná už ne.
Tuzemská měna vůči oběma hlavním světovým měnám zpevnila 💪. Oproti předchozímu závěru posílila shodně o dva haléře, když se obchoduje v kurzu 25,36 koruny za euro a 23,36 koruny za dolar.
Pražská burza po pěti týdnech růstu oslabila 📉, index PX klesl v uplynulém týdnu o téměř procento na 1597,8 bodu. Nejvíce rostly akcie Erste Bank, naopak největší oslabení zaznamenaly cenné papíry společnosti Piluka. V předchozím týdnu index PX stoupl o 1,4 procenta.
Bitcoin by ještě do konce prázdnin mohl překonat dosavadní rekord 73 800 dolarů (1,72 milionu korun) a přiblížit se hranici 80 tisíc (1,87 milionu korun). Impulzem by mohl být očekávaný projev amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa na největší světové bitcoinové konferenci v Nashvillu. Shodli se na tom oslovení ekonomové a experti na kryptoměny. Nyní se bitcoin obchoduje okolo 66 tisíc dolarů (1,54 milionu korun).
Číst více
Ruská centrální banka podle očekávání zvýšila 📈 svou základní úrokovou sazbu o dva procentní body na 18 procent, tedy na nejvyšší úroveň za více než dva roky. Banka poukázala na zrychlení růstu spotřebitelských cen. Předpověděla, že v celém letošním roce bude inflace v Rusku činit 6,5 až 7,0 procenta.
Evropská unie v rámci podpory Ukrajiny uvolnila první výplatu peněz z výnosů plynoucích ze zmrazených ruských aktiv. Ukrajina tak získá 1,5 miliardy eur 💶 (zhruba 38 miliard korun) na posílení vojenských kapacit a obnovu země.
Škoda Group nechystá protinávrh na převzetí rivala Talgo. Český výrobce vlaků má zájem o spojení svých průmyslových aktivit s aktivitami španělského rivala Talgo, nehodlá však předložit návrh na jeho převzetí, kterým by konkuroval nabídce ze strany maďarské společnosti Ganz-Mávag. Vyplývá to podle agentury Reuters z dopisu, jehož obsah firma Talgo zveřejnila.
Výstavba prvního úseku vysokorychlostních železničních tratí (VRT) 🚄 mezi Brnem a Přerovem by měla začít v příštím roce. Práce na úseku mezi Brnem a Břeclaví začnou v roce 2026, úsek Moravská brána pak nejpozději v roce 2028. Uvedl to ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Investiční společnost Tomáš Čupra TCF Capital investovala několik desítek milionů korun do české firmy Eco-Stations, za které získá postupně až třicetiprocentní podíl ve firmě. Cílem investice je zefektivnění výroby a pomoc společnosti s rozvojem služeb v podobě čištění vzduchotechniky a výrobních zařízení suchým ledem.
Číst více
Městský soud v Praze schválil ukončení provozu závodu Energetického Holdingu Malina. Navrhl to insolvenční správce firmy, protože podnik už podle něj prakticky nefunguje. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. Firma s dluhy za více než miliardu korun, která se zabývala instalacemi fotovoltaických ☀ panelů na střechy, je v konkurzu. To znamená likvidační řešení úpadku prostřednictvím rozprodeje majetku.
Několik pařížských nádraží v noci čelilo cíleným žhářským útokům na železniční infrastrukturu. Provoz na třech ze čtyř vysokorychlostních tratí 🚄 je silně narušen. Uvedl to francouzský železniční dopravce SNCF. Doprava bude v den zahájení olympijských her značně narušena, obtíže přetrvají nejméně do konce víkendu, uvádí AFP.
Číst více